Na biometanové stanice v Česku čeká doprava i sektor vytápění

Aby Česká republika splnila stanovené cíle ve výrobě biometanu jako ekologické alternativy dováženého zemního plynu, neobejde se bez rozumného nastavení podpory pro investory. V první řadě jde o spuštění aukcí biometanu na jaře příštího roku, dalším krokem je také nastartování poptávky po této moderní energetické komoditě. Stávajících našich dvanáct biometanových stanic se má do roku 2030 rozrůst na zhruba stovku a současná produkce biometanu má být skoro dvacetinásobná.

Vývoj v oblasti biometanu v Česku byl také na programu konference k Evropskému týdnu biometanu, kterou uspořádalo sdružení CZ Biom v prostorách ČVUT pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Kromě zástupců CZ Biom zde vystoupil například Christoph Tollmann z Německé asociace pro bioenergii, vrchní ředitel Sekce energetiky a jaderných zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla, Lukáš Minařík z oddělení dekarbonizace průmyslu a energetiky Ministerstva životního prostředí, profesor Jaroslav Knápek z ČVUT, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Tereza Navrátilová nebo Oldřich Poláček, farmář a provozovatel bioplynové stanice  v ZD Bělčice.

Akční plán plus dotační podpora

„Česko se již o nastartování produkce biometanu pokusilo provozní podporou, která však končí tento rok. Vítáme snahu o zlepšení podmínek jako je třeba částečné dorovnání cen surovin pro výrobu biometanu a bioplynu. Nyní je však potřeba urychleně nastartovat nový model podpory a ideálně do konce roku dořešit podmínky aukcí, jejichž první kolo úřady avizují v dubnu 2026.,“ říká Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom s tím, že Česko má podle akčního plánu pro biometan v roce 2030 produkovat 491 milionů metrů krychlových biometanu.

„Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství v létě představilo Akční plán pro rozvoj biometanu v ČR do roku 2030. Ten počítá například s postupným nárůstem produkce, především díky přeměně přibližně poloviny bioplynových stanic na biometanové. Právě biometan pomáhá snižování emisí v sektorech, které je obtížně elektrifikovat. To znamená například těžkou nákladní dopravu, vytápění nebo průmyslové procesy,“ vysvětluje Lukáš Minařík z oddělení dekarbonizace průmyslu a energetiky MŽP.

„V Česku je přes 500 bioplynových stanic a velká část z nich má možnost přejít na výrobu biometanu, který je klíčový pro dekarbonizaci dopravy a teplárenství. Zásadní roli hraje také pro energetickou soběstačnost, protože jeho technický potenciál dosahuje až 15 % současné spotřeby plynu,” říká vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla a dodává: „V příštích čtyřech letech postupně skončí provozní podpora elektřiny u stávajících bioplynových stanic a biometan je velká příležitost, jak tato zařízení udržet v provozu, ale s jiným produktem. Proto jsme v předstihu nastavili nový regulační rámec tak, aby transformace na biometan dopadla co nejlépe."

„Nový model podpor formou aukce přináší určité zpomalení ve výstavbě. Dosavadní podporu získal provozovatel, který v době platnosti podpory spustil provoz. V novém modelu aukce budou investoři nejdříve soutěžit o podporu a až poté realizovat projekt. První stanice z nové podpory tak budou vznikat nejdříve v roce 2027. Proto je nutné se zveřejněním podmínek a vyhlášením aukce spěchat,” doplňuje Jan Habart z CZ Biom.

„Biometan dnes představuje nejuniverzálnější palivo pro defosilizaci ekonomiky. Lze jej vyrábět lokálně, přepravovat na velké vzdálenosti a dlouhodobě skladovat, spalovat ve stávajících zařízeních a zároveň výrazně snižovat emise skleníkových plynů. Je to nezbytný obnovitelný zdroj energie pro evropskou energetickou a ekonomickou transformaci a věřím, že pražská konference k Evropskému týdnu biometanu podpoří jeho rozvoj i v České republice,“ dodává Christoph Tollmann z Německé asociace pro bioplyn (Fachverband Biogas).

Růst produkce je podmíněn i poptávkou

Potenciál pro růst poptávky je například v dopravě, která má podle Vnitrostátního plánu pro energetiku a klima (NKEP) spotřebovávat koncem desetiletí skoro 200 milionů metrů krychlových biometanu. Už dnes jezdí desítky tisíc vozidel v Česku na bioCNG, rozvíjí se vozový park na bioLNG, a do budoucna může jít o zajímavou alternativu pro ty, kteří z různých důvodů nemohou či nechtějí přejít na elektromobilitu. Jde o ověřenou a cenově dostupnou technologii, která zároveň snižuje lokální i globální emise CO2 a škodlivých látek. Také o tom ve své prezentaci hovořila výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Tereza Navrátilová.

Zatímco do dopravy má jít podle NKEPu veškerý takzvaně pokročilý biometan vznikající z odpadních vstupů, tak nepokročilý biometan ze zemědělské produkce zamíří hlavně do sektoru vytápění. Objem této části produkce má dosahovat 300 milionů metrů krychlových. Oba typy biometanu nicméně budou shodně vtláčeny do plynárenské soustavy a stát bude muset zajistit přijatelný vykazovací mechanismus pro rozlišení spotřeby.

Vedle nových biometanových stanic postavených „na zelené louce“ se počítá s tím, že podstatná část výroby vznikne konverzí stávajících bioplynek. Do vzdálenosti 2 km, a tedy technicky připojitelných k síti zemního plynu je 230 MW současného elektrického instalovaného výkonu. Zdaleka ne všechny jsou však vhodné ke konverzi, a tak bude výhodnější, aby nadále vyráběly efektivně nízkoemisní lokální elektřinu a teplo.

Česká část Evropského týdne biometanu proběhla pod záštitou MŽP. Program pokračuje ještě ve středu 15. října, kdy je od 14:00 možné prohlédnout si biometanovou stanici Herálec. Zařízení dlouhodobě zásobuje biometanem dopravní podnik v Jihlavě.*

JiT (Zdroj: CZ Biom)

První zemědělská výrobna biometanu v ČR zahájila provoz v roce 2022 v Litomyšli. Foto archiv/CZ Biom