Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává v příští dekádě navýšení spotřeby biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách o 40 procent. Zároveň navrhuje rozšířit finanční podporu pro spoluspalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách. S tím nesouhlasí asociace Komora obnovitelných zdrojů energie v čele s jejím členem, sdružením CZ Biom. Společně s think-tankem Glopolis situaci analyzuje a navrhují řešení.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2019.
Národní energeticko-klimatický plán České republiky (NCEP) počítá s nárůstem spotřeby energie z biomasy (mimo domácnosti) z 26,6 na 36,7 petajoulu (PJ). Plán připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). To zároveň připravilo návrh novely zákona o podporovaných zdrojích, podle které se má rozšířit spoluspalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách. Paralelně probíhají diskuze o změně vyhlášky, která by otevřela spoluspalování i kůrovcové kulatiny, tj. kmenů tlustších než sedm centimetrů a přístup k finanční podpoře.
Komora OZE s tímto bodem v návrhu novely ani změnou vyhlášky nesouhlasí. Obává se nedostatku štěpky pro malé a střední zdroje tepla po odeznění kůrovcové kalamity a varuje před zbytečně vysokými náklady veřejné podpory obnovitelných zdrojů ve výši 1,1 miliardy korun.
CZ Biom a Komora OZE argumentují, že po odeznění kůrovcové kalamity téměř jistě dojde k výraznému útlumu těžby a tedy snížení dostupnosti paliva. Štěpka, která se vyrábí ze zbytků z těžby a zpracování dřeva, pak pravděpodobně výrazně podraží a v některých regionech může být nedostupná. Pod tlakem by se tak ocitla asi desetina obcí v Česku, v nichž se vyrábí teplo centrálně a jejichž teplárenské soustavy spoléhají na biomasu jako na výhradní (resp. jediné) palivo (celkem je to asi 90 měst a obcí).
Podle analýzy Vojtěcha Koteckého z Glopolis nelze ve vývoji kůrovcové kalamity očekávat monotónní trend. „Klimatický systém podléhá stochastickým výkyvům. Průměrná teplota patrně postupně poroste a kalamitní roky asi budou četnější než během minulých desetiletí. Nicméně dají se čekat i některé chladnější a vlhčí roky. Nevíme přesně, jak na ně zareaguje populace škůdců. Dynamika kůrovcové gradace je komplikovaná: vstupuje do ní řada faktorů a mechanismů,“ uvádí Kotecký.
Aktuálním řešením je vhodné skladování kůrovcového dřeva. Podle Komory OZE totiž stát dostatečně nerespektuje hrozbu, že po odeznění kůrovcové kalamity může být na trhu výrazně méně štěpky. Ta se totiž nedá skladovat, během čtyř měsíců se změní v kompost. Skladovat se dá naopak kulatina, a to i několik let. Provozovatelé výtopen a tepláren by si z ní mohli vytvořit zásoby a přečkat tak předpokládané období po skončení kalamity, kdy bude štěpky nedostatek. Komora OZE (resp. CZ Biom) proto prosazuje, aby stát po roce 2021 podporoval pouze čisté spalování kůrovcové biomasy.
Systémová řešení zahrnují koncepční přístup i dvě tržní opatření, jak zajistit využití nadbytečného kalamitního dříví k výrobě energie a přitom trh ochránit:
- Koncepce NCEP: Stát by při přípravě NCEP mohl být opatrnější.
- Povolenky: Dodatečná podpora může při současném trendu na uhlíkovém trhu brzy být prakticky zbytečná. Palivové náklady na výrobu tepla z biomasy činí zhruba 120 Kč/GJ. Cena povolenky za tunu oxidu uhličitého na evropském trhu EU ETS se pohybuje (říjen 2019) kolem 25 eur.
- Aukce: Pokud se stát potřebuje zbavit množství dřevní hmoty a přitom nechce spoléhat na trvalý růst (nebo mírný růst a posléze stabilitu) v ceně povolenky, alternativním řešením mohou být aukce na dodávky energie vyrobené spálením kalamitního dříví.
Za svým způsobem tržní opatření lze považovat i částečné přesměrování podpory. Richard Horký, vedoucí sekce biomasy v CZ Biom a provozovatel teplárny na biomasu v Třebíči, k tomu říká: „Biomasa urazila velká kus cesty, dnes tvoří dominantní část energie z obnovitelných zdrojů. Není reálné si myslet, že to takto bude stále pokračovat. MPO by proto mělo v podpoře vyhradit větší prostor jiným zdrojům čisté energie, zejména větrným elektrárnám a fotovoltaice na střechách.“*
JiT (Zdroje: Komora OZE, CZ Biom a Glopolis)
Obrázky:
Dynamika kůrovcových kalamit je komplikovaná a bude stále obtížnější je predikovat. Foto Petr Lemberk (MAFRA)
Podíl OZE výrobě energie v ČR: Do ostatní biomasy – podle MPO „biomasa mimo domácnosti“ patří i dodávka tepla z výtopen a tepláren domácnostem a dalším odběratelům Zdroj: MPO
palování čisté biomasy i ve velkých zdrojích šetří náklady, ale stát zde má v plánu dále podporovat její spoluspalování s uhlím. Zdroj: YE
Odeznění kůrovcové kalamity může znamenat nedostatek štěpky pro lokální energetické zdroje ve prospěch centrálních. Foto archiv/ČEZ
