Kapacitní mechanismy zafungují, pokud se urychlí výstavba větrných elektráren

Evropská komise schválila České republice zavedení tzv. kapacitních mechanismů a stát tak může v soutěžích vybírat a z peněz spotřebitelů platit nové záložní zdroje elektřiny, aby zajistil stabilitu soustavy po odstavení dosluhující uhelných elektráren. Jedná se o důležitý milník, potvrzující pokračování útlumu spalování uhlí. Aby však tento plán fungoval, musí dojít k souběžnému rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů, které přináší do sítě levnou elektřinu. Klíčové jsou přitom větrné elektrárny, které se v Česku nedaří rozhýbat zdaleka tak rychle jako například v sousedním Polsku.   

Rozhodnutí Evropské komise nezahrnuje jen plynové elektrárny, které chce česká vláda podpořit, ale také konkurenční technologie jako akumulaci energie pomocí bateriových úložišť či chytré řízení spotřeby. Výstavba a provoz plynových elektráren v režimu kapacitních plateb se projeví na účtech spotřebitelů elektřiny, protože státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS zahrnuje náklady svého podílu na regulované složce ceny elektřiny. Rozmach plynové energetiky zároveň zvýší zranitelnost Česka při výkyvech ceny zemního plynu. Zemní plyn je navíc fosilní palivo a jeho spalování prohlubuje klimatickou krizi. Je tedy hlavně nutné stavět fotovoltaické a větrné elektrárny, která dodávají levnou elektřinu bez emisí skleníkových plynů.

Podmínkou je i výstavba větrných elektráren

Podle Hnutí DUHA je nezbytné, aby Česko především urychlilo rozvoj větrných elektráren, které se nyní povolují a staví příliš pomalu. Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: „Schválení kapacitních mechanismů může znamenat odbrzdění výstavby plynových elektráren a akumulace energie a je tak dalším hřebíčkem do rakve dosluhujících uhelných elektráren. Ale nemohli bychom se více mýlit, pokud bychom tím považovali českou energetiku za vyřešenou. Právě naopak. Důležitější část úkolu je před námi – rozhýbat výstavbu zejména větrných elektráren, které umožní, aby se ty plynové používaly co nejméně, uniklo co nejméně skleníkových emisí a elektřina byla cenově dostupná.“

JiT (Zdroj: Hnutí DUHA)*

Klíčové jsou větrné elektrárny, které se v Česku nedaří rozhýbat zdaleka tak rychle jako například v sousedním Polsku. Foto archiv/UBT