Na horských travnatých pozemcích, kde dochází k útlumu pastevecké činnosti, lze v souladu s platnými zákony založit lignikulturu i trvalý les. Pro posouzení vhodnosti těchto pozemků byl na bývalé pastvině ve Stachách na Šumavě založen test vhodnosti pěstování vybraných dřevin.
Pozemky doposud užívané k zemědělské činnosti jsou zalesňovány za účelem pěstování lignikultur – tedy energetických rychlerostoucích dřevin. Mohou být ovšem také převedeny do kategorie PUPFL – pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Test dřevin ve Stachách na Šumavě byl založen na bývalé pastvině pod osadou Chalupy na svahu severní expozice v nadmořské výšce asi 800 m. n. m. Průměrná roční teplota vzduchu je 5,1 – 6,0 °C, normální roční srážkový úhrn je 801 – 1000 mm. Kultura byla založena z pověření MZe jako test několika dřevinných druhů pro jejich pěstování na pozemcích, u nichž došlo v rámci útlumového programu k ukončení zemědělské pastevní činnosti.
Základem pro hodnocení vitality jasanu ztepilého, olše lepkavé, javoru klenu, jilmu habrolistého, třešně ptačí a dubu červeného je úspěšnost zalesňování určená počtem uhynulých sazenic, výška stromků v určitém věku a následně schopnost vytvářet výmladky.
Na základě statistického vyhodnocení zjištěných biometrických veličin, desetiletého sledování výškového přírůstku a úspěšnosti zalesňování byly pro daný typ pastvin navrženy vhodné dřeviny k zalesnění rychle rostoucími dřevinami.
Celý článek je otištěn v čísle 1/09 časopisu Energie 21.
Autor: Dr. Ing. Přemysl Fiala, ÚKZÚZ Brno
