S rozmachem bateriových úložišť lze efektivněji využívat energii. Může jít o kombinaci s FVE, záložním zdrojem pro případ výpadku sítě nebo o zásobování energií na odlehlém pracovišti. Firmy jsou při práci „v terénu“ často odkázány na elektrocentrály, u kterých lze při zapojení do hybridního systému výrazně snížit spotřebu paliva, emise i provozní náklady.
Elektrocentrála může plnit funkci záložního zdroje, což je nyní s ohledem na nedávný blackout aktuálním tématem pro mnohé firmy. Ty totiž často zjišťují, že investice do záložního generátoru má v porovnání s případnými škodami způsobenými výpadkem sítě smysl. Využívá se však současně k vykrytí různých špiček při spotřebě elektřiny v podnicích, ale i ke kompletnímu zajištění energie pro různá odlehlá pracoviště – typicky na staveništích, servisních základnách nebo při údržbě infrastruktury.
Kombinace s bateriovým úložištěm může fungování elektrocentrály výrazně zefektivnit. Potřeba energie se totiž během pracovního dne často mění a nízké zatížení či absolutní špičky mohou být pro generátor problematické. „Naddimenzovaný stroj motorově trpí malým zatížením a je efektivně využívám pouze krátkou část dne. Jednotky dimenzované pod úroveň maximálního zatížení zase nepokryjí nutnou potřebu během špičky,“ vysvětluje Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na off-grid řešení. „Hybridní systém kombinující generátor a bateriové úložiště naproti tomu umožňuje při malé potřebě energie fungovat pouze na baterii. Generátor se přitom spouští až ve chvíli, kdy se baterie vybije nebo se zvýší potřeba energie,“ dodává Jakub Koníček.
V praxi takový hybridní systém funguje tak, že s příchodem pracovníků třeba na staveniště roste spotřeba energie, což vede ke spuštění generátorové jednotky. Současně s tím se začne dobíjet bateriové úložiště. Po poledni, kdy je odběr proudu na maximálních hodnotách, vykrývají plně nabité akumulátory špičku a po opadnutí náporu se znovu nabíjí. Na konci směny se generátor vypíná a baterie zajišťují základní provoz (např. osvětlení, kamery atd.).
V hybridní konfiguraci generátory běží pouze po nezbytně nutný čas, tedy maximálně efektivně. Výsledkem je úspora paliva, nižší emise a celkově tišší provoz. „Máme v praxi ověřeno, že u standardního generátoru o výkonu 100 kilovoltampér (kVA) v kombinaci s bateriovým úložištěm bylo při nepřetržitém měsíčním provozu s 50% zatížením dosaženo výrazně méně provozních hodin. Doba provozu se zkrátila na 55 % oproti variantě bez baterie,“ popisuje Jakub Koníček s tím, že spotřeba i náklady na palivo byly poloviční, servisní náklady dokonce čtvrtinové. To ve výsledku v daném případě znamenalo úsporu na celkových provozních nákladech 64 %. V další úrovni je možné baterii dobíjet navíc fotovoltaikou, čímž se ještě více zkracuje čas nezbytně nutný pro fungování elektrocentrály.
Trendem jsou i generátory spalující zemní plyn nebo LPG (propan) – oproti benzínu či naftě zajistí úsporu dalších 20 až 30 % na palivu dle velikosti stroje. Při využití pohonu na LPG představuje takováto hybridní sestava doplněná o propanový zásobník modulární energetický mix zcela nezávislý na distribučních sítích. Takové řešení se nejčastěji uplatňuje ve firemních provozech, kdy například nelze realizovat připojení v požadovaném výkonu nebo vůbec.
JiT (Zdroj: Pro Media)
Kombinace s bateriovým úložištěm může fungování elektrocentrály zefektivnit zejména v servisních základnách a podobně. Foto archiv/Solforen