Ceny fotovoltaických panelů z Číny rostou

Po dvou letech extrémně nízkých cen modulů dochází od začátku roku 2026 k dramatickému a opakovanému růstu nákupních cen, který se už promítá do distribučních ceníků i smluvních vztahů v dodavatelském řetězci. Cenové skoky jsou srovnatelné jen s covidovými lety.

Podle distributorů nejde o sezónní korekci, ale o strukturální změnu trhu, vyvolanou kombinací růstu cen vstupních materiálů, omezení výroby v Asii a postupného návratu k tržním cenám po období cenového dumpingu.
„U některých výrobců jsme zaznamenali dvě až tři úpravy ceníků během tří týdnů. Změny se netýkají pouze nových objednávek. Z distribuční úrovně přicházejí informace o renegociacích již potvrzených kontraktů, zejména
u projektů, kde ještě nebyla zahájena výroba nebo fixována dodávka. To má přímý dopad na projekty ve fázi developmentu i na zakázky s fixním cenou," říká Radek Orság , CEO SOLSOL.

Změna trendu 

Roky 2024 a 2025 byly ve fotovoltaice charakteristické výrazným převisem nabídky nad poptávkou a agresivní cenovou politikou čínských výrobců. Výsledkem byly historicky nejnižší ceny modulů, často pod úrovní výrobních nákladů. Na začátku roku 2026 ale došlo k obratu. Distributoři v Česku potvrzují rychlé a opakované navyšování nákupních cen fotovoltaických panelů, a to v řádu jednotek až desítek procent během tří týdnů. „Z pohledu distribučního trhu vidíme jasný signál, že období cenové války končí,“ říká Radek Orság.

Růst nákladů ve výrobním řetězci

Jedním z klíčových faktorů je pokračující prosincové zdražování vstupních surovin, zejména polysilikonu a wafrů, stříbra používaného v metalizaci článků a energetických vstupů. „Na evropský trh se nyní dostává cenová realita, která už delší dobu existuje na úrovni výroby,“ doplňuje Orság.

Zásadní změnou je rozhodnutí čínské vlády zrušit od 1. dubna 2026 exportní vratky DPH pro fotovoltaické produkty. Tyto refundace v posledních letech významně snižovaly exportní ceny panelů a umožňovaly výrobcům agresivní cenovou politiku na zahraničních trzích. „Pro český trh je to zásadní zlom,“ vysvětluje Orság. „Většina modulů se do ČR dováží právě z Číny a exportní vratka byla jedním z hlavních důvodů, proč byly ceny tak nízko. Její zrušení se ještě projeví.“

Pohled z českého trhu: zásoby, ceníky, smlouvy

Podle informací z distribuční úrovně se na českém trhu stále nachází omezené množství panelů nakoupených za ceny z roku 2025, tyto zásoby se však rychle vyčerpávají. V praxi to znamená tlak na rychlé rozhodování u rozpracovaných projektů a nutnost aktualizace kalkulací u zakázek plánovaných na druhé a třetí čtvrtletí 2026.

„U nových dodávek už dnes pracujeme s cenami o 20–25 % vyššími než na začátku roku,“ říká Orság. „Pokud se nezmění podmínky na straně výroby, může být do jara celkový nárůst v rozmezí 35–40 %.“

Dopady na firmy a EPC projekty

Nejcitelnější dopad má zdražování na instalační firmy a EPC dodavatele, kteří pracují s fixními cenami vůči investorům a nemají zajištěné technologie dlouhodobými kontrakty, případně realizují projekty s nízkou marží. „Z českého trhu nám přicházejí signály o přeceňování nabídek, snaze o zavedení inflačních a komoditních doložek a v některých případech o odkladech realizací,“ upozorňuje Orság. „Kdo nemá pod kontrolou nákupní ceny a zásoby, může se velmi rychle dostat pod velký tlak.“

Konec růstu fotovoltaiky?

Podle distributorů to posiluje stagnaci, kterou vidíme od roku 2025. Ekonomika fotovoltaických projektů v Česku je stále podporována vysokými cenami elektřiny a rostoucím důrazem na vlastní spotřebu a přechod na bateriové systémy. „Fotovoltaika zůstává smysluplnou investicí,“ uzavírá Orság. „Ale už to nebude o tom, kdo nakoupí nejlevněji. Rozhodovat bude kvalita návrhu, správné dimenzování a práce s celkovou ekonomikou projektu.“

Krátkodobě trh ještě těží ze skladových zásob nakoupených v roce 2025. U nových dodávek do jara může celkový cenový posun dosáhnout 35–40 %. Další tlak přinese od dubna zrušení čínské exportní podpory (vratka DPH), které může znamenat dodatečné zdražení o zhruba 9 %. Z pohledu trhu to zvyšuje tlak zejména na instalační firmy, EPC
kontrakty a developery pracující s pevně nastavenou ekonomikou projektů. Stále častěji se objevují komoditní a inflační doložky, revize cenových modelů nebo posuny harmonogramů.*

/Zdroj: SOL SOL/