Česká republika se dlouhodobě potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na řadě míst dochází k pravidelnému překračování jednotlivých imisních limitů, výjimkou nejsou ani vyhlašované smogové situace. Co by mohlo pomoci situaci zlepšit, jsme se zeptali Lenky Kovačovské, výkonné ředitelky Českého plynárenského svazu (ČPS).
Rozhovor vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2018.
Nakolik je situace v ČR v souvislosti s ovzduším závažná?
Začnu obecně. Podle zhruba dva roky staré zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) žije devět z deseti lidí na místě, kde znečištění ovzduší překračuje stanovené limity. Nejhorší situace je z tohoto pohledu v jihovýchodní Asii nebo ve východním Středomoří, ale ani řada evropských zemí na tom není nijak růžově. To platí i pro Českou republiku. WHO stanovila roční průměrnou hodnotu koncentrace PM2,5 (polétavý prach o velikosti do 2,5 mikrometrů – pozn. red.) ve vzduchu 10 mikrogramů na metr krychlový jako hranici, za kterou už dýcháme nezdravý vzduch. Z tohoto pohledu překračují limit i „nejčistší“ oblasti na jihozápadě ČR, nejhorší situace je pak na Ostravsku. Kvůli neplnění unijních limitů pro polétavý prach a oxid dusičitý nám dokonce Brusel hrozí sankcemi. A to unijní limit pro PM2,5 je 25 mikrogramů, tedy 2,5x vyšší než limit WHO.
Asi není třeba příliš zdůrazňovat, že znečištění ovzduší přispívá k mnoha zdravotním problémům lidí, ať už jde o zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, rakoviny plic nebo rizika v těhotenství. Podle fundovaných průzkumů předčasně zemře v ČR na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší ročně několik tisíc lidí.
Jaká opatření se v této souvislosti nabízejí?
Především musím vyzdvihnout program kotlíkových dotací, který je pro zlepšení kvality ovzduší nezpochybnitelný. První vlna kotlíkových dotací odstartovala v létě 2015. Během ní se do jednotlivých krajů rozdělilo přes tři miliardy Kč a došlo k výměně 29 tisíc starých kotlů na tuhá paliva. Druhá vlna začala na sklonku loňského léta. V jejím rámci obdržely kraje opět přes tři miliardy korun a ty jsou v současnosti již téměř vyčerpány. Příští rok nás čeká ještě třetí vlna, v níž by podle informací od ministerstva životního prostředí (MŽP) již neměly být dotovány kombinované kotle.
V celém programu plánuje stát do roku 2020 přerozdělit ze zdrojů Evropské unie cekem devět miliard Kč. Ideálně by se tak mělo nahradit až 100 tisíc nevyhovujících kotlů.
K dalším krokům ohledně zlepšení kvality ovzduší patří také kontroly spalovaného materiálu přímo v domácnostech. Děje se tak kvůli notorickým znečišťovatelům, kteří pálí prakticky vše, co jim přijde pod ruku, a své sousedy mnohdy doslova dusí hustým dýmem valícím se z komínů.
To jsou staré kotle takovými znečišťovateli ovzduší?
Budete se divit, ale právě vytápění domácností pomocí kotlů na pevná paliva patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší ve městech a v obcích. A navíc s obrovským náskokem před dalšími původci, jako je průmysl a doprava. Bezmála 90 % celkových emisí karcinogenního benzo(a)pyrenu a dokonce téměř tři čtvrtiny celkových emisí prachových částic PM10 (polétavý prach o velikosti do deseti mikrometrů – pozn. red.) pochází ze sektoru lokálního vytápění domácností. Právě tyto látky, které způsobují vážné potíže dýchacího ústrojí, jsou nejčastěji obsahem spalin ze zastaralých uhelných kotlů v domácnostech. Za připomenutí stojí, že spálením jedné tuny hnědého uhlí ve starém kotli na tuhá paliva se do ovzduší dostane asi 11 kg prachových částic a další nemalé množství plynných látek nepříznivě působících na zdraví obyvatel a životní prostředí obecně.
Cílem MŽP je proto stáhnout nejstarší kotle 1. a 2. emisní třídy. Podle Českého statistického úřadu se jich v Česku nachází stále ještě zhruba 300 tisíc. Od září 2022 je zakáže zákon a domácnosti si budou muset pořídit ekologičtější zařízení. Ovšem tentokrát už bez jakékoli dotace, a navíc pod hrozbou finančního postihu až 50 tisíc korun.
Jak si stojí zemní plyn v porovnání s ostatními ekologickými zdroji vytápění?
Dosavadní průběh druhé vlny kotlíkových dotací jasně dokládá, že mezi obyvateli České republiky výrazně narůstá zájem o plynové kondenzační kotle. Vyplývá to ze statistiky MŽP, která potvrzuje předchozí průzkum realizovaný ČPS mezi jednotlivými kraji.
Ve Zlínském, Moravskoslezském, Karlovarském i Jihomoravském kraji jsou plynové kotle mezi lidmi nejoblíbenější ekologickou alternativou. Zájem o přechod z pevných paliv na zemní plyn dokumentuje i snižující se počet neaktivních přípojek na rozvod zemního plynu. Každá nová přípojka sníží roční objem vypouštěného prachu do ovzduší v průměru o více než čtvrt tuny.
Proč by tedy měli lidé sáhnout právě po plynovém kotli?
Plynový kondenzační kotel se vyznačuje nižšími pořizovacími náklady ve srovnání s kombinovanými kotli 5. třídy i s tepelnými čerpadly, která zpravidla neřeší dostatečnou dodávku tepla v zimních měsících. Má vysokou účinnost, která je zárukou nízké spotřeby plynu. Ostatně žádný jiný zdroj vytápění neohřeje zásobník vody tak rychle jako právě plynový kotel. K tomu je nutno připočíst nenáročnost obsluhy i nižší četnost čištění a údržby. Plynové kotle se navíc oproti srovnatelným technologiím osvědčují jako zdroje s nejnižší poruchovostí. Zemní plyn tak představuje komfortní a ekologický způsob vytápění, zejména z dlouhodobého hlediska.
Po výměně kotle zároveň odpadne mnoho manuální práce, jako je například skládání uhlí, pravidelné přikládání či vynášení popela. Zmizí i starosti se zásobováním nebo skladovacími prostory. Nebude už potřebná plechová popelnice na žhavý popel ani tak časté malování zaprášených místností v domě. Zemní plyn představuje moderní, kvalitní a ekologické palivo, které je nejvyužívanější pro vytápění rodinných domů v České republice. Plynové kotle se obecně považují za nejvýhodnější způsob vytápění všude tam, kde je k dispozici plynová přípojka. Technologie plynových kotlů je lidem navíc blízká a spolehlivě funguje už desítky let.
Red (Zdroj: Český plynárenský svaz)
Obrázky:
Lenka Kovačovská. Foto archiv/ČPS
Mezi obyvateli Česka roste zájem o plynové kondenzační kotle. Foto archiv/Energie 21
