Je tomu právě rok, co vstoupilo v platnost historicky první nařízení EU, které se zabývá emisemi metanu. Jeho cílem je pomoci snížit úniky druhého nejsilnějšího skleníkového plynu z fosilní infrastruktury skrze systém monitorování a oprav. Zavedení nařízení do české legislativy je – podobně jako v řadě dalších evropských států – opožděné. Emise metanu zejména v energetice tak u nás unikají dál bez postihu. Účinná opatření pro omezení emisí metanu ale již existují, jsou to například zemědělské bioplynové stanice s využitím odpadů z živočišné výroby jako vstupů.
Rok od vstupu nařízení EU o metanu v platnost se Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) připojuje k partnerským nevládním organizacím po celé Evropě v podpoře jeho zavedení na národní úrovni. Historicky první celoevropské nařízení, které se zabývá emisemi metanu, má skrze systém monitorování a oprav pomoci snížit úniky druhého nejsilnějšího skleníkového plynu z fosilní infrastruktury. Jeho zavedení do české legislativy je stále v procesu. Snížení emisí metanu je jedním z nejrychlejších a nejúčinnějších způsobů, jak zpomalit oteplování planety. V zemědělství snižují emise zejména bioplynové stanice využívající odpady z živočišné výroby.
K prvnímu výročí uvedení metanového nařízení v platnost spustila koalice nevládních organizací Observatoř občanské společnosti pro metan (CSO-M) nástroj, který umožní sledovat a podporovat jeho provádění na úrovni jednotlivých členských států. Tzv. Methane Regulation Tracker monitoruje situaci v evropských zemích a shromažďuje aktuální informace týkající se praktického uplatňování evropského nařízení.
„Česko je v implementaci evropského nařízení o metanu pozadu – a spolu s ním i řada dalších evropských zemí,” uvádí Veronika Murzynová, odbornice na emise metanu z CDE. „Současný národní návrh vítáme, je dostatečně konkrétní a může velmi účinně pomoci snížit emise metanu v sektoru energetiky. Teď je načase jej také schválit. Jak potvrzují naše pravidelné terénní průzkumy, úniky metanu z fosilní infrastruktury jsou v Česku stále aktuálním problémem, a je tomu tak především proto, že je nikdo nepostihuje. Právě to by měla nová legislativa změnit.”
Snížení emisí metanu zejména v sektoru energetiky o 75 % do roku 2030 je dle Mezinárodní energetické agentury (IEA) možné za pomoci již existujících postupů a technologií, navíc často s velmi nízkými či dokonce nulovými čistými náklady. Čas na zavedení konkrétních opatření se však rychle krátí. Řádná a včasná implementace evropské metanové legislativy v jednotlivých členských státech je tak důležitým krokem, který si již nemůžeme dovolit odkládat.
Metan však může paradoxně hrát v boji s klimatickou změnou i kladnou roli. Na straně jedné je to velmi silný skleníkový plyn, který je zodpovědný za přibližně třetinu oteplení planety od doby průmyslové revoluce. Zároveň se ale (na rozdíl od oxidu uhličitého) v atmosféře rychle rozpadá, takže závažné krizi klimatu svým způsobem naopak pomůže předcházet. Aktuální omezování emisí metanu je však mnohem účinnější.*
JiT (Zdroj: CDE)
Účinným opatřením pro omezení emisí metanu ze zemědělství jsou bioplynové stanice s využitím odpadů z živočišné výroby. Foto archiv/AgriFair