Letošní topná sezona patřila z pohledu kvality ovzduší k nejpříznivějším za poslední roky. Průměrná teplota během jejího trvání byla o 0,4 °C vyšší než dlouhodobý normál. Nejchladnější období připadlo na polovinu ledna, kdy celorepubliková průměrná denní teplota klesla až k minus 8 °C. V pondělí 19. ledna byl také zaznamenán nejvyšší denní odběr plynu, který dosáhl přibližně 52 milionů m³. Spotřeba tepla kopírovala teplotní výkyvy.
Teplotní průběh topné sezony 2025/2026
Průměrná teplota vzduchu v roce 2025 činila 8,8 °C, a byla o 0,5 °C vyšší než normál v letech 1990–2020. Šlo o 13. nejteplejší rok od roku 1961.
Za měsíce leden až březen 2026 pak průměr činil 1,2 °C, byl tedy o 0,7 °C vyšší než normál v letech 1990–2020.
Teplotně nadnormální či silně nadnormální byly měsíce leden (+1,8 °C), březen (+1,9 °C), duben (+1,8 °C) a červen (+1,6 °C) 2025 či únor (+1,7 °C) a březen (+2 °C) 2026. Naopak podnormální byl např. květen (–1,9 °C) 2025 či leden (–1,5 °C) 2026.
Při porovnání končící topné sezony s minulou byly chladnější měsíce září, říjen, leden a duben, teplotně podobné si byly měsíce listopad, prosinec a březen a jen únor byl výrazně teplejší než loni. Průměrná teplota od září do konce dubna (podle dat a předpovědi ČHMÚ) byla v aktuální topné sezoně nižšíproti minulé o 0,8 °C, což představuje minimální zvýšení spotřeby tepla na vytápění asi o tři čtvrtiny gigajoulu za celé topné období.
Rozptylové podmínky a kvalita ovzduší
Přelom roku 2025/2026 byl podle ČHMÚ z pohledu kvality ovzduší vůbec nejpříznivějším obdobím za nejméně 22 let.
Výrazně k tomu přispěl menší podíl emisí z lokálního vytápění na tuhá paliva, které patří k hlavním zdrojům prachových částic a benzo[a]pyrenu, a také příznivější rozptylové podmínky.
I v tradičně nejzatíženějších regionech, včetně Moravskoslezského a Ústeckého kraje, byly imisní limity na většině stanic plněny.
Jak si vedou plynárny
Celková spotřeba zemního plynu v roce 2025 činila 78,9 TWh, což je meziroční nárůst o 6,9 %. Spotřeba meziročně stoupla zejména u menších odběratelů – u domácností o 10 % a u podnikatelů o 9,4 %.
Poptávka po plynu roste; v roce 2025 bylo podáno přes 16 000 žádostí o připojení, celkový počet nově připojených odběrných míst v rámci celé distribuční sítě pak přesáhl 17 000. Meziročně o 25 % vzrostl počet nově připojených odběrných míst v kategorii maloodběr.
V segmentu středních a velkých odběratelů, kam patří teplárny a další velké průmyslové závody, bylo loni připojeno 84 nových zákazníků, což je ve srovnání s předchozím rokem téměř o třetinu více.
Provozní data a modernizace
Podíl domácího uhlí na dodávkách tepla z tepláren klesl pod polovinu na 47,6 %, což je nejméně za posledních 20 let a podíl uhlí má stále klesající trend.
V rámci modernizací došlo k výměně více než 13 kilometrů parních rozvodů za efektivnější horkovody, zejména v lokalitách s nejvyššími ztrátami.
Teplárenství se stává klíčovým pilířem pro zajištění výkonové přiměřenosti elektrizační soustavy a bude i do budoucna zajišťovat točivou zálohu pro poskytování podpůrných služeb a vykrývání změn výkonu obnovitelných zdrojů (disponibilní výkon k pokrývání odchylek kdykoliv 24/7).
Výhled a plánované kroky
Teplárny i plynárny plánují v roce 2026 pokračovat v modernizaci zdrojů, posilování sítí a ve zvyšování účinnosti.
Energetické společnosti očekávají, že výkyvy počasí budou v příštích letech častější, a tomu přizpůsobují investiční plány.*
