Role kogenerace roste, v teplárenství i energetice

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) umožňuje maximální využití paliva, snižuje ztráty energie při výrobě a přináší stabilitu do systému, který se jinak opírá o proměnlivé obnovitelné zdroje energie. V době tlaku na dekarbonizaci teplárenství je kogenerace klíčovým článkem přechodového období. Důkazem mohou být inspirativní příklady z praxe od modernizace teplárenských soustav po nasazení kogeneračních jednotek v průmyslu či komunální energetice.

Na tom se shodli účastníci právě proběhlé konference Dny kogenerace 2025, nad níž i letos převzalo záštitu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, zaujaly  příklady dobré praxe třeba ze skleníku pro pěstování zeleniny společnosti Farma Bezdínek, strojírenského podniku Neufe, ale i z Národního divadla v Praze, kam bude společnost ENETIQA instalovat kogenerační jednotku do pátého podzemního patra Kogenerace totiž není jen technologie, ale i strategie, jak udržet energetickou bezpečnost a soběstačnost. Dny kogenerace 2025 proběhlyve dnech 21.-22. října 2025 v brněnském hotelu Passage.

Podpora lokální soběstačnosti

„Kogenerace představuje klíčový prvek pro stabilitu a udržitelnost české energetiky. Nejde jen o technologické řešení, ale strategický nástroj, který českému teplárenství umožňuje bezpečně přecházet k udržitelnějším zdrojům. Spojení moderních kogeneračních jednotek s inovacemi, jako je využití biometanu či integrace s flexibilními systémy, podporuje lokální soběstačnost a stabilitu energetického systému. Dny kogenerace 2025 jsou proto ideální příležitostí ukázat, jak jdou praxe a inovace ruku v ruce,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

 Novelizované vyhlášky

Jako důležitý prvek při dekarbonizaci českého teplárenství a průmyslu vidí kogeneraci také Energetický regulační úřad (ERÚ), jak potvrzuje jeho předseda Jan Šefránek. Jen za posledních 5 let novelizoval ERÚ přes 30 vlastních vyhlášek. Pro účastníky trhu jde tak o velmi dynamické prostředí - s veškerými pozitivy i negativy. Úřad pomáhá do praxe implementovat nové technologie a procesy, ať už jde o sdílení, akumulaci či flexibilitu aj. „Transformace teplárenství je nedílnou součástí transformace celé energetiky. Její průběh bude do značné míry rozhodovat o tom, zda výsledná proměna tuzemské energetiky bude jako celek úspěšná," říká Jan Šefránek.

O tom, že flexibilita v energetice je stále významné téma, ale stejně významné je také efektivní využití zdrojů a transparentnost agregátorů, se s publikem podělil Jiří Novák ze společnosti GENTEC, která se stala Generálním partnerem konference Dny kogenerace 2025. Václav Klein, CEO GENTEC CHP a člen vedení COGEN Czech k tomu uvedl svůj názor: „Česká energetika stojí na prahu největší modernizační vlny v historii. Kogenerace v ní hraje zásadní roli – umožňuje rychle a efektivně budovat nové zdroje, zvyšovat účinnost a zároveň posilovat stabilitu celé energetické soustavy. Pokud chceme, aby české teplárny zvládly přechod od uhlí bez ztráty konkurenceschopnosti, musíme na kogeneraci pohlížet jako na klíčovou technologii tohoto přechodu. Nejlepší roky mají kogenerační jednotky před sebou. S výhledem na rok 2026 očekáváme další růst zájmu – zejména v souvislosti s nároky na dekarbonizaci teplárenství a průmyslu. Věříme, že většina nových projektů v teplárenství i průmyslu bude stavět právě na moderních kogeneračních řešeních, která tvoří základ udržitelné energetiky budoucnosti.“

Důležité propojení

V kontextu podpůrných služeb je důležité zapojení České republiky do evropského trhu. Nový mechanismus ALPACA (Allocationof Cross-zonal Capacity and Procurement of aFRR) propojuje Česko, Rakousko a Německo při společném nákupu kapacit pro automatickou frekvenční rezervu (aFRR). Cílem je efektivnější využití přeshraničních kapacit a snížení nákladů na zajištění rovnováhy soustavy.

"Provozovatelé sítí a účastníci trhu teď čelí výzvě, jak propojit evropský systém s národními procesy. Je třeba sjednotit pravidla pro kvalifikaci, měření a aktivaci rezerv a zároveň vytvořit podmínky pro zapojení decentralizovaných, flexibilních zdrojů – od kogeneračních jednotek až po bateriová úložiště,"  doplnil Lukáš Dobeš, předseda sdružení COGEN Czech. Například příspěvek od společnosti Terraverse ukázal, jak mohou lokální zdroje hrát roli v evropském systému rezerv. Svůj pohled na flexibilitu přednesli dále zástupci společností GENTEC, E.ON nebo Veolia. Integrace přeshraniční flexibility je jedním z nejdůležitějších kroků na cestě k moderní a stabilní elektroenergetice v ČR a decentralizované zdroje jsou toho důležitou součástí.

Role kogenerace

Kogenerace se v současnosti stále častěji propojuje s novými prvky – biomasou, fotovoltaikou, bateriovými úložišti, či tepelnými čerpadly, což na konferenci  představily příspěvky společností TEDOM, Energie AG, nebo třeba Neufe.  „Schopnost kogenerace flexibilně reagovat na různé scénáře a efektivně se přizpůsobovat ostatním zařízením z ní dělá ideálního partnera pro stabilní a udržitelnou budoucnost české energetiky," dodal Lukáš Dobeš.

Letošní ročník konference nevynechal téma biometan a bioenergetika. O systému zelených certifikátů přispěl do debaty zástupce společnosti innogy Energo. Stejně jako loni tímto tématem plynule navázal na již proběhlý Evropský týden biometanu, jehož organizátorem je Evropská biometanová asociace (EBA). V očích odborné veřejností má biometan potenciál stát se jedním z významných hráčů nezávislosti české energetiky. V době, kdy teplárenství přechází od uhlí k obnovitelným zdrojům energie, nabývá bioenergetika nového významu – nejen jako zdroj energie, ale i jako nástroj pro stabilizaci sítě a podporu lokální soběstačnosti. Nejen o tom se bude hovořit druhý den konference v bloku sdružení CZ Biom.

„Obor bioplynu přispěje k dekarbonizaci teplárenství, a to díky kombinaci chytré kogenerace, biometanu a flexibility. Je to šance, jak propojit zemědělství, energetiku a regionální ekonomiku v jeden cirkulární celek,"  okomentoval Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce CZ Biom.*

Zdroj: COGEN CZ