V Evropské unii probíhá debata k biopalivům

Podíl energie z obnovitelných zdrojů musí do roku 2020 dosáhnout podle směrnice Evropské unie 20 procent. Přitom v dopravě má být podíl těchto zdrojů desetiprocentní. Předpokládá se, že v dopravě půjde převážně o biopaliva. Nebude ale mít jejich další rozvoj dopady na změny ve využití půdy?

Odpověď na tuto a další otázky hledá Evropská komise, a to i ve veřejné diskusi.Příslušná legislativa přesně uvádí, jaká biopaliva je možné započítat do stanoveného podílu, a to nejen z hlediska minimální úspory emisí. Unie dává ruce pryč od biopaliv, pro něž suroviny vyrostly na pozemcích, z nichž za tímto účelem zmizely lesy, pastviny, mokřady či rašeliniště apod. Ty totiž většinou dokáží pohlcovat z atmosféry oxid uhličitý. Pokud se přemění na ornou půdu a začnou navíc hnojit dusíkatými hnojivy, stanou se naopak zdrojem emisí skleníkových plynů, mimo jiné zejména z tohoto hlediska velmi nebezpečného oxidu dusného. Může se však stát, že se sice vyhoví těmto omezením unie a suroviny pro biopaliva se budou pěstovat jen na stávající orné půdě, z ní však vytěsní plodiny určené k výrobě potravin. Podíl orné půdy tedy vzroste, a to i na úkor pozemků, jejichž charakter chce unie zachovat. Evropská komise zkoumá rozsah a význam tohoto problému i to, zda a jak by se měl řešit.

Podklady pro diskusi

Komise má k dispozici několik různých odborných zpráv, které se zabývají možnými dopady desetiprocentního podílu biopaliv v  pohonných hmotách na změnu využití půdy. Zajímá ji však i názory veřejnosti. Proto spustila v nedávných dnech veřejnou diskusi na toto téma. Jako podklad k diskusi přikládá i zmíněné rozsáhlé zprávy odborných institucí. Očekává, že do veřejné konzultace přijdou názory z veřejných i státních úřadů, soukromých organizací, průmyslových asociací, malých a středních podniků, od občanů, spotřebitelských a ekologických organizací apod. Příspěvky je možné zasílat do konce října letošního roku. Je však nutno podotknout, že v tomto případě jde komisi o odborně podložené a zdůvodněné názory. Komise klade otázky, na které žádá odpovědi a jejich zdůvodnění.

Informace o veřejné konzultaci a spojení na podkladové zprávy jsou na internetové stránce http://ec.europa.eu/energy/renewables/consultations/2010_10_31_iluc_and_biofuels_en.htm.

Podle směrnice o obnovitelné energii a směrnice o požadavcích na kvalitu pohonných hmot musí Evropská komise předložit do konce letošního roku Evropskému parlamentu a radě zprávu o vlivu biopaliv na využívání půdy a emise skleníkových plynů. Zároveň má navrhnout, jakým způsobem by bylo možné minimalizovat emise uhlíku, které se uvolňují při změnách využití půdy. Již loni v létě spustila komise předběžnou konzultaci a zadala studie na téma spjaté s biopalivy a změnou využití půdy v důsledku jejich produkce. Výsledkem jsou zmíněné zprávy, které jsou podkladem pro veřejnou diskusi.

Čtyři základní otázky

V právě probíhající veřejné konzultaci hledá komise odpovědi na čtyři základní otázky. U některých přitom nabízí body, které je nutné zodpovědět, či varianty odpovědí.

1) Myslíte si, že zmíněné analytické studie nebo ostatní práce z této oblasti poskytují dobrý základ pro určení toho, jak významný je nepřímý dopad změny využívání půdy v důsledku produkce biopaliv? U této otázky je nutné najít odpověď na jednotlivé body. Jde například o pravděpodobný objem konvenčních a moderních biopaliv v roce 2020, prognózu počtu vozidel v EU v témže roce, včetně poměru vozidel na naftu a benzín, a pravděpodobnost, že se zavedou nové technologie. Dále jde třeba o možný růst výnosu plodin, způsob využití vedlejších produktů z produkce biopaliv i jak by se měnilo využití půdy a v návaznosti na to také emise skleníkových plynů.  

2) Myslíte si na základě dostupných údajů, že je třeba, aby EU podnikla nějaké kroky proti změně využití půdy a jejím dopadům?

3) Pokud by EU přikročila k nějaké akci a pokud by měla tato akce podporovat větší využití některé kategorie biopaliv a/nebo menší aplikaci jiného typu biopaliv, je nutné označit tato biopaliva, a to na základě analýzy. Myslíte si, že je možné učinit dostatečně spolehlivé závěry, zda nepřímé dopady změny ve využívání půdy ve prospěch biopaliv se liší podle suroviny, geografického místa, kde se pěstuje, či způsobu obdělávání půdy?

