Blíží se konec emisních povolenek, nebo budou jen upraveny?

Cena evropských emisních povolenek klesla z lednových 90 na méně než 70 eur za tunu. Za zdánlivě technickým pohybem na trhu se skrývá politická bitva, která zuří v Bruselu i hlavních městech členských států. Evropská komise musí do léta 2026 předložit komplexní revizi systému ETS 1 – debata o jeho podobě ale propukla daleko dříve. S dalšími informacemi přišlo březnové vydání newsletteru Dekarbo update. 

Třináct členských států včetně Česka, Polska, Slovenska, Německa a Francie se seskupilo do neformální skupiny „Přátelé průmyslu". „Dekarbonizace by neměla být dosahována deindustrializací," píše se v jejich společné deklaraci. Státy požadují pragmatický přístup k bezplatné alokaci povolenek, stabilitu a dostatečnou likviditu – na konkrétních řešeních se ale zatím neshodují.

Některé země varují před oslabením ETS

Například Německo chce změnit výpočet referenčních hodnot pro chemický průmysl a zavést mechanismy tlumící cenové šoky. Francie varuje, že vysoké náklady na uhlík urychlují odchod průmyslu z Evropy, odmítá však ETS zcela „zabít".  

Nejradikálnější hlas přichází z Říma – italský ministr průmyslu Adolfo Urso požaduje úplné pozastavení systému, dokud nebude důkladně přezkoumán. Rakousko chce ze systému vyňat plynové elektrárny, Česko navrhuje zastropovat cenu povolenek.

Španělsko a Švédsko naopak varují před oslabováním ETS. Španělský premiér Pedro Sánchez tvrdí, že to jen posílí globální konkurenty EU. Švédská vicepremiérka Ebba Busch přirovnala radikální zásah k operaci srdce s rizikem zástavy krevního oběhu – a ztrátou důvěryhodnosti EU jako celku.

Komise připouští úpravy, nikoliv zrušení

Evropská komise drží střed. Zrušení systému nepřipadá v úvahu, Komise se ale nebrání jeho „vylepšení". Zároveň připomíná, že část viny za ztrátu konkurenceschopnosti leží na samotných členských státech, které nedostatečně reinvestují výnosy z povolenek do průmyslových inovací.

Revize musí vyřešit konkrétní otázky. Do systému by mohly nově vstoupit spalovny komunálního odpadu a menší průmyslové provozy, v letectví se řeší zpoplatnění mezinárodních letů. Vzniknou pravidla pro začlenění technologií zachytávání CO₂ do ETS a přezkoumají se pravidla rezervy tržní stability. Citlivou otázkou zůstává rok 2034, kdy mají pro průmysl podléhající uhlíkovému clu (CBAM) skončit bezplatné povolenky. A do budoucna je třeba nastavit novou trajektorii emisního stropu odpovídající klimatickému cíli pro rok 2040 – snížení emisí o 90 %.

Každý členský stát vstupuje do vyjednávání s jinou průmyslovou strukturou, jiným energetickým mixem a jinými prioritami. Najít průsečík těchto pozic a přitom zachovat funkční klimatický nástroj bude jedna z nejtěžších bruselských skládaček roku.

JiT (Zdroj: Dekarbo update)

Evropská komise připouští pouze vylepšení plánovaného systému povolenek, ne jeho zrušení. Foto archiv/EK*