Poslanecká sněmovna v květnu schválila novelu energetického zákona. Výsledné znění lze považovat za celkem přijatelný kompromis. Hlavní nedostatky původního vládního návrhu se podařilo odstranit, některá sporná ustanovení ale v zákoně přesto zůstala.
Jedním z hlavních úspěchů kritiků vládního návrhu je, že novela vyjímá malé vodní elektrárny z povinnosti instalace tzv. dispečerského řízení, které umožní distributorům z centra regulovat dodávky elektrizační sítě. Ostatním obnovitelným zdrojům pak přiznává nárok na kompenzaci, pokud by v důsledku dispečerského řízení musely podstatně omezit výrobu. Tím by se mělo předejít žalobám o náhradu škody za neopodstatněné omezení výroby, jako tomu bylo například v sousedním Německu. Současně se omezí zneužívání obnovitelných zdrojů energie „zdarma“ jako tzv. podpůrné služby pro stabilní chod elektrizační soustav.
Elektrárny na klasické zdroje nárok na kompenzaci při dispečerském řízení mít nebudou, ale při regulaci zase ušetří palivo, ze kterého pak elektřinu vyrobí později. Konvenční zdroje také mohou prodávat podpůrné služby, na které je každoročně vynaloženo přes osm miliard korun. Tato ustanovení zákony by měla mít kladný dopad na konečné ceny pro spotřebitele.
Novela však přináší investorům novou administrativní bariéru. Stát totiž bude požadovat tzv. autorizaci na výstavbu jakékoli elektrárny od 1 MW instalovaného výkonu. Tento čistě administrativní nástroj může vést k útlumu výstavby středně velkých elektráren, které vyrábějí elektřinu právě z obnovitelných zdrojů. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak dostává do ruky účinnou možnost regulace. Podle neformálního sdružení Asociace pro, obnovitelné zdroje je ale takové soustředění moci škodlivé a navíc v rozporu s evropskou směrnicí o obnovitelných zdrojích energie z roku 2009. Jistou útěchou snad může být, že povinnost autorizace to netýká většiny nových projektů bioplynových stanic, neboť se u nás nyní stavějí nejčastěji s kapacitou kolem 750 kW instalovaného elektrického výkonu.
V souvislosti s jednáním poslanců jen třeba poděkovat všem, kteří se o prosazení kompromisů do novely energetického zákona zasloužili.
Jiří Trnavský