Zdlouhavost procesu EIA (Environmental Impact Assessment) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, bývá předmětem kritiky odborníků a bývá jí přisuzován nepříznivý vliv na dynamiku rozvoje větrné energetiky. Toto téma je stále aktuální a zaslouží si bližší rozbor, zejména z hlediska vlivu postojů veřejnosti, představované dotčenými obcemi či občanskými sdruženími a obecně prospěšnými společnostmi.
V České republice, v souladu s právem Evropských společenství (zejména Směrnice Rady č. 85/337/EHS ve znění pozdějších změn), upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, postup fyzických i právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
Zákon vymezuje záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí, v příloze č. 1, která je rozdělena na dvě kategorie: Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů spadají do druhé kategorie, tj. záměry vyžadující zjišťovací řízení. Tzv. mikroelektráren s výkonem do 5 kW, často využívaných k dodávce elektřiny do rekreačních objektů, se tato procedura netýká.
Posuzovány jsou zejména vlivy na veřejné zdraví a na životní prostředí (např. na živočichy, rostliny, ekosystémy). Přímé i nepřímé vlivy provedení i neprovedení záměru na životní prostředí jsou postupně zjišťovány, popisovány, posuzovány a vyhodnocovány. Hodnoceny jsou vlivy na životní prostředí při přípravě, provádění, provozování, ukončení, i možnost havárie.
Návrh opatření k předcházení nepříznivým vlivům, k jejich vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci, popř. ke zvýšení příznivých vlivů, je také součástí posuzování. Procedura EIA je ovládána zásadami prevence, předběžné opatrnosti, informovanosti, účasti veřejnosti a odbornosti.
Předložení oznámení záměru (stavby větrné elektrárny) příslušnému krajskému úřadu je povinností toho, kdo záměr hodlá provést. Zákon stanoví formu a náležitosti oznámení (v příloze č. 3). Do sedmi pracovních dnů od obdržení oznámení musí být zveřejněna informace o oznámení a vyzvány dotčené správní úřady a územní samosprávné celky k vyjádření. Do 20 dnů od tohoto zveřejnění může každý zaslat své písemné vyjádření.
Poté je zahájeno zjišťovací řízení, jehož cílem je upřesnění informací.
Do tvorby i realizace ekologické politiky se zapojují také nevládní organizace a občanské iniciativy, přičemž hrají významnou úlohu v závislosti na svém společenském vlivu. Některá jsou součástí mezinárodních organizací nebo jsou na ně napojena. Zaměřují se na různé problémy související s ochranou životního prostředí. Rovněž se značně liší prostředky, které k ovlivňování ekopolitiky používají.
Vláda počátkem tohoto roku předložila návrh na změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Navrhován byl nový odstavec 10 v § 23: "Občanské sdružení nebo obecně prospěšná společnost, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, veřejného zdraví a kulturních památek, nebo obec dotčená záměrem, pokud podaly ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k dokumentaci nebo posudku, se mohou žalobou domáhat zrušení rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, postupem podle soudního řádu správního“. Nutno ovšem konstatovat, že tento vládní návrh na změnu zákona byl na 48. schůzi Poslanecké sněmovny dne 18. 2 .2009 zamítnut.
Celý článek je otištěn v čísle 2/09 časopisu Energie 21.
Autor: Mgr. Helena Doležalová, Právnická fakulta Masarykovy Univerzity v Brně, Helena.Dolezalova@law.muni.cz