Evropská bioplynová asociace (EBA) vydala novou edici Evropské mapy biometanu, která potvrzuje rostoucí trend výroby této domácí náhrady importovaného zemního plynu. Produkce meziročně vzrostla o 1 miliardu metrů krychlových (bcm) na více než 8 miliard kubíků. Podle sdružení CZ Biom jde o nárůst, který však táhne jen několik lídrů a pro splnění cílů je nutné zapojení celé Evropy.

Nová data jasně potvrzují, že biometan se stal důležitým pilířem evropské energetické suverenity. Unie má nyní kapacity, které by pro představu dokázaly s přehledem pokrýt celou roční poptávku po zemním plynu v České republice (6,8 miliardy kubíků v roce 2024) nebo v Maďarsku (asi 8,5 miliardy kubíků v roce 2024). Evropa navyšuje produkci jak výstavbou nových specializovaných zařízení, tak technologickým upgradem stávajících, převážně zemědělských bioplynových stanic. Evropské biometanové kapacity zároveň dokáží vyrobit už skoro stejné množství plynu, kolik ho v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG) importujeme z Kataru (10,5 miliardy kubíků v roce 2025).

Biometanový sektor zvládá držet krok s ostatními obnovitelnými zdroj. Meziročně zaznamenal nárůst o 16 % a za posledních 15 let rostla kapacita biometanu průměrným ročním tempem (CAGR) 21 %. Pro srovnání, instalovaný výkon solární energie v Evropě rostl mezi lety 2024 a 2025 o 17,5 %, vítr rostl o necelých 5 %. 

„Nárůst evropské produkce biometanu o jednu miliardu kubíků za pouhý jeden rok dokazuje, že při dobrém nastavení podmínek je sektor schopen rychle a pružně podpořit energetickou soběstačnost a nezávislost Evropy. Biometan představuje domácí ekologickou náhradu dováženého zemního plynu a čím více ho vyrobíme, tím méně plynu budeme muset kupovat v zahraničí a tím více peněz zůstane v naší domácí ekonomice,“ komentuje evropský biometanový úspěch Adam Moravec, ředitel CZ Biom.  Zároveň ale sdružení CZ Biom upozorňuje, že stávající tempo pořád nestačí k plnému využití reálných možností trhu a ke splnění cílů plánu RepowerEU. Adam Moravec poukazuje na přetrvávající problémy: „Je to jasné varování, že pokud bychom dokázali odbourat zbytečnou byrokracii, zrychlit povolovací procesy a nastavit jednoduchou podporu, mohla by Evropa budovat své vlastní nezávislé zdroje plynu ještě výrazně rychlejším tempem. Potenciál máme na dosah, musíme ho jen přestat svazovat administrativou.“

Poptávku trhu táhnou Itálie, Francie, Německo

Biometan se vyrábí přímo na bioplynových stanicích přidáním technologie, která čistí bioplyn například pomocí speciálních membrán. Tyto technologie nepotřebují ani neprodukují žádné chemické látky a vše funguje jen na mechanické bázi. Takto vyčištěný plyn se skládá zejména z metanu a minimálního množství dalších látek, a má stejné vlastnosti jako zemní plyn. Lze jej tak přímo vtláčet do plynovodní distribuční sítě nebo používat v automobilech na bioCNG.

Podle dat z poloviny druhého čtvrtletí roku 2026 jsou třemi největšími biometanovými trhy v Evropě (podle instalované kapacity) Itálie, Francie a Německo. V posledních letech zažila nejvýraznější expanzi Itálie. Její výrobní kapacita vzrostla z 0,25 bcm v roce 2022 na přibližně 1,6 bcm v roce 2026. Důvodem rychlého růstu je zavedení specifických podpůrných mechanismů, zejména systému kapacitních kvót přidělovaných prostřednictvím konkurenčních aukcí (tenders) s přímou kombinací dotační podpory. Tento model motivuje developery k budování větších zařízení nebo shlukování zdrojů surovin, aby byli v aukcích konkurenceschopní a lépe rozprostřeli fixní náklady.

Francie dlouhodobě vede v aktivitě výstavby co se četnosti týče a nyní disponuje 829 provozovanými biometanovými stanicemi s celkovou kapacitou přibližně 1,5 bcm. Růst je tažen systémem výkupních cen (feed-in tariffs), které jsou odstupňovány podle velikosti zařízení. Vyšší sazby pro menší stanice zajišťují jejich životaschopnost, což vede k masivnímu rozvoji středních a farmářských instalací. Více než 80 % francouzských stanic využívá jako primární surovinu zemědělské zbytky.

Německo udržuje pozici jednoho z lídrů s kapacitou rovněž kolem 1,5 bcm a vykazuje stabilní, i když pozvolnější vzestupnou trajektorii. Má druhý nejvyšší počet stanic v Evropě (282) a vyznačuje se nadprůměrnou velikostí zařízení (v průměru 607 Nm³/h), což přispívá k jeho vysokému podílu na celkové produkci. Evropa z hlediska bioenergie obecně patří k dominantním částem světa. Celkový globální instalovaný výkon bioenergie (tedy energie z tuhé i plynné biomasy) dosáhl v roce 2025 podle reportu IRENA více než 155 GW a Evropa se s instalovanými 44 GW bioenergetických zdrojů podílela na světovém výkonu skoro třetinou. 

Start aukcí biometanu

V tuzemském kontextu je zpráva EBA mimořádně naléhavá. Česká republika disponuje jednou z nejhustších sítí bioplynových stanic ve střední Evropě. Většina z nich vyrábí elektřinu a teplo v kogeneračních jednotkách a podporuje tak lokální komunity. U těch stanic, kde bude ekonomicky a technologicky dávat smysl přechod na výrobu biometanu, je strategickým zájmem státu, aby konverze proběhla co nejrychleji. Umožnilo by to ekologizaci plynárenství bez nutnosti drastických a drahých zásahů do stávající infrastruktury.

Domácí trh nyní vyhlíží vyhlášení výsledků první aukce na výrobu biometanu, u které je možné podávat nabídky do konce července. Aktuálně v Česku funguje již 13 biometanových stanic, v roce 2025 dosáhla jejich výroba 0,017 bcm. „Pro Českou republiku jsou evropská data velkou inspirací. Naše země má obrovskou devizu v podobě stovek stabilních bioplynových stanic, jejichž část je možné efektivně konvertovat na výrobu biometanu. Předchozí podmínky podpory biometanu ale nebyly příliš motivující ani předvídatelné. Využily ji jen tři výrobny, a tak Česko v rozvoji biometanu zaspalo. Věříme, že po rozjezdu aukčního mechanismu se situace zlepší. Přesto pro stabilní rozvoj nestačí vypsat několik kol aukce. Bez stabilního prostředí půjde jen o výkřik do tmy,“ dodává Adam Moravec. 

Sdružení CZ Biom navíc dlouhodobě upozorňuje, že Česko nesmí přehlížet ani stanice, u kterých je konverze na biometan ekonomicky a technologicky neproveditelná. Stát sice aktuálně nabízí podporu na modernizaci dosluhujících bioplynek, ale její současné nastavení je podle sdružení nelogické a nutí provozovatele k neefektivním krokům. Pokud se modernizační podpora nezmění, Česko tak může o velkou část bioplynové infrastruktury nenávratně přijít. Již dnes sdružení eviduje 6 odstavených bioplynových stanic.*  

/ev, am, zdroj: Obnovitelně PRO/

Počty biometanových stanic v jednotlivých zemích/ Zdroj: EBA