4) V návaznosti na odpověď na předchozí otázku, co si myslíte, že by bylo nejvhodnější udělat? I tady komise nabízí možnosti. Nemá se zatím nic dělat a jen situaci monitorovat? Či je vhodnější přijmout opatření na podporu většího využívání některé kategorie biopaliv (a které), nebo naopak omezit určitý druh biopaliv (který, proč a jakým způsobem). A možnosti omezení aplikace některých biopaliv komise přímo nabízí. Například lze zvýšit minimální úsporu emisí skleníkových plynů pro biopaliva či zavést další požadavky na udržitelnost některých kategorií biopaliv (třeba používání postupů, které pomohou omezit dopady změny využití půdy). Dále se komise ptá, zda se mají podniknout ještě nějaké jiné kroky a kdy k nim má dojít.

Odhady dopadů produkce biopaliv

Jednou ze zpráv, kterou dává komise jako podklad pro veřejnou diskusi je nedávno zveřejněná zpráva Institutu pro perspektivní technologické studie. Pro odhad budoucího vývoje používá pro tři rozdílné modely. Přestože docházejí k poněkud odlišným výsledkům, snaží se autoři zprávy na jejich základě formulovat jednotný závěr. Každý ze zmíněných tří modelů pracuje se dvěma scénáři. Základní scénář předpokládá, že cíl Evropské unie, tj. desetiprocentní podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2020, se dosáhne používáním biopaliv prvé i druhé generace, a to v poměru 70 : 30. Druhý – srovnávací – scénář vychází z toho, že neexistuje žádný povinný cíl pro podíl biopaliv a také žádná daňová zvýhodnění ani jiné pobídky pro jejich produkci. Oba scénáře počítají se stejnými trendy v růstu populace, jejího příjmu, celkové poptávky po pohonných hmotách i ve výnosech plodin. Také předpokládají, že se nezmění opatření, která platí dnes v unii pro obchod s biopalivy a že všechny třetí země mimo unii budou i nadále pokračovat v politice v oblasti biopaliv, která existovala do počátku roku 2009. Modely také vycházejí z toho, že nadále bude existovat společná zemědělská politika unie pouze se změnami danými kontrolou jejího stavu (health check) a známými do konce roku 2009. Neočekávají rovněž žádný další vývoj v jednáních Světové obchodní organizace (WTO).

Závěry z modelu Aglink-Cosimo 

Základní scénář modelu počítá s tím, že desetiprocentního cíle se dosáhne nejen oběma biopalivy – bioetanolem a bionaftou – zároveň, ale také každým samostatně. Modeluje i nabídku vedlejších produktů z výroby biopaliv (tedy výpalky z výroby lihu a šroty z výroby olejů pro bionaftu) a poptávku po nich. Tyto vedlejší produkty slouží jako suroviny pro krmiva a snižují potřebu krmného obilí.

Při využití modelu Aglink-Cosimo došli autoři zprávy pro rok 2020 k následujícím závěrům:

·                              výroba bioetanolu a bionafty bude značně vyšší – o 179 procent u bioetanolu a o 586 procent u bionafty,

·                              čistý import rostlinných olejů do unie se zvýší o 265 procent, zatímco čistý dovoz olejnin do EU klesne o 17 procent,

·                              využitím výpalků z obilí, jejichž produkce se zvýší o 211 procent, se zmenší potřeba krmných obilovin o tři procenta,

·                              cena bionafty vzroste o 40 procent a asi o 18 procent bude dražší bioetanol,

·                              celková výměra pastvin poklesne o 0,9 procenta,

·                              celková výměra orné půdy klesne mezi roky 2008 a 2020 v unii méně než napovídají současné odhady, tedy spíše o 6,5 procenta než o 8,6 procenta.

Realizace cílů unie v biopalivech se odrazí i ve světové bilanci komodit a využití půdy, a to:

·                              dovoz bionafty do unie se zvýší o 407 procent, hlavním dovozcem bude USA,

·                              čistý dovoz etanolu do unie se zvýší o 614 procent, hlavní nárůst pokryje Brazílie,

·                              značně se posílí produkce rostlinných olejů v Indonésii a Malajsii – model však nepostihuje dopady tohoto rozvoje na změny ve využití půdy v těchto zemích,

·                              pokud vzrostou výnosy, budou dopady na změnu využití půdy menší,

·                              při mixu biopaliv by podle modelu měla výměra celosvětové orné půdy vzrůst o 1,1 milionu hektarů.

Výsledky modelu Esim

Model Esim se od předchozího poněkud liší. Například na rozdíl od něj rozlišuje čtyři typy vedlejších produktů, a to výpalky a tři druhy šrotů lišících se výchozí olejninou na výrobu bionafty (řepka, slunečnice, sója). I když bere v úvahu celý svět, individuálně se zabývá pouze členskými státy unie, Tureckem a USA. To ostatní je pro něj „zbytek světa“. Jeho srovnávací scénář nebere na rozdíl od obdobného scénáře pro předchozí model v úvahu impulz, který pro produkci biopaliv znamenal loňský rok, směrnice unie a stanovení cíle pro rok 2020.

