V obecních referendech převážil nesouhlas s větrnými elektrárnami

Ve 20 z 21 letošních referend převážil nesouhlas s větrnými elektrárnami. Hlasování se uskutečnila krátce po zveřejnění akceleračních oblastí, v době vyhrocené předvolební debaty, šíření dezinformací a v řadě obcí bez dostatku konkrétních informací o podobě případné výstavby. Celostátní průzkumy přitom ukazují méně jednoznačný obraz: i při představě výstavby v blízkosti bydliště podpora mírně převyšuje odpor a významná část lidí nemá vyhraněný názor. Dlouhodobá analýza 71 českých referend navíc ukazuje, že pro přijetí větrných elektráren je důležitá osobní zkušenost a debata o konkrétním projektu.

Letošní referenda provázela intenzivní debata o akceleračních oblastech a nejistota ohledně budoucí výstavby. Lidé často nerozhodovali o konkrétním projektu, ale o obecné představě budoucí výstavby. V tomto duchu byly formulovány i některé referendové otázky, které spojovaly akcelerační oblasti přímo s výstavbou elektráren. Jejich vymezení přitom neznamená automatické povolení stavby, každý projekt musí projít povolovacím procesem,“ říká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

„Akcelerační oblasti měly větrné energetice pomoci. Jejich příprava, nastavení a komunikace ale přinesly naopak nejistotu a obavy, zkomplikovaly debatu o konkrétních projektech. Potvrzuje se, že akcelerační oblasti, obzvláště tak jak byly pojaty v Česku, naopak větrnou energetiky poškozují, pomohly i šíření dezinformací a negativně ovlivnily letošní referenda,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Celostátní průzkumy ukazují rozdělení, nikoli plošné odmítnutí

Výzkum STEM ukázal, že při hypotetickém referendu o výstavbě větrných elektráren v blízkosti obce by 39 % lidí hlasovalo pro, 35 % proti a přibližně pětina nemá vyhraněný názor. Průzkum STEM/MARK zase zjistil, že s výstavbou elektrárny pět kilometrů od vlastního bydliště by souhlasilo 49 % lidí, proti by bylo 38 %. Oba výzkumy se ptají na odlišné situace, společně ale ukazují, že veřejnost není ve vztahu k výstavbě větrných elektráren – ve svém blízkém okolí – jednotně odmítavá.

„Obecně v průzkumech vidíme, že větrná energie je spíše ta populární, její rozvoj si dlouhodobě přeje kolem 70 % veřejnosti. Zároveň je ale rozdělenější v otázce výstavby ve svém vlastním okolí. Tam jsou společnost a obce rozdělenější, velkou roli hrají v tomto tématu nerozhodnutí. Ostatně jak vidíme, velmi se na výsledcích referend podepisuje nálada diskuze v místě referenda," říká Martin Philipp, analytik STEM.

Zkušenost s větrnými elektrárnami mění pohled lidí

Analýza sociálního geografa Bohumila Frantála z Ústavu geoniky AV ČR zahrnující 71 českých referend z let 2006 až 2025 ukazuje výrazný rozdíl mezi obcemi, kde už lidé měli s větrnými elektrárnami zkušenost, a těmi, kde ji neměli. V obcích, kde už v době referenda větrné elektrárny v okolí stály, hlasovalo pro jejich další rozvoj v průměru 67 % voličů. V obcích bez této zkušenosti to bylo pouze 20 %.

Analýza tedy ukazuje statisticky významnou souvislost mezi osobní zkušeností obyvatel a výsledkem hlasování. „Lidé si na větrné elektrárny postupně zvykají jako na jakoukoliv jinou stavbu. V obcích, kde už v okolí větrná elektrárna stojí, mají s nimi lidé bližší osobní zkušenost, nemají takový strach z negativních dopadů a vnímají spíše pozitivní přínosy,“ uvedl Bohumil Frantál.

Analýza ukazuje také souvislost s konkrétností referendových otázek. U otázek, které uváděly například počet elektráren nebo další informace o projektu, v minulosti častěji převažovaly výsledky ve prospěch větrných elektráren. U obecných otázek byl trend opačný. I letos se otázky výrazně lišily: od jednoduchého souhlasu s výstavbou až po složité formulace obsahující řadu podmínek a postupů, které má obec podniknout. V některých obcích navíc odpověď ANO znamenala odmítnutí větrných elektráren.

Z lokálního tématu se stala součást předvolebního boje

Petr Vidomus z Asociace pro mezinárodní otázky ve své nedávné analýze popsal, jak se odpor proti větrným elektrárnám v řadě míst proměnil v předvolební téma. Upozornil na mobilizaci na sociálních sítích, pořádání protivětrných besed i vznik kandidátek, které postavily svou kampaň na odmítání větrných projektů. V některých obcích se naopak objevili i kandidáti otevřeně podporující větrnou energetiku, například v Křeči na Pelhřimovsku.

„Místní referenda jsou důležitým prvkem přímé demokracie. Zároveň ale musí být zajištěny podmínky pro to, aby se v nich voliči rozhodovali kvalifikovaně a s dostatkem informací. Poslední rok však v českých obcích sledujeme tendenci přesně opačnou – objíždějí je dezinformátoři, kteří šíří neopodstatněný strach a paniku z obnovitelných zdrojů. Nejeden lokální politik pak této atmosféry snadno využil ve svůj prospěch,” řekl Petr Vidomus, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a autor analýzy pro evidence.ninja.

JiT (Zdroj: Komora OZE)

Lidé často nerozhodovali o konkrétním projektu, ale o obecné představě budoucí výstavby. Foto archiv/ČEZ