Na elektrokole jezdí každý pátý Evropan

Elektrokola si v Evropě budují pevnou pozici mezi běžnými dopravními prostředky. Podle průzkumu Mobility Barometr 2025 je běžně používá 18 % Evropanů, v Česku jeho pořízení zvažuje každý sedmý. Už dávno neplatí mýtus, že jejich používání jsou pouze záležitostí pohodlných. Naopak slouží jako účinný nástroj pro zlepšení fyzické kondice, zejména u seniorů či osob se zdravotními omezeními. Trh táhnou především lidé ve věku od 45 do 55 let, kteří elektrokola nakupují nejčastěji.

Přibližně každý pátý Evropan používá elektrokolo. Průzkum Mobility Barometr 2025, který realizovala agentura Ipsos pro Europe Assistance, zahrnoval 8000 respondentů z osmi zemí EU včetně Česka. Z rozsáhlé studie vyplývá, že kolo s elektrickým pohonem využívá přibližně 18 % dotázaných v zemích Evropy, každý sedmý Čech navíc koupi vlastního zvažuje. „Věková skupina od 45 do 55 let tvoří největší část zákazníků elektrokol v České republice. V tomto věku zákazníci často hledají způsob, jak zůstat aktivní, a elektrokolo jim umožňuje zvládat delší trasy s menší námahou ať se jedná o nákup, cestu k lékaři, nebo prostě jen na výlet,“ tvrdí Jan Libánský, marketingový specialista společnosti HECHT.

Prokázalo se zlepšení fyzické kondice

Pravidelné používání elektrokol přitom fyzickou kondici zvyšuje. Výzkumníci z University of Adger v norském Kristiansandu se zaměřili na porovnání jízdy na elektrokole a klasickém jízdním kole. Na první pohled došli k poměrně nečekaným výsledkům – obě skupiny dosáhly podobné úrovně námahy. Oproti klidovému stavu byla fyzická aktivita při jízdě na elektrokole 8,5krát vyšší, při jízdě na běžném kole 10,9krát vyšší. Hodnoty se měřily tzv. metabolickým ekvivalentem (MET), který odpovídá spotřebě přibližně jedné kilokalorie na kilogram tělesné hmotnosti za hodinu.

Elektrokola tak bez nadsázky zlepšují fyzickou kondici. Pravidelný pohyb a pobyt v přírodě navíc prokazatelně snižují stres, zlepšují spánek i náladu. „Elektrokolo za cyklistu nešlape, jen mu se šlapáním pomáhá, takže svaly i kardiovaskulární systém aktivně fungují i na něm. Díky podpoře elektromotoru je elektrokolo mnohem častěji používané, protože motivace k jízdě bez námahy bývá větší díky jednoduché možnosti dávkování pomoci, a tím i námahy podle kondice,“ popisuje Libánský.

Základní servis lze zvládnout svépomocí

Cena v dnešní době podle Libánského není překážkou. Pokud zájemce o elektrokolo dříve odrazovaly vysoké ceny, dnes už ho pořídí do 20 tisíc korun. Taková elektrokola nabízí slušný dojezd 85 km na jedno nabití. „Od klasického kola se neliší ani v údržbě. Je potřeba udržovat tlak v pneumatikách a samotných pláštích nebo čas od času vyčistit řetěz a promazat ho. Většinu těchto činností lidé zvládnou svépomocí,“ připomíná odborník. K obsluze elektrokola lidé nepotřebují řidičské oprávnění, SPZ ani povinné ručení. V rámci legislativy pro ně platí totéž, jako u běžných jízdních kol.

Rostoucí popularitu elektrokol potvrzují také údaje německé on-line platformy Statista. Podle statistik by měl tento segment do roku 2029 dosáhnout tržeb v celkové výši přes 44 miliard amerických dolarů. Největším trhem s elektrokoly je podle předpokladů Asie a zejména pak Čína, kde jsou elektrokola běžnou součástí městského životního stylu. Ovšem ani evropský trh rozhodně nezaostává. Například v Nizozemsku, které je cyklistikou proslulé, tvořila elektrokola v roce 2020 více než polovinu všech prodaných kusů.

JiT (Zdroj: Hecht)*

Elektrokola se stávají součástí životního stylu. Foto archiv/For Bikes