Dvouletý update ukazuje pokrok i klíčové bariéry dekarbonizace českého stavebnictví

Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) vydává novou publikaci Zero Carbon Roadmap 2.0 – Aktualizace české cesty k dekarbonizaci stavebnictví (2023–2025). Dvouletý update původní roadmapy shrnuje aktuální vývoj v oblasti dekarbonizace stavebnictví, přináší nové datové poznatky, analýzu legislativního rámce a rozšiřuje přehled příkladů dobré praxe z českého trhu. Se svými případovými studiemi se v publikaci představují mimo jiné CPI Property Group, CTP Invest, Daikin či Skanska. Řada odborníků z oboru se navíc stala ambasadory/kami šetrného stavebnictví, aby vyslovili podporu transformaci stavebního odvětví.

Potenciál úspor v budovách zůstává

České republice se daří kontinuálně snižovat emise skleníkových plynů – oproti roku 1990 o 47 %.Tento trend je výsledkem kombinace energetické transformace, modernizace průmyslu i vnějších ekonomických vlivů. Z pohledu celého životního cyklu odpovídá sektor budov za přibližně 36 % národních emisí, z toho asi 9 % představují přímé emise ze spalování paliv v budovách a zhruba 27 % nepřímé emise spojené především s výrobou stavebních materiálů a energií dodávaných do budov. Přestože energetická náročnost budov dlouhodobě klesá, roadmapa poukazuje, že největší potenciál úspor zatím není plně využit, a to především v oblasti zmiňovaných renovací a práce se stávajícím fondem budov.

Největší bariéra - systém

Klíčové bariéry dekarbonizace odvětví však nejsou technologické, ale strukturální. Českému stavebnictví chybí kvalifikované kapacity, jednotná metodika a datová infrastruktura pro hodnocení uhlíkové stopy budov (WLC) a silná institucionální koordinace napříč resorty, které mají mj. za úkol zajistit včasnou transpozici evropské legislativy.

Tlak evropské legislativy

Pro transformaci stavebního sektoru jsou nejdůležitějšími předpisy směrnice o energetické náročnosti budov EPBD IV, EU Taxonomie a nařízení o stavebních výrobcích CPR, která rozšiřují pohled na udržitelnost budov od energetické náročnosti k emisím v celém životním cyklu, práci s materiály, daty a transparentním reportingem. Také stanovují cíl alespoň 3% tempa renovací budov, ve kterém se Česká republika zatím pohybuje kolem 1 % ročně.

Lídrům trhu se změna daří

Přesto rostoucí počet firem již dnes pracuje s uhlíkovou stopou v celém životním cyklu budov, využívá digitální nástroje, prefabrikaci, cirkulární přístupy k výstavbě i demolici a systematicky zapojuje EPD do rozhodování. Tyto projekty fungují jako laboratoř budoucí praxe a dokazují, že nízkouhlíkové stavebnictví je v českých podmínkách dosažitelné.

Zero Carbon Roadmap 2.0, která vznikla v rámci projektu #BuildingLife, uzavírá, že české stavebnictví má potenciál stát se jedním z klíčových motorů klimatické transformace – pokud se podaří lépe propojit data, regulaci, financování a praxi.

/zr, zdroj: TZ CZGBC /*