Vláda schválila novelu energetického zákona Lex plyn, která zjednoduší a zrychlí proces povolování plynových elektráren s instalovaným výkonem nad 100 MW. Novela odstraní administrativní překážky a zkrátí dobu potřebnou pro realizace projektů. Jedná se o klíčový krok pro zajištění energetické bezpečnosti České republiky v rámci postupného odklonu od uhelných zdrojů.
„Výroba elektřiny bude stát v budoucnosti na jádru a obnovitelných zdrojích. Jako přechodný zdroj bude sloužit plyn. Proto jsme připravili novelu energetického zákona Lex plyn, která odstraní zbytečnou administrativu a urychlí výstavbu plynových elektráren. Díky tomu zajistíme stabilní dodávky energií pro domácnosti a firmy a zvýšíme naši energetickou bezpečnost,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „Novelu jsme projednali nejen s opozicí, ale také s odborníky a zástupci průmyslu. Jsem rád, že jsme se na parametrech velmi rychle shodli a schválili takové řešení, které pomůže modernizovat energetickou infrastrukturu a splnit evropské cíle v oblasti klimatu.“
Transformace energetiky si vyžaduje rozsáhlé investice a stabilní regulační prostředí. Další novela energetického zákona proto obsahuje opatření pro zjednodušení a urychlení povolovacích procesů pro nové projekty i rekonstrukce stávajících zdrojů. Cílem je umožnit investorům rychlou realizaci projektů při zachování vysokých standardů bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Plynové elektrárny se stanou klíčovou součástí české energetické sítě. „Přechod na plynové elektrárny nám umožní vyřešit mezeru v dodávkách energie, která by mohla vzniknout po uzavření těch uhelných. Plyn bude přechodný zdroj na určité období patnácti, dvaceti let. Bez flexibilních a řiditelných zdrojů se energetická transformace Česka neobejde. Zároveň se zaměřujeme na podporu obnovitelných zdrojů, které tvoří další pilíř naší energetické strategie,“ dodává ministr Vlček.
Nízkoemisní elektroenergetický systém bude stát na třech klíčových pilířích. Prvním pilířem jsou jaderné zdroje, které poskytují stabilní dodávky energie. Druhým jsou obnovitelné zdroje, které hrají klíčovou roli v energetické transformaci. Třetím pilířem jsou flexibilní technologie, které zajišťují vyrovnávání rozdílů mezi výrobou a spotřebou a poskytují nezbytné služby pro stabilní provoz elektrizační sítě. Tyto zdroje musí být schopny rychlé reakce na změny v poptávce.
Novela stanovuje také podmínky, za kterých může Energetický regulační úřad (ERÚ) rozhodnout o uložení povinnosti nad rámec licence u výrobce elektřiny. „Jedná se o bezpečnostní pojistku pro případ, pokud by nebylo dostatek řiditelných zdrojů v požadovaných parametrech provozovatele přenosové soustavy (ČEPS). S největší pravděpodobností však nebude využita. V případě, že taková potřeba skutečně nastane, stanoví ERÚ podmínky provozu a zároveň bude také detailně kontrolovat případné kompenzace. Pokud nezávislý úřad zjistí pochybení v poskytnutých údajích, může uložit povinnost vrátit neoprávněné získané prostředky,“ říká vrchní ředitel energetiky René Neděla s tím, že úhradu ztrát a zisku výrobce provádí ČEPS prostřednictvím ceny za systémové služby.
JiT (MPO)
Přechod na plynové elektrárny umožní vyřešit mezeru v dodávkách energie, která by mohla vzniknout hned po skončení uhlí jako paliva. Foto archiv/ČEZ
