Využitím digestátu snížit závislost na dovozu hnojiv

Ceny dusíkatých hnojiv jsou aktuálně přibližně o 70 % vyšší, než byl průměr roku 2024. Důvodem je válka na Blízkém východě, která přišla v době, kdy se evropský trh dosud nevzpamatoval z cenové nestability způsobené ruskou invazí na Ukrajinu a výpadky dodavatelských řetězců. Dostupnost hnojiv je nejhorší od roku 2022. Komise navrhuje pomoci zemědělcům například i tím, že se legislativně usnadní využití digestátu – vedlejšího produktu z bioplynových stanic.

Reakce EU má podobu tzv. akčního plánu pro hnojiva. Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen dokument představil v polovině května. Plán má dvě roviny: okamžitá finanční pomoc zemědělcům a strukturální změny celého hodnotového řetězce hnojiv. Na okamžitou pomoc chce Komise uvolnit zbývajících přibližně 200 milionů eur ze zemědělské rezervy a tuto částku nejméně zdvojnásobit s pomocí unijního rozpočtu. Zároveň připravuje změny v rámci aktuální společné zemědělské politiky EU – představit by měla nové schéma podpory pro farmáře v tísni, větší flexibilitu v zálohovém vyplácení přímých plateb a silnější pobídky pro efektivnější využívání hnojiv.

Usnadnit využití digestátu z BPS

Komise také chce usnadnit využití digestátů – vedlejšího produktu z bioplynových stanic, který může nahradit syntetická hnojiva – a upřesnit pravidla pro tzv. kalendářní hospodaření v rámci dusičnanové směrnice, která zemědělci dlouhodobě kritizují jako příliš rigidní. Konkrétní návrhy by měla Komise představit v následujících dnech či týdnech. Součástí balíčku je rovněž dočasný rámec státní pomoci. Komise již v dubnu schválila pravidla umožňující členským státům dotovat zemědělce zasažené cenovým šokem z národních rozpočtů.

Strukturální část plánu pak míří na snížení závislosti na dovozu. Komise chce podpořit domácí výrobu hnojiv a alternativní metody, jako je využívání biostimulantů, řas, mikrobiálních řešení a dalších syntetických hnojiv. V kontextu chystané revize systému ETS nabízí chemickému průmyslu větší flexibilitu výměnou za závazky k dekarbonizaci a garanci dostupných cen pro zemědělce. Posílit chce také tržní monitoring a systém včasného varování.

S plánem se už seznámili ministři zemědělství. Největší odpor vzbudil návrh pomoci z národních rozpočtů. Český ministr zemědělství Martin Šebestyán varoval, že bohatší státy prostě zaplatí více a vznikne nerovné hřiště. Podobně se vyjádřili Portugalsko, Řecko, Dánsko nebo Lotyšsko. Přetrvávající třecí plochou zůstává také uhlíkové clo CBAM: navzdory opakovaným výzvám členských států Komise odmítá jeho plné pozastavení pro hnojiva a zatím nabízí pouze sníženou přirážku 1 % místo standardních 10–30 %.

JiT (Zdroj: Zemědělec)

Komise chce usnadnit ke hnojení také využití digestát z bioplynových stanic. Foto archiv/Farmet