
V pátek 13. 11. 2026 se jako součást doprovodného programu mezinárodního veletrhu e-Salon 2026 uskutečnila konference Moderní technologie v elektrické dopravě, pořádaná a financovaná provozovateli portálu Smartcityvpraxi.cz. Konference se zúčastnili zástupci municipalit, technických služeb, dopravců, zástupců průmyslu, škol a dalších organizací, kteří si sem přišli pro aktuální informace z oblasti elektrické dopravy a jejího financování.
Partnerem konference byla, vedle veletrhu samotného, také Elektromobilní platforma. Na konferenci se spolu s ní prezentovali zástupci ministerstev dopravy, průmyslu a obchodu a životního prostředí a Dopravního podniku Ostrava. Významné slovo měli i provozovatelé tohoto portálu jakožto uznávaní konzultanti v oboru elektromobility.
Konference byla zaměřena jednak na vývoj a požadavky elektromobility v silniční dopravě osobní i nákladní, a jednak na provázanost elektrické dopravy a energetiky v městské hromadné dopravě. V neposlední řadě pak bylo jejím tématem spolufinancování z veřejných zdrojů.
Podíl elektromobilů na registracích automobilů poměrně strmě roste. Je však namístě jistá obezřetnost při promítání těchto křivek do budoucnosti. Takovéto křivky zpravidla vycházejí z tzv. autoregresních modelů, počítajících, zjednodušeně řečeno „závislost na sobě samých“, tedy na svém dosavadním vývoji bez uvažování vnějších vlivů. A vnější vlivy dokážou s budoucností významně zahýbat. V této souvislosti provozovatelé portálu Smartcityvpraxi.cz například sledují významnou statistickou souvislost mezi mírou elektrifikace mobility a hospodářským rozvojem měřeným v HDP na obyvatele.
Spíše než spoléhat na obecné křivky, se může municipalitě vyplatit průzkum současného a budoucího zájmu o veřejné dobíjecí stanice a podmíněnosti pořízení elektromobilů jejich dostupností. S takovýmto průzkumem mají provozovatelé tohoto portálu řadu užitečných zkušenosti.
Doprava spolu se zpracovatelským průmyslem je, každý s cca 21 %, na druhém místě co do podílu na emisích skleníkových plynů. Následují tak energetiku s 34% podílem. Podíl individuální osobní dopravy na celkových emisích z dopravy se začal blížit 60 procentům.
Spotřeba elektřiny v dopravě mírně roste, největší podíl na ní (88 %) má stále elektrifikovaná železnice a drážní MHD. Tyto základní proporce zůstávají i přesto, že podíl bateriových elektromobilů v posledních letech významně stoupá.
Je tedy dobrý důvod podporovat zvláště elektrifikaci silniční dopravy, bez obav z dramatického dopadu na energetiku. Problémem je však její ekonomika.
Na začátku stojí přenášení zvyklostí a očekávání z automobilů poháněných spalovacím motorem na elektromobily. Požadavek na delší dojezd znamená větší kapacitu baterií. Jenže cena baterie tvoří významnou část pořizovací ceny vozidla a navzdory marketingu dodavatelů se zde prozatím žádná technická ani ekonomická revoluce nekoná, spíše pomalé zlepšování.
Dalším požadavkem je krácení pobytu při rychlém dobíjení. Jenže větší kapacita baterií pobyt při dobíjení prodlužuje. Zkracování pobytu vyžaduje vyšší nabíjecí výkony, jenže ty se promítají do vyšších cen nabíjecí energie. To je v rozporu s dalším očekáváním „elektromobilistů“, totiž že nižší náklady na energii oproti palivu budou kompenzovat rozdíly v pořizovací ceně vozidla. Tato cena, jak řečeno, roste s kapacitou baterií, tedy s dojezdem. Kruh se uzavřel.
Specifická situace je u nákladní dopravy. Jestliže v dopravě obecně může platit okřídlené, že „cesta je cíl“, pak v nákladní dopravě kategoricky platí, že čas jsou peníze – kdo stojí, nevydělává. Přestávky na dobíjení lze do jisté míry synchronizovat s povinnými přestávkami řidičů, čas na vyhledání dobíjecí stanice vhodné pro nákladní auto, případně čekání na její uvolnění, ovšem znamená čistou ztrátu. Nepředvídatelnost dobíjecích stanic je tak pro dopravce větším problémem než sama investice.
Zatímco v počátcích budování dobíjecí sítě byly související investice vnímány energetikami často jako součást jejich marketingu, dnes se od nich očekává návratnost. Využití dobíjecích stanic je přitom velmi nízké a zejména u veřejných AC dobíjecích stanic je třeba počítat s tím, že budou vždy ztrátové.
Nemá proto smysl, aby municipality očekávaly od energetik (nebo jiných provozovatelů) investici do těchto stanic z jejich vlastních zdrojů. Municipalitám mohou tyto organizace vybudovat a provozovat dobíjecí stanice jako službu na klíč za příslušnou dohodnutou cenu. Municipalita pak ponese výdaje na investici a pokrytí provozní ztráty dobíjení jakožto společenský výdaj, obdobný například platbám za veřejnou službu v hromadné dopravě.
Jako možná úleva v oblasti ekonomiky veřejných dobíjecích stanic se jeví dotace z právě otevřené výzvy č. 45 Operačního programu doprava. Její podmínky však skrývají řadu úskalí.
Projekt například musí zahrnovat minimálně 20 dobíjecích bodů a hodnoticí kritéria jsou nastavena tak, že vytvářejí značné konkurenční prostředí mezi nabídkami. Je pak otázka, zda se využití takovýchto dotací vyplatí nebo zda je lépe investovat z vlastních zdrojů právě tolik, kolik místní podmínky vyžadují, a mít celý projekt plně pod svojí kontrolou.
Dopravní podnik Ostrava (DPO) provozuje tramvaje, trolejbusy a rozsáhlý park elektrobusů. Přitom roste podíl jeho parku elektrických vozidel i související energetická infrastruktura.
Drážní vozidla na linkách střídavě odebírají energii z troleje při rozjezdu a při brzdění ji rekuperují do sítě, případně v odpornících přeměňují na teplo. V ideálním případě by se měla energie z brzdění okamžitě spotřebovat na rozjezd jiného vozidla nebo zužitkovat jinak, spíše než se rozptýlit do okolí. Takovouto optimalizaci s cílem šetřit energii i své vlastní finance nyní DPO zajímavým způsobem rozvíjí ve spolupráci s odborníky z VŠB-TU Ostrava.
Zkušenosti ze světa ukazují, že elektrobusy se dokonce mohou stát průkopníkem a „vlajkovou lodí“ elektromobility v zemi. Je tomu tak v mosambickém hlavním městě Maputo, pro jehož dopravní agenturu připravují provozovatelé tohoto portálu v barvách společnosti SmartPlan školení financované z programu české zahraniční pomoci Aid for Trade. Mosambik tak reaguje na potřebu odborné kvalifikace v situaci, kdy mu koordinace veřejné dopravy spolu s rozvojem elektrobusů má pomoci v zefektivnění mobility, a následně v hospodářském rozvoji.
Mosambické hydroelektrárny vyrobí dostatek elektřiny. Problém je však v tom, jak celý proces zefektivnit po stránce technické a organizační. A právě zde se mohou s úspěchem uplatnit české zkušenosti.
Red (Zdroj: Smartcityvpraxi.cz)
Významným tématem konference byla i pozice měst jako důležitých investorů do čisté mobility (vlevo moderátor konference Ing. Jakub Slavík, MBA - Consulting Services)/Foto archiv Smartcityvpraxi.cz
