Ceny plynu a elektřiny stouply a venkovu opět hrozí, že bude v zimním období zahalen štiplavou kouřovou clonou. Spalování hnědého uhlí je sice levnější, ale rozhodně ne zdravější. Lepší alternativou pro majitele rodinného domu nebo chalupy je topení dřevem, i když i jeho cena v posledních letech roste.
Obyvatelé venkova topili dřevem odedávna, jenže i jeho cena se dnes mění směrem nahoru. Proto je dobré vědět, jak jej k vytápění využít co nejlépe.
Výhřevné palivo
Výhřevnost dřeva je porovnatelná s hnědým uhlím a jeden krychlový metr vysušeného listnatého dřeva má stejnou výhřevnost, jako asi 200 litrů lehkého topného oleje nebo 50 kg koksu. Liší se podle druhu dřeviny a je tím vyšší, čím je dřevo sušší, hutnější nebo čím více obsahuje ligninu a pryskyřice.
Ne vždy je ale výhřevnost tím nejdůležitějším kritériem. Například jehličnany jsou velmi výhřevné, ale hoří příliš rychle, vystřelují žhavé uhlíky a pryskyřicí zanášejí komín. Proto pro vytápění dáváme přednost tvrdému dřevu, jako je dub, buk, jasan, habr a některé ovocné dřeviny. Hoří s přiměřenou intenzitou a produkují hodně žhavých uhlíků, ze kterých teplo dlouho vyzařuje.
Tab. – Objemové hmotnosti a
výhřevnosti hlavních druhů palivového dřeva při vlhkosti 25 % (pm – prostorový metr, rm – rovnaný metr):
Obchodníci dodávají dřevní polena vyskládaná na paletách až do domu. Menší objemy lze objednat v pytlích po 15 kg apod. Brikety se nejčastěji dodávají zatavené ve fólii po 5–10 kusech (asi 5–10 kg). Balení briket lze nakoupit jednotlivě nebo za výhodnější ceny na paletách.
Dřevní polena lze skladovat jako volně ložená, nebo na paletách a v bednách. Brikety se umísťují ve skladu na paletách a zabalené ve fólii. Sklad by měl být dimenzován pro veškeré množství paliva na topnou sezónu (pro rodinný dům asi do 15 m3).
Ceny se zvyšují
Ceny palivového dřeva jsou stanoveny za plnometr sypaný, resp. prostorový metr sypaný (plms, pm), což je metr krychlový volně sypaných polen, za prostorový rovnaný metr (prm, rm), což je metr krychlový srovnaných polen, za prostorový metr volně ložené štěpky (pms) nebo za tunu (kg) štěpky či krátkého palivového dříví.
Cena je různá podle lokality a prodejce, ale všeobecně se zvyšuje: Zatímco před pěti lety byla cena rovnaného měkkého dřeva asi 350 Kč/m³, dnes je běžně 800–1000 Kč/m3, u tvrdého dřeva je zvýšení asi z 450 Kč na 1500–2000 Kč/m3. Dřevní brikety se zdražily asi z 3500 Kč/t na zhruba 4500 Kč/t. Štěpka a krátké palivové dříví letos stojí kolem 1500–2000 Kč/t. Přesto jsou náklady na vytápění běžného rodinného domu dřevem stále asi o 20 % nižší než na vytápění plynem nebo elektřinou.
Výroba a uskladnění
Dřevo si koupíme buď ve formě polen, nebo jako kulatinu, kterou zpracujeme. K tomu potřebujeme dobrou řetězovou nebo kotoučovou pilu, univerzální sekyru a ocelové klíny (nebo štípač dřeva).
Nasekané dřevo vysušíme v hranicích nebo v kupkách na kamenném základě nebo vyvýšeném roštu, aby nemohlo ze země nasávat vodu. Na zimu, nebo v období dešťů, ranici přikryjeme plachtou, jednu stranu ale necháme volnou pro větrání.
Čím je dřevo měkčí, tím je doba jeho přirozeného schnutí kratší, takže například měkké smrkové schne asi jeden rok, zatímco tvrdé – podle podmínek a druhu – asi dva až čtyři roky. Opravdu suché dřevo při poklepu „zvoní“. Má v sobě asi jen 10–15 objemových procent vody, což je pro vytápění nejvhodnější. Do sklepa nebo hůře větrané kůlny dřevo uskladníme až po vyschnutí, jinak se můžeme dočkat nemilého překvapení, přinejmenším hniloby, či dokonce dřevokazné houby.
Topidla na dřevo
Hlavními topidly na palivové dřevo (kusové, brikety, štěpku a zbytky) jsou klasické nebo zplyňovací kotle. Výkon moderních kotlů pro domácnosti se pohybuje mezi 10–100 kW a je možno jej poměrně dobře regulovat (podmínkou je připojení akumulační nádrže na teplou vodu). Kotel se instaluje ve sklepě (kotelně), ale při výkonu do 50 kW není zapotřebí zcela oddělený prostor. Sklad paliva by však měl být co nejblíže ke kotli.
Kotel na dřevo je možné provozovat jako hlavní, záložní i doplňkový zdroj ke stávajícímu otopnému systému v rodinných a bytových domech. Podmínkou je dostatečný prostor k uskladnění paliva. Připojení kotle na otopnou soustavu se provádí běžným způsobem a podléhá revizi.
K vytápění jednotlivých místností, menších bytů, nízkoenergetických domů a víkendových objektů (i jako náhrada plynových kotlů a elektrických přímotopů) slouží krbová topidla (sporáky, krbová kamna a krby) s výkonem od 2 do 10 kW.
Pro kotle a krbová topidla je vhodné veškeré palivové dříví (jehličnaté i listnaté). Velikost polen (nebo briket) je omezena velikostí přikládacího otvoru a spalovací komory.
Užitečné parametry
Pro zplyňovací kotel s výkonem 15 kW je zapotřebí 4–5 kg polen za hodinu (s výhřevností 15 GJ/t, resp. 4,2 kWh/kg). Za celé otopné období, které průměrně odpovídá asi 1500 hodinám provozu, je zapotřebí přibližně 7,5 tuny palivového dřeva.
Dřevěné brikety mají vyšší výhřevnost (nižší obsah vody) než kusové dřevo, proto lze uvažovat spotřebu 3,7 kg dřevných briket za hodinu, tedy asi šest tun za topnou sezónu. Pro přípravu teplé užitkové vody je nutno kalkulovat s potřebou tepla asi 25 GJ/rok, což představuje asi dvě tuny dřevených briket navíc a instalaci akumulační nádrže.
Pro kotel s výkonem 15 kW a při tepelných ztrátách objektu 50 W/m2 je stanovena tzv. otopná plocha asi 300 m2. Krbovým topidlem s výkonem 6 kW a za podobných podmínek lze vytápět plochu zhruba do 60 m2.
Pavel Grozman
Fotografie: Štípač s pohonem elektromotorem ocení každý majitel většího kotle na dřevo. Foto archiv/Alko
Celý článek je uveřejněn v časopise Energie 21 č. 6/2012.