Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů byla během uplynulých let natolik změněna, že se snížila její srozumitelnost a přehlednost. Z tohoto důvodu se připravuje její přepracované znění, které by mělo jednak odstranit tyto následky provedených změn, a také zohlednit potřebu reakce na problémy, které dosavadní formy podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů (zejména využívání biomasy k výrobě biopaliv) způsobily.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2018.
Od 30. 11. 2016, kdy Evropská komise přijala balíček opatření nazvaný „Čistá energie pro všechny Evropany“ včetně návrhu přepracovaného znění směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, probíhá diskuse o konečném znění této směrnice, přičemž zaznívá kritika některých forem této podpory a projevuje se snaha o dosažení kompromisu a vyvážení dotčených zájmů.
Největší problémy jsou spatřovány v podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení a pro dopravu. Jako nejkonfliktnější se ukazuje podpora biopaliv první generace a její vliv na změny ve využívání půdy.
Podporovat by se měly takové způsoby používání biomasy, které vychází z udržitelnějšího využívání zemědělských a dřevařských zdrojů, zejména však takové způsoby, při kterých jsou splněna kritéria udržitelnosti.
Pozornost by se měla více zaměřit na zohledňování ochrany životního prostředí, resp. zachování, ochranu a zlepšení jeho kvality, ochranu lidského zdraví, účinné a racionální využívání přírodních zdrojů a vhodné využívání biomasy. Soubory cílů jsou nerozdělitelně spjaty a ani jeden z nich není druhotný nebo v nepřímém vztahu k dalšímu.
Důraz se klade na to, aby produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a podpora jejich využívání nejen neměla, ale ani nepodněcovala negativní vliv na biodiverzitu. Též by se měla důsledně dodržovat hierarchie způsobů nakládání s odpady, která je v EU upravena ve směrnici 2008/98/ES.
Další problematickou činností je produkce zemědělských vstupních surovin pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na mokřadech, pokud by je bylo třeba za tímto účelem odvodnit (zejména proto, že následkem by byla značná ztráta zásob uhlíku a snížení kvality půdy).
Změny směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů odráží zvláštní pozornost věnovanou uspokojování poptávky po lesní biomase. Těžba by měla být prováděna udržitelným způsobem, aby byla zajištěna regenerace v lesích a chráněna biodiverzita, krajina a zvláštní přírodní prvky.
Připravované znění směrnice by také mělo přispět ke zvýšení právní jistoty a omezení či ukončení podpory těch biopaliv, které dosud způsobily největší potíže (to se týká zejména palmového oleje a souvisejícího odlesňování v zemích mimo EU). Nicméně se v této souvislosti zdůrazňují i sociální aspekty udržitelného rozvoje, což souvisí s postupným ukončováním využívání nežádoucích zdrojů pro biopaliva.
Za účelem dosažení uvedených cílů, zejména pokud se týká přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizace celkových dopadů přímých a nepřímých změn ve využívání půdy, by se mělo omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin, které lze započítat do stanovených cílů. Pěstováním těchto plodin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy s následným uvolňováním uloženého uhlíku do atmosféry a vytvářením oxidu uhličitého není udržitelné. Nově je však zdůrazněno, že zavedením omezení na úrovni Unie by neměla být dotčena možnost, aby členské státy stanovily nižší omezení množství biopaliv a biokapalin, vyráběných z uvedených plodin, bez omezení celkového využití těchto biopaliv a biokapalin.
Unie a členské státy by naopak měly podporovat udržitelné využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce. Jde například o pěstování dočasných a krycích plodin v době, kdy nejsou optimální nebo příznivé vegetační podmínky pro pěstování hlavní plodiny, což nevyvolává poptávku po dodatečném pozemku, ale může přispět ke zlepšení kvality půdy a snížení půdní eroze. Zmírnění nepřímých změn ve využívání půdy by mělo být dosaženo zvyšováním výnosů v zemědělských odvětvích intenzivnějším výzkumem, technickým vývojem a předáváním znalostí atd.
Členským státům by se však mělo umožnit, aby jako přechodné opatření uplatnily vnitrostátní kritéria týkající se udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, existující před dnem vstupu směrnice v platnost, pokud jde o rostliny, které dostávají podporu podle již schválených režimů, a až do vyčerpání podpor poskytovaných podle těchto režimů.
Upravené požadavky na biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy apod. se odráží i v postupu ověřování plnění kritérií udržitelnosti a úspor skleníkových plynů, tedy také v požadavcích na hospodářské subjekty a na to, aby využívaly stanovený systém hmotnostní bilance včetně zajištění informací o již poskytnuté podpoře na výrobu určité dodávky.
Ve vztahu k lesní biomase byla upravena povinnost členských států přijmout opatření k tomu, aby informace od hospodářských subjektů ohledně souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů byly spolehlivé.
Přepracované znění směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů by mělo vstoupit v platnost dne 1. ledna 2021, s výjimkou čl. 7 odst. 3, pátého pododstavce, stanovícího, že Komise přijme nejpozději do 31. prosince 2018 prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 31 prozatímní metodiku pro výpočet množství obnovitelné energie využité pro chlazení a sítě ústředního chlazení, a čl. 31, týkajícího se postupu projednávání ve Výboru pro energetickou unii, které by měly vstoupit v platnost již dvacátým dnem po vyhlášení této směrnice v Úředním věstníku Evropské unie.
JUDr. Helena Doležalová, Ph.D.
Obrázky:
Jako nejkonfliktnější se ukazuje podpora biopaliv první generace a její vliv na změny ve využívání půdy. Foto Jiří Trnavský
Informace o lesní biomase ohledně udržitelnosti a úspor skleníkových plynů musí být spolehlivé. Foto Jiří Trnavský
