Zájem veřejnosti, především té zemědělské, o bioplynové stanice neutuchá. Ukazuje na to i účast zhruba dvou stovek návštěvníků na dni otevřených dveří, který se uskutečnil první letní den v areálu BPS Hradešice poblíž Horažďovic na Klatovsku.
Se zemědělci jedna ruka
„Na přelomu tisíciletí jsme se začali intenzivně zabývat myšlenkou, jak zajistit pro naši obec energii a teplo. Protože plynofikace nepřicházela z hlediska vzdálenosti ke zdroji v úvahu, vydali jsme se s kolegy starosty do Bavorska na obhlídku bioplynových stanic. Ze studie proveditelnosti vyplynuly podmínky realizace projektu. Dlouhá a obtížná byla jednání o pozemcích ve správě pozemkového fondu a církve. Administrativa se protahovala až do roku 2009, kdy společnost AGROSPOL poskytla své pozemky na místě stavby bývalého kravína a obec Hradešice dala do společného projektu sousední plochy. Následně jsme založili firmu Bioplyn Hradešice a zažádali o stavební povolení. V polovině roku 2011 se začalo stavět a na sklonku loňského roku bylo hotovo. Významný pro rozpočet obce je profit z dodávek energie. Nyní nás čeká teplofikace, která je ve fázi projektu,“ těmito slovy přivítal přítomné František Balíček, starosta Hradešic, vesnice se 470 obyvateli a katastrální výměrou 14,84 km2.
„O výstavbě bioplynové stanice jsme s obcí uvažovali již dlouho. Motivovaly nás k tomu především nitrátové směrnice a s nimi spojená hrozba omezování živočišné výroby, kdy bychom museli za velké peníze vybudovat skladovací kapacity na kejdu a statková hnojiva. Tento problém jsme částečně vyřešili výstavbou nové odchovny prasnic a selat a produkční stáje pro dojnice s kejdovým hospodářstvím. Bezprostřední motivací spolupodílet se na výstavbě stanice byly hlavně rozkolísané ceny rostlinných komodit, které propadaly v některých letech až o třicet procent. Roli pro stabilizaci podnikové ekonomiky sehrál i fakt, že stanice je projektem na desítky let a zhodnocením substrátu jsme si pojistili zhruba dvacet procent tržeb z rostlinné produkce. Vzhledem k tomu, že vláda loni omezila podporu obnovitelných zdrojů energie, jsme nedostali na stavbu za 75 milionů žádnou dotaci. Kromě toho jsme ani netušili, jaké byrokratické překážky budeme muset překonat,“ doplnil Ing. Zdeněk Částka, prokurista a ředitel firmy AGROSPOL.
Tato zemědělská společnost hospodaří na 2400 hektarech půdy a zaměřuje se především na živočišnou produkci s chovem 1300 kusů mléčného a masného skotu a dvou stovek prasnic plemene PIC. V rámci rostlinné výroby pěstuje kromě krmiv také obiloviny, řepku, mák a brambory k průmyslovému zpracování.
Efektivita s úsporami
„Zrealizovali jsme už přes sedmdesát projektů bioplynových stanic především v Rakousku, České republice, Polsku, Slovenské republice a v Maďarsku. Především na základě výborných zkušeností našich zákazníků jsme se rozhodli vybudovat stanici s finančním podílem naší firmy a zapojit se do jejího provozování. Chápeme ji především jako vzorový projekt, který vznikl za spolupráce obce, zemědělského podniku a dodavatele technologie. První elektřina byla dodána do sítě letos v únoru a za dva týdny najelo zařízení na plný výkon, což je silná stránka naší technologie,“ přidal se MMag. Christian Riel, jednatel firmy BIOGEST, a vyzvedl kromě dobré spolupráce se subdodavateli i důležitou roli financování za pomoci GE Money Bank. Dodejme, že BIOGEST je nadnárodní společnost, která se zabývá vývojem, plánováním, podporou při vyřizování stavebního povolení, výstavbou a provozem zařízení v oblasti obnovitelné energie.
Typizované zařízení na výrobu bioplynu PowerRing si poradí s vysokým podílem kejdy ve vstupní surovině a je velice flexibilní i z hlediska použití různých dalších druhů substrátů. Veškeré komponenty jsou optimalizovány pro použití s obnovitelnými surovinami, technologie zajišťuje vysoký stupeň rozkladu substrátu a má především díky míchacímu zařízení a geometrii fermentorů nižší spotřebu energie. Bylo prokázáno velmi vysoké vytížení až kolem 95 % provozních hodin. Vyzvednout je třeba i nízké nároky na údržbu. Zařízení PowerRing lze dodat pro stanice o výkonu 170 až 4000 kWel s variantou pro nízký či vysoký podíl kejdy v substrátu.
Kompaktní zařízení
„Také dávkovač o objemu 60 m3byl vyvinutý s ohledem na co nejnižší spotřebu energie, která činí 0,25 kWh. Dávkování substrátů je oddělené – ty pevné se plní do zásobníku, odkud jsou v pravidelných intervalech dávkovány do fermentoru. Kejda, dovážená z nedalekého Malého Boru, je několikrát denně čerpána z příjmové jímky do fermentoru. V kontejneru umístěném bezprostředně u fermentoru je umístěna čerpací stanice, v níž jsou uložena veškerá potrubí a technologie odsiřování. Naším prvotním zájmem bylo dosažení co nejkompaktnějšího zařízení, aby byly všechny objekty co nejblíže u sebe a přehledně a vhodně umístěné v areálu,“ vysvětlila Ing. Veronika Zachařová z českého zastoupení společnosti BIOGEST.
Hradešická bioplynová stanice spotřebuje ročně 10 000 tun především hovězí, ale i vepřové kejdy a 12 000 tun kukuřice. Dva silážní žlaby pojmou její zásobu pro potřeby zvířat a provoz stanice na celý rok. Srdce BPS – fermentor je koncipován jako kruh v kruhu. Ve vnějším prstenci je fermentor hlavní, uvnitř pak dofermentor, v nichž dochází kombinací různých typů míchadel k co nejlepší homogenizaci substrátu. Všechna čerpadla a míchadla lze v případě údržbových prací pro zajištění bezpečnosti obsluhy přepnout z automatického do manuálního režimu. Izolace napomáhá k úsporám tepla, úniku plynu zabraňují vodní pojistky. Z dofermentoru přepadá hmota do koncového skladu digestátu, který pojme zhruba půlroční produkci. „Výhodou digestátu proti kejdě je, že není cítit. Lze ho vyvážet na pole jako hnojivo, ale je možné ho sušit a vyrábět z něj pelety pro hnojení nebo energetické využití,“ podotkla Ing. Zachařová.
Motor od firmy MWM má instalovaný výkon 800 kWel, vzhledem k omezené licenci je zatím snížen na 660 kWel a 741 kW tepelného výkonu. Aktuálně se připravuje již zmíněný projekt na využití tepla pro potřeby zemědělské výroby i pro vytápění obce.
Jan Kroupa
Obrázek – Schéma BPS Hradešice: Hlavní fermentor, dofermentor, dávkovač substrátu, čerpací stanice, koncový sklad digestátu, kogenerační jednotka a velín
Celý článek vyšel v čísle 4/12 časopisu Energie 21.