Pro hospodaření zemědělců v horských a podhorských oblastech může být určitou alternativou využití trav z trvalých travních porostů pro energetické účely. Výzkumem a využitím energetických trav se zabývala OSEVA PRO, s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří, ve spolupráci s VÚZT Praha a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou v Ostravě.
Jedním z cílů projektu bylo vytipovat vhodné zařízení (kotel), ve kterém lze spalovat travní biomasu. Kromě jiného byl posuzován způsob manipulace se vstupní surovinou a únik emisí při spalování. Připomínáme, že dle současné platné legislativy (nařízení vlády č. 146/2007) jsou emisní limity spalovacích zařízení o výkonu 0,2 -5 MW spalující dřevo a biomasu, přepočítané na 11 % O2: CO - 650 mg/m3N , NOX - 650 mg/m3N,tuhé znečišťující látky – 250 mg/m3N .Zkoušky byly provedeny v malých i velký kotlích. Tento článek se zabývá kotli o větším výkonu.
V první fázi byl zkoušen český kotel Verner Golem o výkonu nad 900 kW a kotel LIN-KA dánské firmy Danstoker o výkonu 190 kW. Bylo zjištěno, že oba kotle splňují emisní limity a lze předpokládat, že ani dánský kotel Passat, rovněž v ČR poměrně rozšířený, nebude mít s hlediska manipulace i vzniku emisí se spalováním travin problémy.
Všechny výše jmenované kotle pracují se senem ve velkých hranatých balících, které se před dopravením do kotle rozdružují. Proto bylo třeba ověřit i variantu pro spalování nerozdružených balíků.
Začátkem dubna 2009 proběhly zkoušky spalování travní biomasy ve Florcentru, s. r. o., v Olomouci. Palivem je zde obilní sláma. Cílem zkoušek bylo ověřit vhodnost kotlů, určených pro spalování nerozdružené obilní slámy, také pro využití balíků travní biomasy a současně porovnat spalování sena s obilní slámou v provozních podmínkách spalovny z hlediska určitých charakteristik spalovacího procesu.
Pro zkoušky bylo využito luční seno z travního porostu se zastoupením zejména vytrvalých trav Agrostis stolonifera L., Trisetum flavescens (L.) P.B., Festuca rubra L. a Festuca ovina L..
Celý článek je otištěn v čísle 6/09 časopisu Energie 21.
Autor: Ing. Jan Frydrych, Oseva Pro, s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří (a kolektiv)
