Města hledají obranu proti vedrům i přívalovým dešťům

Evropská města se kvůli husté zástavbě, rozsáhlým zpevněným plochám a nedostatku zeleně přehřívají výrazně rychleji než jejich okolí. Evropská agentura pro životní prostředí proto řadí rozvoj městské zeleně mezi klíčová adaptační opatření na změnu klimatu. Jedním z nich jsou vegetační neboli zelené střechy, jejichž povrch pokrývá speciální vegetační souvrství s živými rostlinami. Jejich využití se proto stále častěji promítá také do nové rezidenční výstavby.

Městské prostředí se v důsledku klimatických změn přehřívá výrazně rychleji než okolní krajina. Současně roste četnost intenzivních srážek. Při přívalových srážkách voda z rozsáhlých zpevněných ploch a střech často velmi rychle odtéká z města, místo aby se přirozeně vsakovala a přispívala k ochlazování svého okolí. Vegetační neboli zelené střechy představují jedno z přírodě blízkých řešení, které pomáhá tento přirozený koloběh vody částečně obnovit.

Zelená střecha je dobře propracovaný systém

Zelená střecha přitom není jen plocha osázená rostlinami, ale propracovaný systém několika funkčních vrstev. Vegetace vyrůstá z lehkého substrátu, který jí poskytuje podmínky pro zakořenění a růst. Pod ním se nacházejí filtrační, drenážní a ochranné vrstvy, které společně zajišťují hospodaření se srážkovou vodou a chrání střešní konstrukci. Část dešťové vody se díky této skladbě zachytí ve vegetačním souvrství a následně se postupně odpařuje zpět do ovzduší. Zatímco z neozeleněných střech odtéká přibližně 95 až 100 % srážek, extenzivní zelené střechy mohou objem odtoku snížit přibližně na polovinu. Tím pomáhají ochlazovat své okolí a zároveň zpomalují odtok dešťové vody, čímž snižují zatížení kanalizační sítě při přívalových deštích.

Pro správné fungování vegetačních střech je důležitý vhodný výběr rostlin. Nejčastěji je tvoří odolné suchomilné druhy, například různé druhy rozchodníků, které dobře snášejí intenzivní sluneční svit, vítr i nedostatek vody.  V průběhu roku navíc mění své zbarvení – od svěže zelených odstínů na jaře přes pestré kvetení v létě až po červené, oranžové nebo purpurové tóny na podzim. Zelené střechy tak vedle ekologických přínosů kultivují vzhled budov a zvyšují kvalitu okolního prostředí.

Využití také u velkých developerských projektů

Příkladem efektivního využití vegetačních (zelených) střech jsou i rezidenční projekty SO-HO Rezidence v Holešovicích nebo Yards Žižkov na Nákladovém nádraží Žižkov. Slovenský developer CRESCO REAL ESTATE zde vedle vegetačních střech pracuje se zelení také ve vnitroblocích a dalších společných venkovních prostorech.

„Při navrhování našich rezidenčních projektů přemýšlíme o tom, jak budou fungovat nejen dnes, ale i za desítky let. Vedle kvalitní architektury proto klademe důraz také na řešení, která zvyšují komfort bydlení a zároveň přispívají k udržitelnějšímu městskému prostředí. Vegetační střechy pomáhají omezovat přehřívání budov, zlepšují jejich tepelné vlastnosti, prodlužují životnost střešní konstrukce a mohou přispět i k vyšší hodnotě nemovitosti. Vnímáme je proto jako přirozenou součást moderní rezidenční výstavby, která přináší dlouhodobý přínos nejen obyvatelům, ale i svému okolí,“ říká Aleš Svatoň, generální ředitel CRESCO REAL ESTATE Česká republika.

Vegetační střechy se tak postupně stávají stále běžnější součástí moderní městské výstavby. Pomáhají vytvářet budovy, které lépe reagují na rostoucí teploty i intenzivní srážky, a zároveň vracejí zeleň tam, kde pro ni v husté městské zástavbě často nezbývá prostor.

Red (Zdroj: Cresco Real Estate)*

V první etapě projektu SO-HO Rezidence byla již extenzivní zelení pokryta střešní plocha s využitím lehkého vegetačního systému Flora Lite Roof. Foto archiv/ Cresco Real Estate