Ministerstvo průmyslu zveřejnilo aktualizovanou verzi Národního klimaticko-energetického plánu ČR, která zohledňuje doporučení Evropské komise a připomínky resortů či dalších připomínkových míst. V této souvislosti vyhlásilo meziresortní připomínkové řízení a veřejnou konzultaci. Nabízíme hlavní připomínky k tomuto materiálu od nevládních ekologických organizací.
Hlavním nedostatkem plánu je stanovení zbytečně nízkého cíle pro OZE, zejména pro výrobu elektřiny z OZE: Česká republika plánuje dosažení podílu OZE na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 %, přestože potenciál je v České republice vyšší. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie bychom mohli mít nejméně 24,4 %.
Evropská komise doporučuje České republice zvýšit cíl pro OZE na nejméně 23 %. Podle současného návrhu cíle pro OZE na úrovni 22 % (v r. 2016 to bylo 14,9 %) se toto zvýšení projeví nejméně v sektoru elektřiny – do konce r. 2030 má narůst pouze o 34 %. Potenciálové studie hodnotící možnosti zvýšení výroby elektřiny z OZE do roku 2030 však hovoří o zvýšení nejméně o 100 % a studie Deloitte počítá s podílem OZE přes 23 %. V souvislosti s klimatickými změnami a potřebou snižovat emise skleníkových plynů, jejichž dominantním zdrojem je v České republice výroba elektřiny v uhelných elektrárnách, je nahrazení uhlí za obnovitelné zdroje do roku 2030 jediným smysluplným řešením.
Dalším nedostatkem je absence jakýchkoliv cílů a opatření pro komunitní energetiku: Komunitní energetika hraje v zemích západní Evropy, kde se OZE úspěšně rozvíjejí, zcela zásadní roli, protože zapojením veřejnosti skrze občanské, družstevní nebo obecní projekty umožňuje veřejnosti podílet se na benefitech, které OZE přinášejí a tím posiluje i veřejné mínění vůči obnovitelným zdrojům a umožňuje jejich další rozvoj. Klimaticko-energetický plán však neobsahuje jakékoliv cíle nebo nástroje, které by v České republice mohly vést k rozvoji komunitní energetiky; jedinou výjimkou je vyčlenění prostředků pro komunitní projekty v případě investiční podpory obnovitelných zdrojů, ale není z něj možné vyčíst, jak budou komunitní projekty definovány ani jakým mechanismem budou podporovány
Naopak mezi opatřeními, která mají zajistit splnění cíle OZE, je v rámci systému provozních podpor pro elektřinu z OZE navržena nová forma regulace podporovaných zdrojů energie, která bude pro obecní projekty fungovat jako bariéra. Obecní projekty však nepotřebují účinnou regulaci, ale naopak maximální podporu. Klimaticko-energetické plány z pohledu komunitní energetiky hodnotila i analýza Evropské federace energetických komunit (REScoop) – Česká republika byla zařazena k nejhůře ohodnoceným zemím EU. Inspiraci lze naopak hledat v plánech Řecka, Irska nebo Nizozemska.*
JiT (Zdroj: Hnutí Duha)
Foto archiv/Energie 21
Více informací najdete v časopise Energie 21.
