konec roku 2010 byl, jako vždy, i ve znamení všelikého bilancování a hodnocení. Osobní bilance jsou věcí každého z nás, případně našich blízkých.
Já se budu uplynulému roku věnovat z hlediska rozvoje obnovitelných zdrojů energie v České republice. A hned musím prozradit, že to bude hodnocení radostné a povzbudivé.
Obecně lze konstatovat, že výroba energie z místních obnovitelných zdrojů zaznamenala letos největší rozvoj za posledech několik let. A to nejen počtem kilowatů elektřiny či joulů tepla, ale také nárůstem popularity u veřejnosti. Zejména díky tomu se zelená energetika stala prioritou i pro naše politiky a státní úředníky. Má to logiku, vždyť názor veřejnosti byl pro ně vždy na prvním místě. A co podstatného se událo v jednotlivých oborech?
Nejméně šancí na další rozvoj měly ještě nedávno malé vodní elektrárny. Kapacity toků byly údajně vyčerpány, vhodná místa obsazena. A co se nestalo: Na jaře byla schválena novela vodního zákona a provozovatelé elektráren, rybáři a ochránci přírody se rychle dohodli ve všech sporných bodech. A když bylo (konečně) zrušeno nařízení bývalého ministra zemědělství Gandaloviče nepovolovat ve státních povodích další elektrárny, nestojí investorům nic v cestě.
Přímo revoluční posun nastal ve větrné energetice. Velcí investoři totiž svorně uznali, že opravdu není vhodné prosazovat větrné farmy na hřebenech hor. Naopak krajští i místní zastupitelé v nížinách začali větrníky (samozřejmě se souhlasem obyvatel) běžně povolovat. A obce do „větru“ dokonce samy investují.
Zvláštní kapitolou je fotovoltaika. Již v roce 2008 se objevila hrozba zdražení elektřiny díky nepřiměřené státní podpoře rozsáhlých investic. Energetický regulační úřad a především zákonodárci se ale vzpamatovali a novelou zákon o obnovitelných zdrojích výkupní ceny včas snížili. Fotovoltaika tak nebude znamenat zvýšení ceny elektřiny, ale pro investory bude stále zajímavá.
Bioplyn a biomasa jsou u nás preferovány již mnoho let a zdálo se, že to ani nemůže být lepší. Nicméně národní akční plán pro podporu energii z obnovitelných zdrojů a připravovaný zákon o podporovaných zdrojích energie dobré podmínky ještě zlepšují, a to zejména pro kogeneaci a teplo z biomasy. Podařilo se také prosadit, že stát již nebude podporovat spoluspalování dřevní biomasy s uhlím ve velkých elektrárnách, ale naopak podpoří výrobu tepla v lokálních kotelnách.
Asi největší překvapením byl ale postoj veřejných institucí a velkých korporací. Roli parlamentu jsem již zmínil, ale je třeba ocenit i postoj společností ČEZ, ČEPS, E-ON a Pražská energetika. Ale také soukromých bankovních, finančních a lobbistických skupin. Bez jejich dobré vůle by především lokální energetika „zelenou“ rozhodně neměla.
Tolik hodnocení 2010. A jelikož příští číslo časopisu vyjde až únoru, přeji čtenářům i obchodním partnerům v roce 2011 hodně Energie 21 a také splnění všech krásných snů. Vždyť snít je někdy tak sladké…
Jiří Trnavský