Modulární reaktory uhlí v teplárnách nenahradí, máme dostupnější možnosti

Jaderné modulární reaktory aktuálně nejsou řešením pro náhradu spalování uhlí v teplárenství. Nová analýza Centra pro dopravu a energetiku a sdružení Calla ukazuje, že zatímco velká tepelná čerpadla, využití odpadního tepla nebo geotermální energie jsou již komerčně ověřené a dostupné, modulární reaktory dnes patří k technologiím s vysokou ekonomickou i technologickou nejistotou a nebudou dostupné v čase, kdy bychom je potřebovali.

Česká republika jako země s jedním z nejvyšších podílů obyvatel zásobovaných z centrálních zdrojů tepla v Evropě musí hledat cesty, jak v teplárenství rychle nahradit uhlí, na jehož spalování je závislá pořád ještě bezmála polovina odběratelů. O osudu většiny uhelných tepláren se bude rozhodovat už během příštích deseti let, zatímco první nasazení modulárních reaktorů v Česku se očekává, pokud se podaří dokončit vývoj, nejdříve v roce 2035, a to v Temelíně. Velkou neznámou je pak cena jimi vyrobeného tepla. Pokud má Česko nahradit uhlí včas a za přijatelných nákladů, musí se podle analýzy soustředit především na technologie, které jsou již dnes ověřené v praxi a připravené k nasazení.

„Moderní teplárenské soustavy v Evropě již nyní vyrábějí teplo pomocí celé řady technologií, založených na obnovitelných zdrojích energie,” uvádí autorka analýzy Nika Murzynová. „Nejčastěji jsou to velká tepelná čerpadla, která mohou využívat energii prostředí, ale také například odpadní teplo z čističek odpadních vod nebo průmyslových procesů; často jsou spojena s akumulací tepla či menšími záložními kotli. Navíc máme k dispozici analýzy, díky kterým víme, kde a jak jejich nasazení dává ekonomický smysl. Čekat v této situaci na chiméru v podobě tepelných jaderných reaktorů je mrhání časem i penězi, a přispívá ke zhoršování klimatické krize.”  

Zapomíná se na bezpečnostní aspekty

„Při úvahách, že uhelné kotle v městských teplárnách vyměníme za malé atomové reaktory, se často zapomíná na bezpečnostní aspekty. Stále zde může dojít k úniku radioaktivních látek a okolí musí být patřičně připraveno, bude muset být zajištěno střežení a ochrana, aby se taková teplárna nestala cílem teroristů nebo vojenským,” připomíná Edvard Sequens, energetický konzultant občanského sdružení Calla a doplňuje: „Opomíjen zůstává také problém vysoce radioaktivních odpadů, pro které jsme v Česku nenašli uspokojivé řešení, které by nebylo na úkor obyvatelů obcí, kde by mohly skončit.”

Modulární reaktory Rolls-Royce SMR, se kterými počítá ČEZ pro Temelín, Tušimice, Dětmarovice a další česká města, nejsou malé. Se svojí velikostí 470 MWe spadají mezi reaktory střední a jsou prakticky stejně velké jako reaktory v Dukovanech a větší než reaktory v havarované japonské elektrárně Fukušima. S tím pak souvisí řada obtíží z hlediska bezpečnostních požadavků, jaderné bezpečnosti, akceptace obyvatel nebo třeba dostupnosti vody na chlazení.

Nejlevnějším nástrojem je zvýšení efektivity

Nejdůležitějším a současně často nejlevnějším nástrojem dekarbonizace teplárenství není výstavba nových zdrojů, ale snižování celkové spotřeby tepla a zvyšování efektivity jeho distribuce a využití. Množství energie, které nebude nutné vyrobit, přepravit ani zaplatit, představuje nejrychlejší cestu ke snížení emisí, závislosti na dovozu paliv ze třetích zemí i samotného rozsahu a nákladů na transformaci teplárenství.

Vedle snižování spotřeby tepla a modernizace soustav existuje řada technologických řešení, která mohou přispět k postupnému nahrazení uhlí. Ve městech i průmyslových areálech vzniká značné množství tepla, které je dnes bez užitku odváděno do okolního prostředí.  Významnou roli budou pravděpodobně hrát také velká tepelná čerpadla a za další z perspektivních technologií je v některých regionech považována geotermální energie.*

JiT (Zdroj: CDE, Calla)

Modulární reaktory, se kterými počítá ČEZ i pro některá česká města, svojí velikostí spadají mezi reaktory střední. Foto archiv/ČEZ