Lidé v referendech rozhodují o větrných elektrárnách

S letošními komunálními volbami proběhne i série 20 místních referend o větrných elektrárnách. Zatímco loňská referenda dopadala přibližně vyrovnaně, letošní dosavadní výsledky převažují na straně odmítnutí. Sociální geograf Bohumil Frantál z Ústavu geoniky AV ČR analyzoval výsledky všech referend o větrných elektrárnách konaných v posledních 20 letech a dospěl k zajímavému výsledu.

Bohumil Frantál z Ústavu geoniky AV ČR analyzoval výsledky 71 místních referend o větrných elektrárnách, která se v Česku konala v letech 2006 až 2025. Z analýzy vyplývá statisticky významná souvislost mezi výsledkem referenda a tím, zda už lidé mají s větrnými elektrárnami bližší zkušenost.

V obcích, kde v době konání referenda už větrné elektrárny v okolí stály, hlasovalo pro jejich další rozvoj průměrně 67 procent voličů, zatímco proti bylo 33 procent. V obcích bez této zkušenosti byl poměr opačný – pro 20 procent a proti 80 procent.

Podobná pozitivní souvislost se objevuje také u toho, jak konkrétně je referendum formulováno. U otázek, které uvádějí konkrétní počet větrných elektráren, případně další informace, byl v dosavadních referendech poměr výsledků přibližně 70 ku 30 ve prospěch elektráren. U obecných otázek o možné výstavbě větrných elektráren byl poměr opačný, přibližně 30 ku 70.

Kontext akceleračních oblastí

Letošní referenda se zároveň odehrávají v novém kontextu. V souvislosti s přípravou akceleračních oblastí se v některých obcích diskutuje o možném budoucím rozvoji větrné energetiky a o počtech elektráren, které by v těchto územích teoreticky mohly vzniknout.

Akcelerační oblast přitom sama o sobě není konkrétním projektem. Její vymezení neznamená, že v daném místě automaticky vznikne určitý počet větrných elektráren ani že už existuje konkrétní investor, umístění a projekt. Tento nový kontext je potřeba odlišovat od Frantálovy analýzy. Akcelerační oblasti v ní nejsou hodnoceny, protože jde o otázku spojenou až se současnou debatou.

„Pokud se odvede poctivá práce v komunikaci s místními, dostanou ověřené informace a opakovaně se s nimi mluví, pak s akceptací nebývá problém, ta se prohlubuje po výstavbě. To platí dnes stejně jako před dvaceti lety. Akcelerační oblasti svou netransparentností, nejasností a ve finále absurdními podmínkami nadělají víc škody než užitku, “ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.*

Red (Zdroj: Komora OZE)
Výsledek referenda je ovlivněn i zkušeností z okolích obcí/SMO