Také u nás již bioplynové stanice začínají vytvářet celou síť decentrálních zdrojů elektřiny a tepla. Jako energetické základny tak přispívají k rozvoji regionů a přitahují zájem investorů. Ti v navazujících provozech využívají výhodnou nabídku dostupné energie, produkované v místě a z obnovitelných zdrojů.
Stručný výtah z článku, který vyšel v časopisu Energie 21 č. 1/2017.
Bioplynové stanice jsou významným motorem rozvoje regionu a potvrzuje se, že dotační podpora využití bioplynu neslouží jen produkci elektřiny, ale také tepla a následně rozvoji regionů s pozitivním dopadem na soběstačnost a nabídky pracovních příležitostí.
Příkladných projektů je již více, ale jejich úspěšnost do značné míry závisí právě na dotacích. A jaká je situace?
V loňské novele zákona o podporovaných zdrojích č. 165/2012 Sb. se objevila nová provozní podpora tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla z bioplynových stanic. Zákon zavedl podporu pro projekty o maximálním výkonu 500 kW a využívající bioplyn, vyráběný z více než 70 % ze statkových hnojiv a vedlejších produktů živočišné výroby nebo z biologicky rozložitelných odpadů.
Při přípravě zákona se volil výkon 500 kW s ohledem na pravidla veřejné podpory, kdy právě do tohoto výkonu nemusela být podpora notifikována. Bohužel situace se vyhrotila tak, že zákon musel celý projít notifikačním procesem. Nastalo období, kdy sice zákon a tím i podpora byla platná, ale Energetický regulační úřad odmítl vypsat podporu v cenovém rozhodnutí, a to až do ukončení procesu notifikace. Evropská komise systém podpory schválila a tak se mohla objevit v cenovém rozhodnutí ze dne 29. 9. 2016.
Komplikací ale může být, že pro projekty spuštěné od 1. 1. 2016 je nově zaveden tzv. redukční faktor omezující podporu v případě, že byla současně čerpána investiční podpora. V cenovém rozhodnutí je popsán výpočet redukčního faktoru, který již nepracuje s podílem investiční dotace na celkových investičních nákladech, ale pouze s faktickou výší investiční podpory.
O redukčním faktoru ale nemohli nic vědět například investoři do nejmodernější bioplynové stanice na biologicky rozložitelné odpady v ČR, spuštěné v roce 2016. Z pohledu MŽP a SFŽP je stanice v souladu s plánem odpadového hospodářství a byla jí přidělena investiční podpora. Problém však byl s místem realizace. Výstavba byla několikrát na různých místech zamítnuta z důvodu nesouhlasu obyvatel nebo zastupitelů. Nakonec našla místo v areálu bývalé sklárny v Rapotíně na Šumpersku. Do provozu tak byla uvedena až v průběhu ledna 2016. Notifikace a cenové rozhodnutí provozní podporu tomuto projektu sice nakonec připsalo, ale redukční faktor ji v podstatě zrušil …
Lépe dopadli investoři a provozovatelé velkokapacitního skleníku na rajčata, který byl otevřen na podzim 2016 v Zemědělském družstvu Haňovice v Olomouckém kraji. Skleník je přímo napojen na stávající bioplynovou stanici, která je hlavním dodavatelem elektřiny i tepla pro provoz skleníku a ekologickou produkci rajčat.
Rajčata jsou určena především pro tuzemský trh. Lokální produkcí dojde tedy k omezení přepravních vzdáleností a tím úspoře emisí a zátěže dopravních cest. Kromě úspory cesty několika desítek nákladních aut za sezónu dojde i ke snížení schodku zahraničního obchodu. Peníze, které bychom vyvedli z ČR zaplacením za produkci rajčat v zahraničí a za jejich transport, tak zůstanou v ČR a v regionu v podobě splátek investic a mezd pracovníkům. Právě zaměstnanost je dalším bonusem pro region, protože projekt vytvořil 35 nových pracovních míst.*
Adam Moravec, CZ Biom
Obrázky:
Bioplynová stanice na bioodpady v Rapotíně z důvodu redukčního faktoru přišlo o provozní podporu. Foto archiv/CZ Biom
Skleník na rajčata v Zemědělském družstvu Haňovice je energeticky napojen i na blízkou bioplynovou stanici. Foto archiv/CZ Biom
Skleník v Haňovicích je z mnoha hledisek příkladný projekt, což i potvrdil ministr zemědělství Marian Jurečka při slavnostním otevření. Foto archiv/CZ Biom
