Větrné elektrárny na celém světě vyrábějí čistou energii z proudění vzduchu. Také v mnoha zemích Evropy tak část elektřiny pro bydlení určitě pochází právě z větrných turbín. A jaký podíl na tom mají či mohou mít malé rezidenční větrné turbíny, které pracují přímo pro konkrétní dům a domácnost? Tuto otázku si kladou i lidé na anglickém venkově a jejich zkušenosti mohou být inspirací i pro podmínky v Česku.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21.
Malé (rezidenční) větrné elektrárny (turbíny) jsou vlastně zmenšené verze velkých větrných elektráren, které všichni dobře známe. Jsou však kompaktnější a tím vhodnější pro instalaci buď na střechu nebo třeba na zahradu či jiný pozemek blízko domu. Malé větrné turbíny i na anglickém venkově přitom slouží stejně jako ty velké u britského pobřeží – vyrábějí čistou elektřinu výhradně silou větru.
Základními typy malých větrných turbín (podle terminologie používané v Anglii) jsou střešní větrné turbíny a samostatné (pozemní) větrné turbíny.
Střešní turbíny se na anglickém venkově instalují zpravidla jen na střechy rodinných domů nebo usedlostí. Nejsou příliš výkonné, ale využijí energii i z větru, který fouká těsně nad domem. Za příznivých podmínek tak mohou vyrobit asi 1–2 kW elektřiny za hodinu. Průměrná venkovská domácnost v Anglii přitom údajně spotřebuje denně asi 8 kWh, takže turbína na střeše by mohla vyrobit dostatek elektřiny, aby ji majitelé již nemuseli odebírat ze sítě. V praxi to však z různých důvodů příliš neplatí.
Samostatné (pozemní) větrné turbíny se zde staví buď hned na pozemku přiléhajícímu k domu nebo na větším otevřeném pozemku ve vlastnictví majitele. Mají větší výkon, protože jsou větší a mohou využívat i vítr nad úrovní střešní instalace. Záleží však i na umístění – volně stojící turbína lemovaná stromy nebo vyššími okolními budovami není optimální. Nejlépe pracují na otevřenějších prostranstvích, takže jsou vhodné zejména pro usedlosti s velkými pozemky.
Potřeba stavebního povolení pro malou větrnou turbínu závisí ve Spojeném království na typu a výkonu turbíny, ale také na zemi. Předpisy v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku se totiž v tomto směru liší. Pouze v případě památkově chráněné budovy je stavební povolení pro domácí větrnou turbínu potřebné vždy, bez ohledu, kde stavba stojí a instalace nemusí být ani povolena, protože by se příliš změnil vzhled nemovitosti. V Severním Irsku jsou pravidla naproti tomu zcela jednoduchá: stavební povolení je vyžadováno vždy pro všechny malé větrné turbíny bez rozdílu.
Střešní větrná turbína (nejen na venkově) může být v Anglii bez problémů instalována při splnění několika požadavků:
U samostatných (pozemních) instalací malých větrných turbín je třeba dodržet tato pravidla:
Obecné doporučení zdejších odborníků je, aby malé větrné turbíny (střešní i pozemní) byly umístěny alespoň 150 metrů od okolních překážek. Pokud je nemovitost obklopena vysokými budovami, stromy nebo kopci, není pro větrnou turbínu příliš vhodná. Ideálním místem je vyvýšený a otevřený prostor v pobřežní nebo venkovské oblasti, kde průměrná roční rychlost větru nejméně 10 mph.
U samostatných (pozemních) větrných turbín se majitelé domu musí ujistit, že mají k dispozici dostatek prostoru (alespoň 30 m2) aby zajistili, že jejich větrná turbína bude v bezpečné vzdálenosti od domů a pozemků všech sousedů.
Podle informací zdejších poradců instalaci střešní turbíny zvládne odborník během několika hodin. Instalace samostatné (pozemní) větrné turbíny trvá déle – normou jsou tři až čtyři dny. Střešní instalaci lze provádět i svépomocí, nicméně je třeba zajistit odborné posouzení střešní konstrukce a zejména odborné provedení elektroinstalace.
Ašr (Zdroj: The Eco Experts)
Samostatné (pozemní) malé větrné turbíny nejlépe pracují na volnějších pozemcích/Archiv SD Wind Energy