Na začátku byl projekt společnosti VERNER a. s., jak nabídnout zemědělcům k výrobě tepla jejich vlastní odpadní obilí a další odpadní zemědělskou biomasu. Tento záměr se pak rozšířil i na dodávku paliva z vlastních plodin pěstovaných pro energetické využití cílevědomě. Zemědělci to akceptovali s vědomím, že vlastně topí „zadarmo“. Nyní tato aktivita dostává další význam – zlepšení kvality půdy a zadržení vody.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2019.
Naše společnost VERNER a. s. zkouší tuhá paliva ze zemědělských plodin a odpadů rostlinné a živočišné výroby (nejen) zemědělcům již více než 20 let a téměř stejně dlouho jim nabízí i speciální kotle na spalování obilí. A lze říci, že vcelku úspěšně, což dokládají i příklady zajímavých realizací:
- Farmář původně topil kotlem na dřevo, pak instaloval kotel na obilí a napojil na vytápění dílny a bazén. Palivem je odpad (plevy) z jeho rostlinné výroby.
- Majitel zámku instaloval kaskádu čtyř kotlů na odpadní biomasu a vytápí plevami ze slunečnice, které před tím vyvážel na kompost.
- Novostavba rodinného venkovského domu je vytápěna odpadem z čištění hořčice.
- Farmář vyměnil původní kotle na uhlí za kaskádu kotlů na odpadní biomasu a vytápí dílny a pomocné provozy odpadem z čištění obilí.
- Provozní zemědělský objekt je vytápěn pokrutinami, které vznikají při lisování olejnin.
- Venkovský dům je vytápěn suchými králičími bobky a peckami ze zpracování ovoce.
- Farmář topí v dílnách také hrachem a nyní dokoupil další kotel na hrách pro svůj dům.
Jsem přesvědčen, že je možné na našich polích pěstovat „univerzální“ potravinářské či krmné plodiny vhodné i pro energetické využití (tj. i k plnění našich evropských závazků využívání OZE), které přitom zlepšují půdu a šetří vodu v krajině.
Současně tvrdím, že pro energetické využití jsou nejvhodnější plodiny běžně pěstované v našich podmínkách, které zemědělci znají – tj. jak některé obilniny (žito, oves, tritikale), tak například i hrách a bob.
Změnou skladby plodin by se mohla snížit produkce řepky pro bionaftu a kukuřice pro bioplynové stanice a část orné půdy zejména v podhorských oblastech, která byla uvedena do tzv. klidu, by byla navrácena zpět. Oves nebo žito jsou pro tuto oblast vhodné jako plodina i kvalitní palivo.
Naše zkušenost říká, že když se podaří vytvořit síť dodavatelů “zrna-paliva”, vytvoří se i síť zákazníků. Proto jsem přesvědčen, že trh vznikne i s hrachem, bobem a dalšími podobnými plodinami vhodnými pro spalování. Na druhé straně to znamená, že bychom potřebovali asi 150 tisíc nově instalovaných speciálních kotlů na biomasu s průměrnou spotřebou 7,5 tuny paliva za rok. Ze statistik víme, že je zapotřebí ještě vyměnit asi 500 tis. kotlů na uhlí. Jak tyto potřeby a možnosti propojit? To je otázka, na kterou hledáme odpověď – a nabízíme spolupráci při jejím hledání.*
Vladimír Verner, VERNER a. s.
Obrázky:
Univerzální uplatnění mohou mít například bob a hrách. Foto archiv/Mendelu.cz
Žito nebo oves lze například v podhorských oblastech pěstovat i pro výrobu tepla. Foto archiv/Český rozhlas
