Mezinárodní soud říká, že státy musí chránit klima

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), hlavní soudní orgán OSN, vydal přelomové poradní stanovisko v souvislosti s klimatickou krizí. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) posiluje odpovědnost států podle mezinárodního práva nad rámec Pařížské dohody o několik klíčových dodatečných povinností, včetně povinnosti všech zemí předcházet významnému poškození životního prostředí a povinnosti spolupracovat. Soud také potvrdil, že státy musí regulovat činnost firem, které způsobují škody svými emisemi, bez ohledu na to, kde ke škodám dochází.

Významným závěrem soudního rozhodnutí je, že právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je klíčové pro uplatňování dalších lidských práv – a že výklad klimatických závazků by měl zohledňovat i spravedlnost vůči budoucím generacím.

Rozhodnutí rovněž potvrzuje, že porušení klimatických povinností zakládá nárok na plné odškodnění souvisejících ztrát a škod. Mezi ně může patřit kompenzace za škody způsobené klimatickou změnou, a dokonce i nutnost okamžitého zastavení produkce emisí skleníkových plynů nad vědecky stanovenou bezpečnostní hranicí. Nejvýznamnější je ale závazek k ochraně budoucích generací a komunit nejvíce zasažených změnou klimatu, který stanovuje bezprecedentní úroveň ochrany.

Práva lidí a přírody mají přednost

Toto rozhodnutí navazuje na rozsudek Interamerického soudu pro lidská práva ze začátku měsíce, který potvrdil, že vlády mají povinnost přijmout urgentní a účinná opatření k ochraně práva na zdravé klima. Soud rovněž stanovil, že také firmy mají právní odpovědnost za dopady klimatické změny na lidská práva. Tento rozsudek jasně upřednostňuje práva lidí a přírody před zájmy znečišťovatelů.

Rozhodnutí soudu také posiluje rostoucí celosvětové hnutí za klimatickou odpovědnost – a přidává se k mezinárodní iniciativě Greenpeace Polluters Pay Pact (v Česku výzva Znečišťovatelé platí), která globálne sdružuje více než 200 000 lidí zasažených klimatickými katastrofami, občanů, záchranářů, humanitárních organizací, politických představitelů a více než 60 nevládních organizací, včetně Greenpeace International a Greenpeace Česká republika. Cílem iniciativy je zajistit, aby fosilní korporace platily za škody, které způsobují.

V Česku podal spolek Klimažaloba žalobu na příslušná ministerstva kvůli tomu, že podle něj nepřijímají dostatečná opatření ke snižování emisí (mitigaci) a přizpůsobení se dopadům změny klimatu (adaptaci). Tvrdí také, že tím porušují lidská práva i mezinárodní dohody. Cílem žaloby je přimět ministerstva, aby přijala ambicióznější a účinnější klimatická opatření. Případ
v současnosti čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.

Globální klimatická odpovědnost

- Danilo Garrido, právní poradce Greenpeace International, uvedl: „Tohle je začátek nové éry klimatické odpovědnosti na globální úrovni. Stanovisko Mezinárodního soudního dvora představuje zásadní zlom pro klimatickou spravedlnost – poprvé jasně stanovuje, jaké mají státy povinnosti v oblasti klimatu, a co víc: definuje i důsledky jejich porušení. Otevírá to dveře novým právním případům a může přinést spravedlnost těm, kteří přispěli ke klimatické krizi nejméně, ale nejvíce nesou její následky. Poselství je jasné: produkce, spotřeba a dotace do fosilních paliv mohou být porušením mezinárodního práva. Znečišťovatelé musí přestat vypouštět emise a zaplatit za škody, které způsobili.”

- Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl: „Je zásadní, že i Mezinárodní soudní dvůr potvrzuje, že znečišťovatelé musí nést odpovědnost za škody, které působí na klimatu, životním prostředí a komunitách, a že mají za ně platit na místo lidí, kteří ke změně klimatu přispívají nejméně, ale nesou největší dopady klimatické krize. Rozhodnutí soudu svými argumenty podporuje naši snahu přimět fosilní korporace, aby nesly finanční odpovědnost za svou škodlivou činnost. Před sněmovními volbami v Česku jsme vyzvali politiky a političky, aby zavedli daň či poplatek, které by navázaly na letos končící daň z neočekávaných zisků. Ty by zpoplatnily nadměrné zisky fosilních korporací z činnosti škodící životnímu prostředí a přispívající k extrémům počasí, které sledujeme všude po světě. To je z našeho pohledu zásadní krok pro plné uplatnění odpovědnosti znečišťovatelů podle principu znečišťovatel platí.”

JiT (Zdroj: Greenpeace)*

Legislativní výklad klimatických závazků by měl zohledňovat i spravedlnost vůči budoucím generacím. Foto archiv/Ekolist.cz