Společnost JUFA, s. r. o., patří mezi první investory do solárních elektráren v České republice. Po osmi letech působení v oboru má za sebou zkušenosti s developmentem, výstavbou, optimalizací výroby i pozdějším nákupem projektů. Akvizice nových projektů se JUFA nevzdává ani po retroaktivních zásazích do podpory obnovitelných zdrojů. Jaké jsou motivace a zkušenosti dlouholetého provozovatele fotovoltaických elektráren v Česku?
V rozhovoru s jednatelem společnosti JUFA Jiřím Fastem necháváme nahlédnout pod pokličku solárního byznysu u nás.
(Redakčně zkrácená verze, celý rozhovor vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2015.)
Se solární energetikou jste začal již v roce 2007. Můžete popsat vaše tehdejší začátky s úplně novým odvětvím?
Historie investiční skupiny JUFA se váže k obchodu se zemědělskými produkty, ale také investicím do průmyslových a komerčních nemovitostí. K myšlence rozšířit naše aktivity také o solární energetiku mě vedlo technické nadšení z nového a zajímavě se rozvíjejícího oboru. Právě v roce 2007 jsem si koupil knihy o fotovoltaice, začal navštěvovat odborné semináře u nás i v zahraničí. Napřed šlo čistě o hobby, které však přerostlo v první pokus o pořízení si vlastní solární elektrárny s výkonem 80 kilowattů na střechu našeho průmyslového areálu v Plzni.
Investoři do solárních elektráren z roku 2010 se museli potýkat se změnou pravidel podpory. Jak podle vás ovlivnily tyto zásahy situaci na solárním trhu v Česku?
Zhruba měsíc poté, kdy jsme v roce 2010 dokončili náš největší projekt, vláda odhlasovala zavedení 26% srážkové daně, čímž se ziskovost celého projektu dostala do záporných čísel. Došlo tak k brutálnímu narušení garantovaných podmínek daných zákonem. Dost těžko jsme to rozdýchávali, protože solární elektrárnu nepořídíte jen tak lehce, ale museli jsme si zajistit úvěry v bankách.
Druhou rovinou pak byl mediální i politický tlak proti investorům v solární energetice. Ze dne na den se z nás stala štvaná zvěř. Z veřejné debaty se úplně vytratily primární důvody, proč se vláda v roce 2005 rozhodla podpořit obnovitelné zdroje. Jedním z nich byl závazek České republiky naplnit do roku 2010 minimálně 8% podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ještě v roce 2009 hrozilo, že tento závazek vůči EU nemusíme naplnit a Česku bude hrozit postih. A tak by se stalo, kdyby nenastal nárůst investic v solární energetice.
Vrcholem pak bylo prodloužení solární daně pro projekty z roku 2010 na celou dobu jejich životnosti. Jako člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace aktivně sleduji legislativní aktivity a vím, že prodloužení bylo prosazeno bez jakýchkoliv podkladů. Nejhorší na celé situaci je, že si politici neuvědomují, jaký mají tyto retroaktivní postupy zásadní dopad na obraz České republiky v očích zahraničních bankéřů, kteří do značné míry řídí tok investic zahraničních investorů do našeho státu. Je smutné slyšet bankéře z představenstev zahraničních bank, jak vám mimo záznam říkají, že stopli veškeré investice do všech projektů realizovaných v České republice. Příčina je jasná. Začne-li stát jednou přijímat retroaktivní opatření, už s tím nikdy nepřestane.
Očekáváte další rizika zásahů do podmínek poskytované podpory pro solární elektrárny?
Aktuálně víme o zahájení nového procesu notifikace podpory, o který požádala Česká republika na konci loňského roku. Úplně nepochopitelně je předmětem posuzování oprávněnosti podpory již neexistující zákon z roku 2005, který chce česká strana nechat posoudit se záměrem prověrky doby návratnosti po deseti letech každého projektu. Český stát tak do hry opět vtahuje Evropskou komisi, která však již jednou řekla, že by státy neměly provádět retroaktivní kroky vůči podpoře obnovitelných zdrojů. Tento přístup státu povede ke zpochybnění projektů nejen v obnovitelných zdrojích energie, ale také v teplárnách a později i u všech projektů, kde se objevuje veřejná podpora. Neskrývanou snahou České republiky je u projektů ukončit vyplácení dotovaných cen již po deseti letech namísto zákonem garantovaných 20 let.*
Připravila redakce ve spolupráci s Martinem Sedlákem (AliES)
Obrázky:
Ing. Jiří Fast
Fotovoltaická elektrárna Slavičín o výkonu 2155 kWp. Foto archiv/JUFA
