Promarněná příležitost na prahu další energetické krize?

Evropská komise představila dlouho očekávanou revizi systému emisních povolenek EU ETS. Její návrh ukazuje, že si Brusel konečně začíná uvědomovat rostoucí tlak na evropský průmysl, konkurenceschopnost i ceny energií. Zachování bezplatných emisních povolenek i po roce 2030 je krok správným směrem. Současně ale platí, že jde spíše o korekci kurzu než o skutečnou reformu systému. Základní problém vysokých cen energií dopadajících na evropské občany a firmy se totiž neřeší.

Evropa od začátku letošního roku znovu poznává, jak zranitelná dokáže být její energetika. Konflikt na Blízkém východě rozkolísal energetické trhy, ceny plynu v Evropě vzrostly a vyšší náklady se promítly také do cen elektřiny. Evropský průmysl tak čelí souběhu několika negativních faktorů – drahým energiím, vysokým nákladům na emise a rostoucí globální konkurenci.

Zatímco Evropa „dekarbonizuje“, řada významných světových hráčů pokračuje v pragmatičtější energetické politice. Čína dále rozvíjí výrobu elektřiny z uhlí, Indie buduje nové zdroje a ve Spojených státech se klimatická politika výrazně přizpůsobuje požadavkům průmyslu a energetické bezpečnosti.

Podřezáváme si pod sebou pověstnou větev?

Evropa si sama zdražuje energii, sama si zvyšuje výrobní náklady a sama si oslabuje konkurenceschopnost, zatímco její hlavní globální konkurenti si ponechávají širší prostor pro flexibilnější energetickou politiku. A právě zde leží jádro problému. Nejde o to, zda chránit klima. Jde o to, zda to dělat nástrojem, který v praxi stále více zatěžuje evropský průmysl, domácnosti i investice, aniž by měl odpovídající dopad na globální emise. Evropská komise dnes už otevřeně připouští, že evropské podniky čelí vysokým cenám energií a sílící mezinárodní konkurenci. Pokud to ví, musí tomu přizpůsobit i podobu klimatické politiky.

Představený návrh revize ETS ukazuje, že si Komise tento problém uvědomuje. Plánuje zachovat bezplatné emisní povolenky i po roce 2030, ovšem jejich přidělování chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Podle návrhu by podnik získal 80 % bezplatných povolenek předem po předložení dekarbonizačního plánu, zbývajících 20 % až po realizaci investic. Komise také navrhuje pokračování systému i ve čtyřicátých letech a počítá s aukcemi povolenek i po roce 2040.

Fakticky tak přiznává, že dosavadní nastavení systému by pro řadu evropských podniků mohlo znamenat likvidační zátěž. Současně však bohužel platí, že hlavní parametry systému jsou nadále zachovány a otázka vysokých energetických nákladů Evropy zůstává otevřená. Na pořadu dne totiž není ani zavedení cenového stropu na povolenky ETS 1, ani vynětí energeticky náročného průmyslu ze systému až do roku 2034, jak navrhovala Česká republika. A pokračovat má i princip postupného snižování emisního stropu.

Evropa dnes nepotřebuje další ideologická gesta. Potřebuje realistickou klimatickou politiku, která chrání životní prostředí, ale současně respektuje ekonomickou realitu. Pokud se revize omezí především na prodloužení bezplatných alokací a několik technických úprav, půjde o promarněnou příležitost. Pokud však Evropská komise a členské státy najdou odvahu otevřít debatu o širší modernizaci systému, může Evropa ještě obnovit rovnováhu mezi ekologií a konkurenceschopností.

Red (Zdroj: Jiří Matoušek, CENTROPOL ENERGY)

Evropská komise již připouští, že evropský průmysl čelí vysokým cenám energií a sílící mezinárodní konkurenci. Foto archiv/Deník referendum