Poměrně mladým, ale přesto již významným hráčem na tuzemském kolbišti bioplynových stanic, je MT-Energie Česká republika, s. r. o. Má na čem stavět, protože je „dcerou“ německé společnosti MT-Energie, která se od počátku třetího tisíciletí věnuje výstavbě bioplynových stanic na klíč.
Se zástupci české pobočky, prokuristou Ing. Ladislavem Dobrovolným a obchodním ředitelem Ing. Jiřím Křížem, jsme se sešli v jejím jihočeském sídle v Kardašově Řečici.
V rozhovoru, kromě jiného, zaznělo, že již během výstavby BPS jezdili do Kardašovy Řečice zájemci, kterým imponovalo především rychlé tempo výstavby a krátké dodací lhůty. Každý se zde nyní může provozovatele a obsluhy zeptat sám. Řada zájemců se obracela přímo na provozovatele BPS, společnost Agro-B, která se ochotně dělila o poznatky a umožnila jim prohlídku zařízení s výkladem a odpověďmi na otázky z praxe a následně nás o nich informovala.
S firmou Bioplyn Třeboň nyní MT-Energie staví stanici s výkonem jednoho megawattu na kukuřičnou siláž, senáž a prasečí kejdu. Projekt je specifický tím, že stanice stojí pět kilometrů od kogenerační jednotky, která bude instalovaná v areálu lázní Aurora. Elektrická energie půjde do sítě, veškeré teplo spotřebují pro svůj provoz lázně. Jde o ojedinělý projekt, kdy je oddělené místo výroby a spotřeby bioplynu. Potrubí vede členitým terénem, částečně i městem, což byl náročný úkol pro partnerský podnik Stavcent Jindřichův Hradec
Potenciál výroby bioplynu v České republice hodnotili oba manažeři příznivě, prognózy spolu s problémy s dodávkami plynu na začátku letošního roku ukazovaly na razantní nástup výstavby dalších stanic. Problémem je otázka možností připojování bioplynových stanic na veřejnou síť, kde se objevují až dramatické informace o jeho podmínkách, což začíná negativně ovlivňovat naše plány a tlačí producenty do určité nejistoty. Tato nepříjemná situace především značně omezuje možnosti zemědělců rozšířit vhodné podnikatelské činnosti a stabilizovat svou ekonomiku. To je zásadní zvlášť v této době, kdy výkupní ceny zemědělský komodit nedávají zemědělcům velkou šanci na vytvoření minimálního zisku z vlastní výroby.
Celý článek je otištěn v čísle 5/09 časopisu Energie 21.
Autor: Ing. Jan Kroupa, Energie 21