Letos přibylo 9364 fotovoltaických instalací. Rozmach zažívá i akumulace

Zatímco firemní solární elektrárny dále táhnou, zájem o nové domácí instalace opět citelně poklesl. Vyplývá to z nejnovějších dat zpracovaných Solární asociací. Za první letošní půlrok bylo nově připojeno celkem 9 364 solárních elektráren o souhrnném výkonu 295 MWp. Jde o necelých 30 % méně než v loňském roce touto dobou. Zcela opačná situace panuje v oblasti akumulace, kde byla připojena celková kapacita baterií v kombinaci s FVE či samostatně stojících (stand-alone) baterií za první pololetí 318 MWh. Z toho velkokapacitní úložiště činí 143 MWh, tedy již 45 % veškeré instalované kapacity v Česku. Ještě loni to přitom bylo jen 20 %.

Příčinou poklesu počtu nově připojených solárních elektráren je další propad v rezidenčním segmentu. Domácích instalací je v meziročním srovnání o polovinu méně, celkem 6 191 o celkovém výkonu zhruba 50 MWp. Dokončené projekty představují z velké části projekty financované programem Nová zelená úsporám ještě z loňského roku. Za propadem stojí pozastavení nabízené podpory, zájemci o vlastní fotovoltaiku v posledních měsících vyčkávali, zda bude program obnoven a za jakých podmínek.

Dopady války a čekání na úvěry

Novou vlnu zájmu o vlastní fotovoltaiku podnítil konflikt v Íránu, jehož dopady se na cenách plynu a pohonných hmot výrazně projevily také v Česku. Reálný stav solárního trhu se tak ukáže od září, kdy banky začnou nabízet novou formu vládou oznámené podpory v podobě bezúročných úvěrů. Ty by zároveň mohly být atraktivní také pro bytové domy, které zvažují pořízení vlastní fotovoltaiky. „Dlouhodobě upozorňujeme, že je potřeba nastavit udržitelnou podporu novým fotovoltaikám. Podporujeme přechod od klasických dotací, nicméně zájemci, kteří na bezúročný úvěr nedosáhnou, by měli mít možnost realizovat instalaci bez omezení. Je proto nutné najít i další formu podpory, kterou může být podobně jako v okolních zemích snížení DPH pro fotovoltaiky. Český trh už si nemůže dovolit další podobný několikaměsíční výpadek nových instalací. Dopady pociťují i instalační firmy, které na dlouhou pauzu a posouvání spuštění bezúročných úvěrů doplatily svým koncem,“ upozorňuje na současný stav Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Silné postavení si naopak udržely firemní fotovoltaiky, které nyní jasně dominují českému solárnímu sektoru. V meziročním srovnání se jedná o podobný objem nových instalací, celkem 3173 projektů o výkonu 246 MWp. Díky využívání solární energie snižují firmy a průmyslové areály své výdaje a jsou více imunní vůči výkyvům cen energií. Větší podíl firemních elektráren je také důvodem, proč dále roste průměrná velikost nových projektů. Zatímco v roce 2023 měla průměrná nová fotovoltaika výkon 11,7 kWp, letos je to již 31,5 kWp.

Pomalu zrychluje i výstavba solárních parků, které česká energetika potřebuje primárně kvůli náročnosti domácího průmyslu. Výstavbu těchto zdrojů proto podporují i další oborové organizace jako Svaz průmyslu a dopravy ČR. V letošním roce se očekává dokončení několika větších projektů, které vznikají buď v rámci PPA smluv s průmyslovými podniky,nebo s bateriovými úložišti. Segment i nadále trápí nepředvídatelné povolovací procesy a dezinformace kolem výstavby nových obnovitelných zdrojů. Potenciál pomoci má nový stavební zákon, který by od příštího roku mohl některé bariéry odstranit.

Akumulace energie

Akumulace se v Česku posunula do další fáze rozvoje. V prvním pololetí roku 2026 bylo připojeno celkem 318 MWh nové bateriové kapacity, což představuje oproti loňskému prvnímu pololetí nárůst o 83 %. Vedle 8 079 instalací fotovoltaických elektráren vybavených bateriovými úložišti se výrazně rozvíjí také samostatně stojící bateriové systémy (BESS), kterých bylo v prvním pololetí připojeno dvanáct o souhrnné kapacitě 108 MWh. Ty neslouží už pouze k ukládání přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale zajišťují také stabilizaci elektrizační soustavy, poskytují služby výkonové rovnováhy, vyrovnávají krátkodobé výkyvy mezi výrobou a spotřebou, umožňují obchodování s elektřinou nebo ukládání energie v době nízkých či záporných cen a její využití ve chvíli, kdy má nejvyšší hodnotu. Současně se otevírá prostor pro komunitní akumulaci, kdy jedno větší úložiště může obsluhovat více domácností nebo celé energetické společenství či obec. „Český trh ukázal, že ani ne rok od platnosti novely Lex OZE III je o bateriová úložiště obrovský zájem. Další rozvoj bude logicky limitovat omezená kapacita distribučních sítí a přenosové soustavy. Výrazný vliv na apetit investorů pak bude mít zejména nastavení regulatorního prostředí a tarifů. Ty rozhodnou o tom, zda budou baterie využívány tam, kde přinesou nejvyšší hodnotu – domácnostem, průmyslu i celé elektrizační soustavě,“ říká Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT.

Jako příklad vhodného využití z praxe můžeme zmínit výpadek elektřiny ze dne 4. července 2025, kdy bateriová úložiště a agregovaná flexibilita prokázala svoji hodnotu při masivním výpadku elektřiny. „Jen naši členové z řad agregátorů flexibility poskytovali v daný čas s jejich bateriemi okolo 50 % regulačních služeb aFRR, dříve sekundární regulace, čímž prokázal i svou nezastupitelnou úlohu pro bezpečnost provozu soustavy. Mj. i díky rychlosti náběhu bateriových systémů, která je do 1 sekundy,“ dodává Fousek.

Bariéry dalšího rozvoje

Další rozvoj tuzemské solární energie bude záviset na odbourání řady limitů. Někteří zájemci na finanční podporu nečekají a pouští se do výstavby fotovoltaik bez dotací. Uzavírají například PPA kontrakty na využívání střešních i pozemních instalací, jelikož vnímají solární elektrárny jako pojistku vůči rostoucím cenám energií nebo distribučních poplatků. „Pro dekarbonizaci průmyslu potřebujeme velké pozemní elektrárny. První z nich již vznikají, nicméně i přes podporu místních často naráží v procesu povolování na odpor úředníků. Situaci by mohla usnadnit novela stavebního zákona. Důležitá ale bude také diskuse o zavedení tzv. Contracts for Difference (CfD) pro nové solární elektrárny, kdy je stanovená nízká, ale stabilní spodní cena výkupu Pokud je tržní cena pod stanovenou hranicí, stát rozdíl dorovnává. Velmi oceňujeme, že je o daném modelu ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno vést debatu,“ uvádí Krčmář.*

/ev, zdroj: Solární asociace/