Co s bioodpadem po zákazu pálení? Cesta vede i přes bioplynovou stanici

Po zákazu pálení trávy, listí a další biomasy roste tlak na obecní systémy sběru bioodpadu. Vedle kompostování nebo svozu do hnědých nádob tak sílí i potřeba hledat další cesty, jak část takzvaného měkkého bioodpadu smysluplně využít – například v bioplynových stanicích, kde se promění v energii, palivo pro dopravu nebo hnojivo. Příklad společnosti Titbit ukazuje, že tato cesta funguje i v potravinářství.

Od března 2025 už v Česku není možné pálit na zahradách trávu, listí ani další biologický odpad. To zvyšuje tlak na obecní systémy sběru bioodpadu – od hnědých nádob přes svoz až po sběrná místa. Vedle kompostování tak roste i význam dalších způsobů využití, včetně energetického zpracování.

Právě takzvaný měkký bioodpad – například tráva, traviny nebo spadané ovoce – přitom nemusí být jen odpadem k likvidaci. V bioplynových stanicích se z něj může stát cenný zdroj energie. V praxi se tam nedostává jen bioodpad z potravinářství. Zamířit tam může i bioodpad z údržby veřejných nebo sportovních ploch – například posekaná tráva z fotbalového stadionu v Mladé Boleslavi.

Bioodpad nevzniká jen ve výrobě

Podobný princip funguje i v potravinářství. Titbit, dovozce ovoce a zeleniny pro maloobchod, velkoobchod i gastronomii, pracuje s čerstvou přírodní surovinou, která má vlastní životní cyklus – dozrává, mění kvalitu a reaguje na podmínky při sklizni, přepravě i skladování.

Bioodpad proto nevzniká jen při samotném zpracování, ale už během třídění a manipulace se zbožím. Přirozeně vzniká například tehdy, když plody dorazí přezrálé, během skladování rychle dozrají, nesplní požadované parametry velikosti nebo kvality, případně se vrátí z obchodní sítě.

Velká část takového ovoce a zeleniny se přitom dále využívá – buď ke zpracování na další produkty, nebo jako krmivo pro zvířata, například v zoologických zahradách, u výrobců krmiv nebo v chovech hospodářských zvířat. Teprve bioodpad, který už nelze takto využít, míří do bioplynové stanice.

827 tun, které neskončily v koši

V roce 2025 předal Titbit do bioplynové stanice společnosti Compag Brantner celkem 827 tun bioodpadu. Z tohoto množství vzniklo přibližně 99 tisíc metrů krychlových bioplynu. Po úpravě na palivo bioCNG by to odpovídalo asi 141 tisícům kilogramů obnovitelného paliva.

Při průměrné spotřebě autobusu městské dopravy kolem 40 kilogramů CNG na 100 kilometrů by energie z tohoto bioodpadu umožnila ujet přibližně 3 544 kilometrů – například asi 140 jízd napříč Prahou na trase Černý Most – Zličín nebo přibližně třicet cest autobusem z Prahy do Brna a zpět.

Bioplyn lze využít také pro výrobu elektřiny. Přepočteno na energii představuje zpracovaný bioodpad přibližně 1 046 MWh, což odpovídá roční spotřebě zhruba 349 domácností bez vytápění. Takto vyrobená energie by stačila k provozu menší obce.

„Bioodpad je přirozenou součástí práce s čerstvým ovocem a zeleninou. Snažíme se ho maximálně využít – a to, co už nelze zpracovat ani využít jinak, nekončí v koši. Pokračuje dál a stává se zdrojem energie,“ říká Barbora Skřivanová, marketingová manažerka společnosti Titbit.

Vedle bioplynu vzniká při zpracování také digestát – organické hnojivo, které se vrací zpět do zemědělství. Z uvedeného množství bioodpadu by ho vzniklo přibližně 750 metrů krychlových, což odpovídá hnojení asi 37,5 hektaru zemědělské půdy.

Tento příklad ukazuje, že bioodpad nemusí být jen náklad nebo problém k likvidaci. To, co už nelze využít v potravinářství, se může vrátit zpět do systému jako energie nebo živiny pro půdu. A i když je 827 tun jen kapkou v moři celkového množství bioodpadu, právě podobné příklady ukazují, jak může cirkulární ekonomika fungovat v praxi.

Red (Zdroj: Titbit)

V roce 2025 předal Titbit do bioplynové stanice společnosti Compag Brantner celkem 827 tun bioodpadu. Foto archiv/Compag