S rostoucí výrobou z fotovoltaických elektráren dochází k poklesu ceny solární elektřiny. Majitelé fotovoltaických elektráren často nedokážou pokrýt ani náklady na údržbu a splátku úvěrů. Narůstá také výskyt záporných a nulových cen, kdy výrobce za dodávku elektřiny do sítě v danou hodinu musí naopak zaplatit a nevydělává. Ekonomicky výhodnějším řešením je aktivní obchodování se solární elektřinou.
„S rostoucí popularitou výroby elektrické energie v solárních elektrárnách, a tudíž jejich rostoucím počtem dochází ke stále většímu propadu ceny solární elektřiny. Pokud ji majitelé prodávají s vysokými fixními poplatky za to, že tzv. nemusí nic řešit, může částka od odběratele klesnout natolik, že stěží pokryje provozní náklady. Provoz fotovoltaických elektráren se pak o poznání více vyplatí těm majitelům, kteří rezignují na pasivní dodávky obchodníkům za pevně stanovenou cenu a začnou s jejím aktivním obchodováním,“ popisuje situaci Jan Szabó, hlavní analytik společnosti bezDodavatele.
Cena základního pásma elektřiny (tzv. BASE) se loni pohybovala na úrovni 2 100 Kč/MWh. Hodnota tzv. solárního profilu, tedy elektřiny z fotovoltaických elektráren (FVE), ale činila jen 1 268 Kč/MWh. Za první polovinu letošního roku cena BASE vzrostla o 320 korun na 2 420 Kč/MWh. Cena solární energie ovšem dále klesala, a to až pod 1 200 Kč/MWh. Do kapsy solárníků však jde ještě nižší částka. Od hodnoty solárního profilu je totiž dále třeba odečíst poplatek obchodníkovi za převzetí odpovědnosti za odchylku a jeho marži. Standardně se jedná o částku zhruba 500 Kč. Za první pololetí 2025 tak při hodnotě solárního profilu 1 200 Kč/MWh získal výrobce u standardního výkupu od obchodníka 700 Kč/MWh. „Pro řadu solárníků je tento model prodělečný. Data našich klientů provozujících FVE ukazují, že jim taková částka pokryje pouze náklady na provoz,“ upřesňuje Szabó.
Zhoršující se problém
V porovnání s cenou základního pásma elektřiny se cena solárního profilu kontinuálně propadá už od roku 2022. Hodnota solárního profilu oproti ceně BASE poklesla z 97 % v roce 2022 na 53 % v roce letošním. Zatímco v roce 2022 byla cena BASE 6 011 Kč/MWh a cena solárního profilu 5 802 Kč/MWh, stojí letos MWh elektřiny v základním pásmu 2 320 Kč a cena solárního profilu klesla na 1 222 Kč/MWh. Současně narůstá počet momentů se zápornými cenami, kdy musí výrobce za dodávku ze své FVE do sítě naopak zaplatit místo toho, aby vydělával. Důvodem je přebytek elektřiny v síti a pro udržení její stability dochází k omezování přísunu další energie. I v případě nulových cen musí zaplatit alespoň poplatek obchodníkovi. V roce 2023 se záporné nebo nulové ceny vyskytly ve 156 případech, zatímco o rok později se jednalo už o 361 případů. Od začátku letošního roku do července se objevilo 268 takových situací.
Dodávání za pevnou částku a s fixními poplatky ale není jediná možnost, jak na solární elektřině vydělávat. Výrobu je možné také aktivně obchodovat. „Zkušený obchodník dokáže na vnitrodenním nebo odchylkovém trhu uplatnit i tu část výroby, která by jinak skončila v záporných hodinách. Pokud má navíc poplatky nižší než tržní standard, je dopad na čistou cenu pro výrobce ještě výraznější. Pro představu, jak velký je rozdíl mezi řízenou a neřízenou FVE, si můžeme vzít data za rok 2024 a FVE o velikosti 1 MWp. S cenou 768 Kč/MWh v roce 2024 představovala příjem 770 000 Kč/rok. Oproti tomu majitel stejně velké FVE napojené na obchodníka dosáhl za stejné období výnosu 1,2 mil. Kč. Aktivním obchodováním jsme dokázali výnos zvýšit o 63 %,“ uvádí Jan Szabó příklad reálného klienta společnosti bezDodavatele.„Na rozdíl od pořízení bateriového úložiště, které dává možnost si elektřinu ‚schovat‘ do momentů s výhodnější cenou, nevyžaduje aktivní obchod schválení úřadů a také prakticky žádnou počáteční investici, která ziskovost dále odsouvá,“ uzavírá Szabó.*
/zr/