Nová norma na pelety pro maloodběratele

V posledních měsících roku vejde v platnost česká technická norma, která obsahuje novou evropskou normu na dřevní pelety pro maloodběratele. Nová specifikace charakterizuje palivo kategorií A1, A2 a B. Současně uvádí národní odchylku Francie a Itálie na vlastnosti a použití dřevních pelet v těchto zemích.

Norma ČSN EN 14961-2 Tuhá biopaliva – Specifikace a třídy paliv – Část 2: Dřevní pelety pro maloodběratele byla schválena CEN již 18. ledna 2011. Obsahuje kompletní požadavky na dřevní peletu určenou pro malá spalovací zařízení do 500 kW a určuje zařízení, do kterých se toto palivo může používat. Dělí dřevní pelety podle jejich vstupních surovin a tím i typických fyzikálně chemických vlastností na tři třídy: A1, A2 a B.

Vstupní suroviny

Specifikace vstupní suroviny pro výrobu dřevních pelet vychází z již v roce 2010 vydané normy ČSN EN 14961-1 Tuhá biopaliva – Specifikace a třídy paliv – Část 1: Obecné požadavky, která stanovuje obecné požadavky na kvalitu tuhých biopaliv, včetně specifikací pro jednotlivé druhy a třídy biopaliv. Mimo jiné zde nalezneme i tabulku č. 4, ve které jsou parametry na pelety, které mohou být vyrobeny z dřevní, bylinné i ovocné biomasy a které se převážně využívají pro spalování ve velkých spalovacích zařízeních. Na základě použité suroviny a vlastností dřevních pelet se dělí do tři tříd paliv, označených jako A1, A2 a B:

Dřevní pelety třídy A1 lze charakterizovat jako pelety nejvyšší kvality, následují dřevní pelety třídy A2 a dřevní pelety třídy B vykazující parametry s nejnižšími požadavky.

Pro výrobu dřevní pelety třídy A1 lze použít kmenové dřevo a chemicky neošetřené dřevní zbytky. Výběr této suroviny potom zajišťuje, že výsledný produkt má nízký obsah popela, velmi dobrou výhřevnost a dále nízký obsah dusíku, síry a chlóru. Jedná se o nejkvalitnější pelety určené maloodběratelům. Tyto pelety odpovídají třídě A1 kdysi uváděné v normách DIN a ÖNORM.

Rozsah suroviny pro dřevní pelety A2 je již  ve srovnání s dřevními peletami A1 širší a není zadán tak striktně. Jedná se o celé stromy bez kořenů, kmenové dřevo, zbytky po těžbě dřeva, kůru i chemicky neošetřené dřevní zbytky. Tomu pak odpovídají fyzikálně chemické vlastnosti, které se oproti dřevním peletám třídy A1 vyznačují vyšším obsahem popela a dusíku. Důležité upozornění pro výrobce: jako surovina pro dřevní pelety A1 a A2 nesmí být použito chemicky ošetřené dřevo nebo dřevo z demolic.

Dřevní pelety třídy B lze vyrábět ze suroviny uvedené pro třídu A2, ale také z chemicky ošetřeného dřeva i použitého dřeva. Pouze nelze použít dřevo z demolic. Pro chemicky ošetřené dřevo však platí významné omezení, že nesmí obsahovat těžké kovy ani halogenované organické složky pocházející z chemického ošetření dřeva. A dále u chemicky ošetřené suroviny je nutno vždy detailně (konkrétně) uvádět skutečný původ suroviny. Ten by pak měl být popsán v prohlášení o kvalitě podle EN 15234-2 (Tuhá biopaliva – Prokazování kvality paliv – Část 2: Dřevní pelety).

Parametry pelet

Kromě parametru tavitelnosti popela jsou všechny parametry dřevních pelet normativní, to znamená, že při prokazování kvality se musí jejich hodnoty vždy uvést a odběratel by je měl po výrobci vyžadovat, pokud výrobce deklaruje, že výrobek byl vyroben v souladu s touto normou. Parametr tavitelnosti popela je informativní a výrobce jej dokládá na vyžádání.

- Průměr a délka

Pro měření průměru a délky pelet byla vypracována norma EN 16127, která je v současné době představena jako finální verze návrhu normy a prochází schvalovacím řízením. Měření délky a průměru pelet se již podle tohoto návrhu provádí. I když by se zdálo, že provést toto měření je velice jednoduché, musí platit pravidla, podle kterých je zaručeno, že se toto měření provádí vždy všude stejně. Za tímto účelem byla zpracována norma EN 16127 Tuhá biopaliva – Stanovení délky a průměru pelet a válcovitých briket. Pro všechny tři třídy dřevních pelet jsou zavedeny 2 průměry, tj. 6 a 8 mm a délka do 40 mm. Naproti tomu pelety pro velká spalovací zařízení mohou mít průměr až 25 mm a délku až 50 mm.

- Obsah vody

Obsah vody je limitován technologickými požadavky na výrobu pelet. Z tohoto důvodu je pro všechny třídy dřevních pelet pro maloodběratele limit max. 10 hmotnostních % vody. U pelet pro velká spalovací zařízení (ČSN EN 14961-1) jsou tyto limity dva: 10 % a 15 % (hmotnostních). To je dáno nižšími požadavky na kvalitu pelet při spalování ve velkých spalovacích zařízeních.

- Obsah popela

Podle toho z jaké suroviny je dřevní peleta vyrobena, tak se mění výsledný obsah popela. Nejkvalitnější třída A1 má také nejnižší popel, tj. 0,7 hmotnostního %. V důsledku použití méně kvalitní suroviny (kůry apod.) může pro třídu A2 vzrůst popel až na 1,5 hmotnostního %. Nejméně kvalitní materiál lze použít pro pelety třídy A3, a potom můžeme naměřit popel až 3 hmotnostní %.

