Na zvýšení energetické nezávislosti Česka se musí významně podílet i moderní paliva z biomasy. Patří mezi ně i tzv. agropelety, tj. pelety ze surovin v potravinářské rostlinné výrobě (slámy, sena, zbytků po zpracování), nebo z energetických plodin. Důležité je, aby byly vyráběny a případně i uplatněny regionálně či přímo v zemědělském podniku. To se ale není možné bez menších peletovacích linek.
Výtah z článku, který vyšel v časopisu Energie 21 č. 2/2018.
Výroba a využití agropelet v České republice v současnosti spíše stagnuje. Příčinou je zejména konkurence dřevních pelet, ale také nedostatečná nabídka kvalitních kotlů pro jejich spalování v domácnostech. Důvody pro další rozvoj výroby agropelet, zejména přímo v zemědělských podnicích, však rozhodně existují. K těm hlavním patří:
- Možnost rozšíření činnosti zemědělského podniku, nová pracovní místa na venkově, podpora regionální ekonomiky a energetické bezpečnosti.
- Alternativní výrobek z obnovujících přírodních zdrojů, možnost využít existující výrobní prostředky a postupy užívané v zemědělství s široký rozsah využití (palivo, krmivo, stelivo a hnojivo).
- Přeměna objemné surové biomasy na palivo, což přináší větší energetickou účinnost, menší požadavky na skladování a snadnější manipulaci – palivo je vhodné pro automatické kotle.
Výroba agropelet v zemědělském podniku má i svá specifika, a to zejména z hlediska vstupních surovin – sezónní dostupnost, logistické náklady na sklizeň a uskladnění, vliv počasí a dodržení pěstebních postupů. Na druhé straně lze využít stávající mechanizaci. Výrobci také mohou žádat o podporu z dotačních titulů Program rozvoje venkova, OP Životní prostředí a OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (informace například na www.grantika.cz).
I když vezmeme v úvahu náročnější logistiku vstupů, tak výhody agropelet jako paliva i jako suroviny pro další využití v zemědělství jsou zřejmé. Přesto na našem i evropském trhu značně převažuje nabídka dřevních pelet, a to zejména vyrobených z odpadů v dřevozpracujícím průmyslu. Jednou z příčin této nerovnováhy je i nižší nabídka investičně a provozně méně náročných peletovacích linek. A právě takové zařízení nabízí například česká společnost ProPelety, s. r. o., ze Žďáru nad Sázavou.
Agropelety, vyrobené z vedlejších zemědělských surovin, jsou dnes v Evropě spalovány zejména v průmyslových provozech – elektrárnách a při kogenerační výrobě elektřiny a tepla (KVET). Z vývoje evropské legislativy lze dovodit, že jednotný přechod technických parametrů pro malé zdroje vytápění pod tzv. ekodesignové směrnice má mj. za cíl rozdělit používání pelet do dvou různých sektorů. Zatímco pro domovní kotle malých a středních výkonů je počítáno s využitím jakostních dřevních pelet, pro větší instalace a průmyslovou výrobu tepla a KVET bude možné volit z širší škály tuhých aglomerovaných biopaliv: dřevních průmyslových pelet i agropelet, resp. průmyslových pelet vyráběných ze zemědělských zbytků.
Red (Zdroje: ProPelety, s. r. o. a Klastr Česká peleta)
Obrázky:
Agropelety z vedlejších zemědělských surovin jsou dnes spalovány zejména v elektrárnách a při kogenerační výrobě elektřiny a tepla. Foto archiv/Enrec
Peletovací linky společnosti ProPelety jsou konstrukčně i výkonově kompaktní. Zdroj: ProPelety
Výrobce uvádí, že v kotli MultiBio 49 B lze bez provozních i legislativních problémů spalovat také agropelety. Foto archiv/MultiBio
