Fotovoltaika má v současnosti i v našich podmínkách ze všech obnovitelných zdrojů největší potenciál růstu. Napomáhají tomu dvě skutečnosti – zvyšování efektivity výroby díky vyšší účinnosti solárních panelů a možnost umístění zařízení téměř kamkoliv. V současné době se v Česku rozvíjejí dva hlavní fotovoltaické trhy – malé střešní instalace na rodinných domech a větší instalace pro výrobní a obchodní provozy.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2018.
Výboj oboru fotovoltaiky je celosvětově ovlivněn významným poklesem cen instalací solárních elektráren. S tím souvisí naopak až dramatický růstu investic do jejich výstavby. Světovými lídry jsou asijské země v čele s Čínou, Indií a Japonskem, následují Spojené státy a další vyspělé země. Bývalou vedoucí pozici opět začíná dohánět také Evropa.
V České republice rostl počet a výkon fotovoltaických zařízení do konce roku 2010, dokud platil původní systém dotovaných výkupních cen.
Instalovaný výkon pro dotační podporu však nebyl zastropován, což mělo za důsledek výstavbu dalších elektráren i na různých pozemcích v krajině (pro stát to byl v podstatě nekontrolovaný růst). Tím ale rostly i výdaje konečných odběratelů a státu na podporu výkupní ceny. Proto byla podpora zastavena, což ale způsobilo i zastavení dalších instalací. Až v poslední době, a to i díky dotačním programům ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, se pomalu rozjíždí instalace na střechách rodinných domů či firemních objektů.
A možnosti jsou v Česku značné: Profesní sdružení Solární asociace si nechalo zpracovat studii, ze které vyplývá, že potenciál střešních ploch, vhodných pro fotovoltaické elektrárny, je až 7 GWp. Další potenciál mají i různé brownfieldy, kontaminované či znehodnocené plochy, parkoviště, skládky a podobně. V současné době se v Česku rozvíjejí dva fotovoltaické trhy a každý je podpořen zvláštním dotačním programem.
Prvním segmentem jsou rodinné domy, kde se typicky instalují střešní systémy s výkonem 3 až 5 kWp (přibližně 12 až 16 panelů) propojenými s akumulací do teplé vody nebo do baterií. Na oba systémy lze získat dotaci z programu Nová zelená úsporám (NZÚ).
Druhým počínajícím segmentem jsou fotovoltaické elektrárny pro firmy. Z dotací Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), který řídí Ministerstvo průmyslu a obchodu, je možno čerpat až 80 % uznatelných nákladů na fotovoltaické systémy vyrábějící elektřinu pro vlastní spotřebu. Možností je opět spojení s akumulací do baterií.
Klesající ceny instalací a naopak rostoucí cena silové elektřiny i distribuční části výsledné ceny způsobují, že fotovoltaické systémy rychle zlepšují svou ekonomickou návratnost.
Postupně se také zlepšuje efektivita, s jakou panely energii vyrábí. Souběžně s vývojem technologie dochází k prodlužování záruk na panely: kdysi standardní desetileté záruky na technologii se nově nabízejí jako 15 až 25leté.
Fotovoltaika je dnes globalní, moderní obor, plný inovací, který mnoho zemí i legislativně prosazuje jako standard do každé nové nemovitosti. Podstatně se ale liší tempo, s jakou v různých zemích vznikají nové instalace. To je v Česku stále pomalé.
Zřejmě největší neznámou, a to jak z pohledu zájemců o podnikání v oboru fotovoltaiky, tak odběratelů, je avizovaná změna distribučních elektrotarifů.
Aleš Hradecký, Radek Orság, Cech aplikovaných fotovoltaických technologií (www.caft.cz) s využitím informací ze Solární asociace (www.solarniasociace.cz)
Obrázky:
Novým segmentem trhu jsou výkonnější instalace pro větší budovy a firmy. Foto archiv/CAFT
Ze slunce a větru lze v Česku vyrábět víc než polovinu spotřebované elektřiny
