Pro rozvoj jádra bude potřeba 8000 absolventů

Česká republika stojí před zásadní výzvou: zvládnout energetickou transformaci spojenou s odchodem od uhlí, rozvojem obnovitelných zdrojů a výstavbou nových jaderných kapacit, a to v době rostoucí poptávky po elektřině a omezených možností dovozu v Evropě. Limitem této transformace přitom nemusí být technologie ani financování, ale nedostatek kvalifikovaných lidí. Shodli se na tom účastníci pondělní debaty Institutu pro veřejnou diskusi (IVD).

Podle odhadů ministerstva průmyslu bude jen pro plánovanou výstavbu nových jaderných zdrojů potřeba více než 8 tisíc absolventů technických i dalších oborů, přičemž další tisíce pracovníků si vyžádají navazující investice a provoz. Situaci dále komplikuje generační obměna, kdy v příštích letech odejde významná část zkušených odborníků do důchodu. Diskuze ukázala, že nejde jen o český problém, protože podobným výzvám čelí i země V4 připravující nebo realizující nové jaderné projekty. Dostatek odborníků tak bude klíčový nejen pro rozvoj jádra, ale i pro energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost Česka. „Rozvoj jaderné energetiky není možné zvládnout bez systémové práce s lidskými zdroji. Potřebujeme posílit technické vzdělávání, navýšit kapacity vysokých škol, více propojit školy s průmyslem a zároveň si otevřeně říct, že část odborníků bude nutné získat i ze zahraničí. Připravovaný program Fast Track Dukovany má pomoci tomu, aby zaměstnavatelé zapojení do výstavby mohli potřebné specialisty přivést rychleji a s menší administrativní zátěží, aniž by se snižovaly požadavky na kvalitu a bezpečnost,“ uvedl Tomáš Ehler, vrchní ředitel sekce jaderné energetiky a nových technologií Ministerstva průmyslu a obchodu.

Pohled firmy

Podle Bohdana Zronka, ředitele divize jaderná energetika skupiny ČEZ, je jádro multiprofesní záležitost. Nejde jen o zajištění dostatku techniků, ale potřeba jsou i obchodníci, manažeři, právníci, specialisté pro lidské zdroje nebo „modré límečky“. „Dukovany i Temelín ukazují, že generační obměnu v jádře zvládnout umíme. Pokud bude na stole jasný výhled nových projektů – od Dukovan II přes SMR až po případné další bloky v Temelíně – lidé se najdou. Klíčové je podporovat technické vzdělávání a vychovávat mladé lidi, kteří budou mít chuť něco dělat,“ dodal Zronek.

Pohled regulátora

Pohled regulátora zprostředkoval Štěpán Kochánek, předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).Připomněl, že například příprava operátora může trvat až osm let a podobně náročný proces čeká i inspektory SÚJB, kteří musí kromě odborného vzdělání projít úřednickými zkouškami, specializovaným výcvikem, praxí a pravidelným rozvojem. Zároveň upozornil, že část těchto požadavků může být pro mladší generaci bariérou, zejména pokud je obtížné sladit nároky oboru s očekáváním vyšší flexibility, work-life balance a menší administrativní zátěže. „Pokud chceme v příštích letech výrazně rozšiřovat jaderné aktivity, musíme se vážně bavit o tom, jak udržet vysoké bezpečnostní standardy a zároveň odstranit zbytečné bariéry, které mohou mladé odborníky od vstupu do oboru odrazovat,“ uvedl Kochánek.

Pohled personalistky

Zuzana Trtíková, personální ředitelka ÚJV Řež, zdůraznila, že získávání mladých lidí do technických a jaderných oborů nemůže být založeno na tlaku, ale na schopnosti obor zatraktivnit: „Mladší generaci musíme ukázat smysl práce v energetice, nabídnout konkrétní zkušenost a vytvořit takové podmínky, aby studenti u technických oborů nejen začali, ale také je úspěšně dokončili.“ Potvrdila také, že česká jaderná energetika musí o talenty soutěžit s jinými obory a že samotná potřeba nových odborníků nestačí jako motivace.

S tím souhlasil i František Steiner, děkan Fakulty elektrotechnické, Západočeské univerzity v Plzni, který v debatě upozornil i na pozitivní nepřímé dopady rozvoje jaderné energetiky. Například v regionu Dukovan se bude nově pohybovat až 9 700 lidí. Stavba nových jaderných zdrojů tak může zmírnit vylidňování a stárnutí regionu, přinese ale vyšší poptávku po technicky vzdělaných pracovnících a zaměstnancích ve správních profesích. Riziko masivního vysátí pracovního trhu se podle analýzy nepotvrdilo. „Pokud má česká energetika zvládnout nástup nových jaderných projektů, bude nutné výrazně posílit financování a vytvořit podmínky, aby vysoké školy mohly připravit více kvalitních absolventů. Bez toho se celá ambice rozvoje jádra může velmi rychle dostat na svůj limit,“ uzavřel Steiner.

/ev, zdroj, IVD/

Z konference/ Archiv IVD