Dne 19. 4. 2007 jsem na webu CZ - Biom uveřejnil článek s názvem Zemědělští výrobci pelet, braňte se „vynálezům“. V tomto článku jsem tvrdil, že patent Ing. Lubomíra Vernera (resp. firmy Ekover) s názvem Palivo na bázi rostlinných materiálů a způsob jeho výroby, který se týká pelet z biomasy a jejich výroby, je „novinka“ stará čtyřicet let. A že musí být úřadem průmyslového vlastnictví zrušen.
Trvalo to sice dlouhých tři a půl roku, ale nakonec moje iniciativa slavila úspěch a předpověď se do puntíku vyplnila. Konkrétně dne 8. 9. 2010 nabylo právní moci rozhodnutí úřadu průmyslového vlastnictví o zrušení tohoto notně fousatého „vynálezu“. A nejen to. Do současné doby byly z mého popudu vymazány nebo zanikly další tři Vernerovy užitné vzory týkající se výroby a využití pelet a u dalších dvou ochranných dokumentů probíhá v současné době zrušovací řízení.
Se zpětnou účinností, ale…
Je důležité na tomto místě konstatovat, že zrušení patentu, stejně jako výmaz užitného vzoru, má zpětné účinky. To znamená, že nikdy v minulosti žádná práva z těchto zrušených ochranných dokumentů ing. Lubomíru Vernerovi, potažmo jeho firmě Ekover, ve skutečnosti nevznikla, a že tedy mu nikdy nevzniklo právo vybírat z titulu těchto ochranných dokumentů jakékoliv (například licenční) poplatky. Důvod je ten, že už v době přihlašování těchto „vynálezů“ nebyly splněny zákonné podmínky pro jejich udělení, zejména novost a nezřejmost jednotlivých řešení.
Co z toho vyplývá pro výrobce pelet? Že Ing. Verner a jeho Ekover nemá a ani nikdy v minulosti neměl žádný právní důvod pro vymáhání jakýchkoliv poplatků od výrobců pelet z titulu využívání svých zrušených „vynálezů“, ať již chráněných patenty nebo užitnými vzory. Proto všechny zaplacené poplatky jsou, použijeme-li právnicky přesnou kvalifikaci, neodůvodněným obohacením. Z tohoto důvodu mají všichni, kdo tyto poplatky již zaplatili, právo požadovat jejich vrácení a samozřejmě je ani v budoucnu dál neplatit. A jen pro doplnění, už dvojnásobný neúspěch Ing. Vernera ve dvou soudních sporech v této věci dává všem postiženým naprostou jistotu, že se svých práv domohou.
Tady by mohl můj článek skončit konstatováním, že sice dost pozdě, ale přece jen bylo nakonec zdravému rozumu a zároveň i liteře zákona učiněno zadost. A pokud by ti, ze kterých si ing. Verner na pár let udělal dojné kravky, využili svých práv a důsledně vyžadovali vrácení bezdůvodně zaplacených poplatků za poslední tři roky – dřívější platby jsou již bohužel promlčené – pak by to mohlo mít i určitý výchovný účinek. Zároveň by to mohlo mnohým výrobcům zlevnit produkci topných pelet z biomasy, a tím zvýšit jejich využití jako ekologicky výhodného biopaliva. Tím by bylo možné považovat celou tuto historii za relativně šťastně ukončenou. Což by nebyl v dnešní době, plné podvodných příběhů, kdy si bezskrupulózní šibalové a podvodníci s hroší kůží dělají z lidí „oslíky otřes, se!“, zas až tak špatný konec. Happy end se bohužel zatím ještě nekoná. A to hned ze dvou důvodů.
Zůstává další užitný vzor
Ten první spočívá ve faktu, že i přes uvedené zrušení patentu ještě není všem fousatým „vynálezům“ úplně odzvoněno. Zatím je totiž pořád ještě platný (nikdo zatím nepodal návrh na výmaz) užitný vzor o názvu Palivo a/nebo krmivo na bázi rostlinných materiálů, na jehož totožnou verzi je dokonce podána žádost o udělení patentu. Název je prakticky shodný s patentem nedávno zrušeným, stejně tak je velmi podobný i obsah „nového vynálezu“. Ing. Verner totiž opět „znovuobjevil“ to, co už před čtyřiceti lety bylo napsáno v každé průvodní technické dokumentaci dodávané veřejně, nikoliv jako tajný dokument, ke každému z více než tisícovky prodaných granulačních alias peletovacích lisů (např. typů G
Pokud se začteme do stářím již notně zažloutlých stránek Technických podmínek ke tvarovacímu lisu řady TL
Zřejmě jsme svědky historického milníku. Po mnoha vysokoškolských studijních, doktorandských a kdovíjakých dalších plagiátorských a jiných podvodných aférách, které už veřejnost pro častý výskyt přestávají udivovat, přichází do české kotliny díky páně Vernerova zásadní osvěžující inovace: Text čtyřicet let starého dokumentu jako základ úspěšně podané žádosti o patent s puncem současné světové novosti! Bude zajímavé teď sledovat, jak se k tomuto skutečnému patentovému novátorství postaví úřad průmyslového vlastnictví…
Dotace na neexistující pelety
Druhý důvod, proč se happy end v oblasti peletizace biomasy zatím ani zdaleka nekoná, je ještě mnohem závažnější, než co bylo sděleno až dosud. A také důsledky pro nás, spotřebitele elektřiny a daňové poplatníky, jsou podstatně citelnější. Existuje totiž silné podezření, že na tento pravděpodobný patentově-právní podvůdek navazuje další, ve finančním vyjádření ještě mnohonásobně větší. Spočívající v čerpání dotací za vykazování neuskutečněné výroby dotovaných peletizovaných biopaliv. Tento podvod je založen na záměrně nesprávném zařazování vyráběných topných pelet do kategorie s podstatně vyšší podporou na vyrobenou elektřinu z OZE – biomasy, než odpovídá skutečnosti. Státní správa, konkrétně Ministerstvo životního prostředí, byla o tomto závažném problému písemně informována začátkem června t. r., a to hned ze dvou stran. Následné opatření k zabránění tomuto evidentnímu masovému zneužívání uvedených podpor však trvalo jen pár dní. Pak bylo odvoláno. A nyní se dál neřeší proto, že údajně tato agenda – vyhláška č. 482/2005 Sb. o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy má přejít z kompetence MŽP na MPO.
Rád bych se mýlil, ale stále objemnější dotace vyplácené často jen údajně na ochranu životního prostředí, stále častěji končí v kapsách kmotrů lobbistických klik a stále dál zvyšují již tak obrovské zadlužení nás všech. Využívání biomasy je dnes na křižovatce: Buďto se vydá cestou racionálního a průhledného využívání svého velkého potenciálu, nebo se stane po fotovoltaice další oblastí pro inkasa de facto podvodných, štědře dotovaných zisků.
(Poznámka redakce: V článku popisované aktivity firmy, resp. družstva Ekover, vedené Ing. Lubomírem Vernerem, nemají žádnou spojitost s výrobcem kotlů na biomasu firmou VERNER a. s., z Červeného Kostelce, vedenou ředitelem Ing. Vladimírem Vernerem.)
Autor: Ing. Zdeněk Valečko
Celý článek vyšel v čísle 6/10 časopisu Energie 21