Závěry plynoucí z aplikace modelu Esim:

·                              ceny bionafty a bioetanolu vzrostou v EU o 13 procent,

·                              produkce řepky a slunečnice se v EU zvedne o šest až sedm procent,

·                              ceny řepky a slunečnice vzrostou v EU o deset až 11 procent, řepkový a slunečnicový olej zdraží o třetinu, ceny řepkových a slunečnicových šrotů klesnou o třetinu a EU se stane jejich čistým dovozcem,

·                              produkce kukuřice se v unii zvýší o sedm procent a pšenice o tři procenta,

·                              zvýší se ceny surovin pro výrobu bioetanolu – pšenice (o osm procent), cukru (o 21 procent) a kukuřice (o 22 procent),

·                              EU se stane čistým exportérem biopaliv – asi 0,16 milionů tun ekvivalentu ropy ve srovnání se současným zanedbatelným čistým exportem,

·                              odhad vývoje obchodu se surovinami pro bioetanol se výrazně odlišuje, čistý dovoz cukru by se měl zvýšit o 143 procent, čistý export pšenice by měl klesnout o 64 procent,

·                              výměra půdy využívaná v EU pro zemědělskou produkci by se měla snížit mezi roky 2009 a 2020 o 0,72 procenta, bez politiky EU v oblasti biopaliv by poklesla až o 1,15 procenta.

Výstupy z modelu Capri

Model Capri je opět poněkud jiný, než předchozí dva modely. Například kromě zemí EU-27 rozlišuje dalších 60 států světa, pracuje s 50 komoditami (primárními i zpracovanými produkty), odlišuje ornou půdu a trvalé travní porosty, rozeznává různé suroviny pro biopaliva (šest pro bioetanol a tři pro bionaftu), různé vedlejší produkty – jeden pro bioetanol a dva pro bionaftu, apod. Na rozdíl od předchozích modelů nebere v úvahu změny, které do společné zemědělské politiky unie přinesla kontrola jejího stavu (health check).

Z modelu Capri vyplývá tento pravděpodobný vývoj do roku 2020:

·                              vzroste produkce obilí (o 1,4 procenta) a olejnin (o 12,3 procenta),

·                              farmářské ceny se zvýší u obilí o 10,2 procenta, u olejnin o 19,5 procenta, farmářský příjem se zvedne o 3,5 procenta,

·                              výměra olejnin vzroste o 10,5 procenta, a to zejména na úkor půdy ležící ladem,

·                              díky výkonnějším odrůdám a intenzifikaci produkce narostou výnosy – u obilovin o 1,4 procenta, u olejnin o 1,6 procenta,

·                              všeobecně lze počítat s tendencí po vyšší intenzifikaci při pěstování plodin na orné půdě a k většímu dávkám dusíku,

·                              produkce obilovin se v EU zvýší hlavně v zemích jižní a jihozápadní Evropy, více olejnin se bude pěstovat v severovýchodních státech,

·                              vzroste dovoz rostlinných olejů do EU a omezí se export obilí z unie (ale EU v této komoditě zůstane nadále čistým exportérem).

Co naznačují modely

Po spojením a prodiskutování všech tří zmíněných modelů lze načrtnout některé obecné závěry vyplývající pro dopady politiky EU v oblasti biopaliv do roku 2020:

·                              výrazně se zvýší produkce obou typů biopaliv – bioetanolu i bionafty - a jejich surovin,

·                              přestože se vývoz pšenice z EU sníží, zůstane unie jejím čistým exportérem,

·                              dopady na živočišnou výrobu by neměly být výrazné,

·                              je otázka, nakolik aplikace biopaliv sníží závislost na cizích zdrojích, protože jejich spotřeba v unii (či surovin na jejich výrobu) bude do určité míra kryta dovozem,

·                              produkce biopaliv zbrzdí trend poklesu výměry orné půdy v unii,

·                              světové ceny obou biopaliv na základě poptávky z unie vzrostou,

·                              politika unie v oblasti biopaliv bude mít jen malý vliv na světové ceny surovin pro bioetanol a daleko větší na suroviny pro bionaftu,

·                              produkce biopaliv bude vyšší ve třetích zemích, zejména v USA (bioetanol i bionafta) a v Brazílii (bioetanol),

·                              lze předpokládat výrazné posuny v pěstování plodin v EU – pěstování obilnin by se mělo posunout ze střední a středovýchodní Evropy na severovýchodní, severozápadní a jižní okraj a měla by se zvýšit produkce olejnin ve východní, severní a středozápadní Evropě,

·                              změny ve využití půdy mimo EU nepostihují modely kompletně; nicméně Aglink-Cosimo odhaduje nárůst orné půdy pro obilí o 5,2 milionu hektarů, zvýšit by se měla produkce surovin ( a tím i výměra potřebné půdy) pro rostlinné oleje v Indonésii a Malajsii,

·                              vedlejší produkty z výroby biopaliv – výpalky a šroty – snižují tlak na produkci bílkovinných krmiv na orné půdě. 

Ing. Libuše Alterová

Celý článek je uveřejněn v čísle 5/10 časopisu Energie 21