- Sypná hmotnost

Sypná hmotnost, která nám udává jakou mají pelety hmotnost, pokud jsou volně nasypané do určitého objemu, je pro všechny tři třídy stejná, tj. musí být větší nebo rovna 600 kg/m³. V části popisující vlastnosti pelet určených pro velká spalovací zařízení se sypná hmotnost pelet pohybuje v rozmezí od 550 do více než 700 kg/m³ v souladu s použitým materiálem a výrobní technologií.

- Mechanická odolnost

Dobrá mechanická odolnost dřevních pelet by měla zajistit, že odběratel dostane až ke svému kotli kvalitní výrobek, který bude kompaktní a při převozu dodávky se buď při manipulaci na nákladním autě, nebo při uskladnění nerozpadne. Na to norma pamatuje třemi body kontroly dřevních pelet. Kontrolou při opouštění výrobního závodu při přepravě velkého množství výrobku - tato kontrola se provádí v čase nakládky a obsah jemných částic nesmí být vyšší než 1 hmotnostní %.. Dále se kontrolují balení pro malé množství do 20 kg, nebo výrobky ve velkých pytlích při balení nebo při dodání konečnému uživateli. Obsah jemných částic nesmí převyšovat 1 hmotnostní %. Tento požadavek také souvisí s přístupem dodavatele k manipulaci s balenými nebo volnými peletami. Oproti tomu se mechanická odolnost pelte pro velká spalovací zařízení může pohybovat i kolem 95 %, příp. dle dohody může být i nižší.

- Přísady

Obsah přísad přidávaných do dřevních pelet nesmí být vyšší než 2 procenta hmotnostní na sušinu. Výrobce je povinen určit druh a množství této přísady a uvést je do prohlášení o kvalitě paliva. Také se musí uvést přísady používané po výrobě a před vykládkou konečnému uživateli, aby odběratel věděl jaký výrobek dostává k dispozici.

- Výhřevnost

Jednotlivé třídy dřevních pelet se moc neliší minimálním požadavkem na výhřevnost v původním stavu. Pro dřevní pelety třídy A1 je minimální výhřevnost 16,5 MJ/kg, pro třídu A2 16,3 MJ/kg a pro třídu B 16 MJ/kg. Důležitější je použitá surovina k výrobě pelet.

- Dusík, síra a chlór

Obsah těchto prvků se pro jednotlivé třídy liší. Třída A1 obsahuje max. 0,3 hmotnostního procenta dusíku, který je při spalování zdrojem oxidů dusíku a znečišťuje životní prostředí. Obsah dusíku se pro třídu A2 zvyšuje na max. 0,5 hmotnostního % a pro třídu B až na 1 hmotnostní %. Obsah síry, která se při spalování přeměňuje na oxid síry (SO₂) a tím také přispívá k znečišťování životního prostředí. Obsah chloru, který je zdrojem korozního působení na materiál kotlů, je pro třídu A1 a A2 limitován 0,02 hmotnostního % a pro třídu B 0,03 hmotnostního %.

- Těžké kovy

Obsah těžkých kovů není pro pelety pro velká spalovací zařízení uveden, ale to neznamená, že jej odběratel nemůže od výrobce požadovat. Pro pelety pro malospotřebitele jsou kovy jako arsen, kadmium, chrom, měď, olovo, rtuť nikl a zinek omezeny maximálním obsahem kovů uváděným v mg/kg na sušinu. Hodnotu uvedenou v normě nesmí překročit. Pokud dřevo neroste na půdě, která je znečištěna vysokým obsahem těžkých kovů, nebo se přímo nepoužívá k sanaci těchto půd, potom by s obsahem těžkých kovů neměly být problémy. Ovšem někteří uživatelé kotlů poskytují popel jako hnojivo a i pro ně je důležité tyto parametry znát.

- Tavitelnost popela

Charakterizuje chování popela za vysokých teplot. To je charakterizováno 4 teplotami: počáteční teplota smrštění (SST), teplota deformace (DT), teplota polokulovitého tvaru (HT teplota tání) a teplota tečení (FT) za oxidačních podmínek. Pokud jsou tyto teploty vyžádány lze z nich usoudit, zda budou problémy při spalování. Hodnoty nejsou v normě uvedeny a musí si je odběratel specifikovat v rámci odběratelských vztahů.

Národní odchylky

Tato norma platí pro celou Evropskou unii a parametry budou po výrobcích požadovány i na zahraničních trzích. Nicméně Francie a Itálie požádaly o národní odchylku od evropské normy, která je zdůvodněna tím, že některá pasáž evropské normy je v rozporu s národní legislativou. Konkrétně se jedná o zařazení pelet třídy B do normy, protože se mohou vyrábět z chemicky ošetřeného dřeva a posouzení, zda mohou být spalovány v souladu s francouzskou a italskou legislativou. Na základě tohoto posouzení byly pelety B vyňaty z použití této normy (Francie) anebo není povoleno použití pelet třídy B vyráběných z chemicky ošetřeného dřeva (Itálie). Na tuto skutečnost si musí dát pozor výrobci, kteří vyvážejí pelety do těchto států. Národní odchylka bude zrušena, až se tento rozpor s národní legislativou vyřeší jiným způsobem. Pelety třídy A1 a A2 jsou povoleny v plném rozsahu.

RNDr. Alice Kotlánová, TÜV NORD Czech, s. r. o., Laboratoře a zkušebny Brno

Celý článek je uveřejněn v čísle 5/11 časopisu Energie 21