Nejvíce schůzek mají fosilní lobbisté se zástupci MPO a MŽP

Analýza registru lobbistů od organizace Re-set: platforma pro sociálně-ekologické transformace za druhé pololetí ukazuje, že fosilní firmy a jejich zájmové organizace se při prosazování svých zájmů nejčastěji obracejí na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a ministra životního prostředí Igora Červeného. Nejvíce zápisů souvisejících s fosilním lobby totiž připadá právě na zástupce ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí.

Organizace RE-set považuje za fosilní lobby firmy, podnikatelská a profesní sdružení a další organizace, které zastupují nebo prosazují zájmy těžby, zpracování, výroby, distribuce či spalování fosilních paliv, tedy uhlí, ropy a zemního plynu. U široce zaměřených organizací, jako je Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a obchodu, započítává v registru lobbistů pouze zápisy, které se podle obsahu týkají energetiky a fosilních paliv.

Karel Havlíček měl ve druhém pololetí 12 zápisů souvisejících s fosilním lobby, Igor Červený pak 10 zápisů. Na třetím místě je Filip Turek se 7 zápisy. Havlíček tak zůstává politikem, na kterého fosilní lobby cílí nejvíce – za celý rok je u něj evidováno už 16 takových zápisů. Data z prvního půl roku fungování registru lobbistů jsme shrnuli v publikaci Fosilní lobby a český stát: analýza prvních dat z registru lobbistů.  

Z pohledu jednotlivých ministerstev je koncentrace lobbingu ještě výraznější. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu evidují ve druhém pololetí 23 zápisů souvisejících s fosilním lobby, ti z ministerstva životního prostředí 18 a z ministerstva financí 4. Mezi fosilními lobbisty s největším počtem zápisů ve druhém pololetí vede Hospodářská komora s 12 zápisy, následovaná Svazem energetiky České republiky a Svazem průmyslu a obchodu se 7 zápisy a společností ČEZ rovněž se 7 zápisy. Orlen Unipetrol měl 6 zápisů.

O budoucnosti nemůže rozhodovat fosilní lobby

„Fosilní lobby se snaží ovlivňovat pravidla tak, aby bylo možné co nejdéle pokračovat v těžbě, spalování a využívání fosilních paliv, přestože právě jejich rychlý útlum je nezbytný pro řešení klimatické krize. Potřebujeme proto mezi fosilními zájmy a politickým rozhodováním vybudovat zeď a tyto zájmy oddělit. Stejně jako jsme si Světová zdravotnická organizace nastavila jasná pravidla pro jednání státu s tabákovým průmyslem, měli bychom zajistit, aby firmy, jejichž podnikání stojí na fosilních palivech, nemohly prostřednictvím intenzivního lobbingu oslabovat klimatickou a energetickou politiku ve svůj prospěch,“ uvedl výzkumník organizace Re-set Radek Kubala, který je zároveň autorem analýzy.

Čísla ukazují, že fosilní lobby se nesoustředí na prosazování svých zájmů pouze u ministerstva, které má energetiku přímo v gesci. Výraznou pozornost věnuje také ministerstvu životního prostředí, které rozhoduje o řadě pravidel zásadních pro budoucnost energetiky, průmyslu a snižování emisí. Ve druhém pololetí naopak nejsou mezi evidovanými fosilními lobbisty například Sev.en Energy, EPH, SUAS nebo Veolia. Absence těchto firem v registru přitom neznamená, že své zájmy u politiků a úředníků neprosazují. Své zájmy totiž prosazují prostřednictvím průmyslových a energetických svazů, které v registru lobbistů samozřejmě jsou. Mezi fosilním průmyslem a politikou je ale třeba postavit zeď, jako tomu bylo mezi zdravotní politikou a tabákovým průmyslem. Protože o budoucnosti naší moderní energetiky nemají rozhodovat ti, kteří vydělávají na spalování fosilních paliv.

Red (Zdroj: Re-set)

Mezi výrobny z převážně fosilních zdrojů patří i nové plynové elektrárny na místě původních uhelných elektráren. Pomoci zde částečně může jen co největší podíl biometanu ve směsi se zemním plynem (elektrárna Počerady). Foto archiv/E21