Jihočeské město Bechyně se zhruba pěti tisíci obyvateli leží na soutoku řek Smutné a Lužnice. Vodácky a turisticky atraktivní lokalita se pyšní kromě jiného četnými historickými památkami, výrobou keramiky, lázeňstvím a národní kulturní památkou z roku 1928, unikátním obloukovým železobetonovým mostem zvaným Duha nebo také Duhový, určeným pro železniční i silniční dopravu současně.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2018.
Pohlédneme-li z mostu klenoucího se ve výši šedesáti metrů nad hladinou Lužnice směrem po proudu, otevře se nám nádherný pohled na panorama Bechyně, údolí řeky s jezem a u něj stojícím nepřehlédnutelným objektem, původně mlýnem. Nyní se tady nalézá zařízení využívající současně dva zdroje energie – vody a slunce.
„K původní budově bechyňského mlýna byla v 30. letech minulého století přistavěná malá vodní elektrárna. Poté budovu vlastnily různé subjekty – JZD Radětice, potom společnost Agra Tábor. Od ní koupila objekt firma Maschinenbau Vimperk. Ta zde v roce 1993 nainstalovala znovu malou vodní elektrárnu se čtyřmi Semi-Kaplanovými turbínami o celkovém výkonu 70 kW,“ ohlíží se zpět jednatel provozovatelské firmy MVE Horní Mlýn, s. r. o., Vít Spurný a pokračuje: „V roce 2000, přesně 8. června, zdejší objekt zakoupil tehdejší Odborový svaz energetiků. Málokdo si už dneska pamatuje, jaké byly v té době problémy v bankách. A už nikdo tehdy nevěděl, co se bude dít s penězi. Energetici proto vložili celkem logicky volné prostředky do objektu se zajímavou energetickou budoucností.“
Protože původní elektrárna Bechyně I počítala nanejvýš s osmi „kubíky“, využití energetického potenciálu bylo nasnadě. Proto záhy padlo rozhodnutí o vybudování nové malé vodní elektrárny Bechyně II hned v sousedství té původní. Nyní zde fungují tato zařízení vedle sebe dvě. Menší část energie z „jedničky“ je určená pro vlastní spotřebu objektu, elektřina z „dvojky“ a její větší část z „jedničky“ putuje do sítě společnosti E.ON.
Vodní elektrárna Bechyně II se třemi Semi-Kaplanovými horizontálními turbínami SSK 1000 o celkovém výkonu 90 kW (každý generátor 30 kW) byla uvedena do provozu v listopadu roku 2004. V objektu dnes pracuje sedm horizontálních Semi-Kaplanových turbín s celkovým výkonem 160 kW. Velín pro MVE Bechyně I a II je společný. Na dotykových displejích lze nastavit různé parametry: například při jaké výši hladiny se systém zapne či vypne, požadovaný výkon, hlídání teplot na generátorech i turbínách až po čas oplachu, kdy se turbíny zastaví a opět spustí. Tím se zbavuje elektrárna nečistot na česlích.
„Provoz elektrárny je sice automatický, ale nelze ho nazvat bezobslužným. Například vinou větrné smršti, která se nad oblastí prohnala letos v noci na 24. září, by se kvůli zanesení česel mohla elektrárna zcela zastavit. V těchto případech nezbývá nic jiného než překážky na hrubých česlích odstranit ručně,“ vysvětluje Vít Spurný.
Po boomu fotovoltaických elektráren v roce 2009 se rozhodl majitel umístit na poměrně rozlehlé střechy objektu vodní elektrárny solární panely o celkovém výkonu 36 kW. Provoz byl zahájen v roce 2010. „Instalace fotovoltaických panelů na střechu objektu se brzy ukázala jako velmi moudrý a prozíravý krok. Například letos, kdy byl v létě citelný nedostatek vody, táhlo veškerý provoz objektu včetně malého rekreačního zázemí pro rodiny odborářů slunce,“ uzavřel Vít Spurný.
Jan Kroupa, foto autor a archiv
Obrázky:
Pohled z Duhového mostu: panorama Bechyně i s objektem malé vodní elektrárny u jezu
Malá vodní elektrárna Bechyně II má na střeše ještě solární panely
Provoz je automatický, ale ne bezobslužný – Vít Spurný odstraňuje nečistoty z česlí
