
Topení dřevem má v českých domácnostech hluboké kořeny. Ještě nedávno si ho mnozí spojovali hlavně s fyzicky náročnou prací – štípáním polen, řezáním na cirkulárce a neustálým přikládáním. Dnes ale tahle představa přestává platit. Technologie i samotná paliva se posunuly a topení dřevem může být výrazně pohodlnější. Navíc je stále možné využít i dotační podporu, zejména v programu Nová zelená úsporám. Součástí podpory je i výměna zdroje tepla, včetně kotlů a kamen na biomasu.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21.
Klasická polínka sice zůstávají nejrozšířenější volbou, ale stále častěji je doplňují modernější varianty, jako jsou dřevní pelety nebo brikety. Pelety umožňují automatický provoz kotlů, takže odpadá velká část manuální obsluhy. Brikety zase nabízejí jednoduché použití v krbech, kamnech i kotlích, přičemž mají stabilní vlastnosti a dlouhou dobu hoření. Vyrábějí se navíc ze zbytkového dřeva z pil, takže jejich produkce nezatěžuje lesy další těžbou.
Zásadním faktorem, který ovlivňuje kvalitu topení, je vlhkost dřevního paliva. Právě ta bývá častým důvodem, proč dřevo špatně hoří nebo nadměrně kouří. Čím je palivo sušší, tím efektivněji hoří a tím vyšší má výhřevnost. Zatímco u běžného dřeva závisí vlhkost na způsobu skladování a může se výrazně lišit, u briket je tento parametr přesně kontrolovaný a pohybuje se obvykle pod deseti procenty. To se pozitivně projevuje nejen na výkonu, ale i na komfortu při topení.
S komfortem souvisí i čistota provozu. Kotelna spojená s dřevem už dávno nemusí znamenat prach a nepořádek. Moderní dřevní paliva, zejména pelety a brikety, produkují minimum prachu a manipulace s nimi je výrazně čistší než například u uhlí. V praxi se tak můžete dostat na úroveň, která je s tradiční představou „špinavé kotelny“ jen těžko srovnatelná.
Z ekonomického hlediska zůstává dřevo velmi zajímavou alternativou. Pro běžný rodinný dům se roční spotřeba pohybuje přibližně kolem čtyř tun briket nebo zhruba dvaceti kubíků dřeva. Celkové náklady na vytápění přitom mohou být srovnatelné, rozdíl je ale v pohodlí – brikety i pelety nabízejí stabilnější výkon a méně práce kolem.
V souvislosti s vytápěním dřevními palivy vyvstává otázka, jakou roli při rozhodování a výběru zdroje stále ještě májí dotace. Programy se totiž v posledních letech často mění, a právě proto se na ně už jako na hlavní argument pro rozhodnutí nelze příliš spoléhat. Podstatnější je, že dřevo představuje lokální a dlouhodobě dostupný zdroj energie, jehož využívání zůstává podporované. Pokud tedy domácnost zvažuje přechod z plynu nebo uhlí, dává smysl uvažovat spíše o praktických výhodách než o nejisté finanční podpoře.
To ovšem neznamená, že máme na dotace úplně zapomenout. V červnu 2026 se totiž otevřela nová etapa programu Nová zelená úsporám. Výhody přináší zejména pro tzv. zranitelné domácnosti, kterým zůstává zachována přímá podpora na energetické renovace rodinných domů v programu Nová zelená úsporám Light. Součástí podpory je i výměna zdrojů tepla, včetně kotlů a kamen na biomasu. Na nový kotel na biomasu včetně akumulační nádrže nebo na automatický kotel se samočinnou dodávkou paliva mohou oprávnění žadatelé získat až 120 tisíc korun. Lokální zdroje na biomasu se samočinnou dodávkou paliva, například kamna na pelety, jsou podporovány částkou přibližně 50 tisíc korun (podle konkrétního typu zařízení).
Pavel Grozman (Zdroj: Klastr Česká peleta)
Celý článek vyšel v časopise Energie 21.
Vytápění peletami je levnější než plynem a elektřinou, zdravější než uhlím a pohodlnější než palivovým dřevem/Archiv Klastr ČP
