Společnost ČEZ ani do konce roku 2019 nevyužila možnosti odstoupit od smlouvy na prodej největší české uhelné elektrárny Počerady společnosti Sev.en Energy, kterou vlastní finančník Pavel Tykač. Znamená to, že elektrárna přejde do rukou tohoto podnikatele, ale až 2. ledna 2024. Do té doby musí nový vlastník splnit určité další podmínky. Nevládní organizace nicméně i tak považují provoz elektrárny z hlediska ochrany životního prostředí za velmi rizikový a budou usilovat o jejím uzavření.
Organizace Hnutí Duha, Greenpeace a Limity považují rozhodnutí ČEZ o prodeji Počerad (údajně z ekonomických a provozních důvodů) za společensky nezodpovědné, neboť nový majitel se netají, že chce elektrárnu již dnes určenou spíše k odstavení ještě dlouho provozovat – ideálně do vytěžení jeho uhelného Lomu Vršany po roce 2050. Elektrárna je přitom největší český zdroj skleníkového plynu oxidu uhličitého i toxické rtuti v ovzduší. Veřejnou výzvu proti prodeji a uzavření elektrárny Počerady podepsalo téměř 13 000 lidí včetně 60 známých osobností z politiky, lékařství, vědy a umění. Ekologické organizace proto budou nadále usilovat o její uzavření.
Pavel Tykač bude nyní potřebovat, aby mu ČEZ spolu s elektrárnou předal i platnou výjimku z emisních limitů, které začnou platit už v srpnu 2021 a elektrárna je zdaleka nesplňuje. Takovou výjimku se již rok nedaří získat první Tykačově elektrárně (Chvaletice). V tomto kontextu je důležité, že Tykač nezískal elektrárnu už v roce 2017, lze totiž předpokládat, že by se snažil zajistit její dlouhodobý provoz už tehdy.
V roce 2020 by měla vládní Uhelná komise vydat doporučení ohledně data konce spalování uhlí a tempa jeho útlumu. Pokud má být doporučení vůbec relevantní, tak zastaralé elektrárny s nejnižší účinností (jako jsou Počerady či Chvaletice) musí být součástí rychlé vlny zavírání, už proto, že vyrábí elektřinu na vývoz.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického a klimatického programu Hnutí Duha, k tomu řekl: “Většinově státní ČEZ v rozporu se zájmem státu a veřejnosti předá největší uhelnou elektrárnu kontroverznímu podnikateli, který zájmy státu ignoruje ještě daleko více. Už vidím, jak si v ČEZ spočítají, o kolik snížili emise skleníkových plynů. Ve skutečnosti hrozí spíše jejich zvyšování. Změna majitele nic nemění na tom, že budeme usilovat o co nejdřívější uzavření elektrárny. Pokud by – jako plýtvavá a vyrábějící elektřinu pouze na vývoz – nespadla do první vlny zavírání elektráren v rámci doporučení Uhelné komise, bylo by to zcela absurdní. Stejně jako kdyby ji MŽP vydalo výjimku z nových evropských limitů pro ochranu zdraví.”
Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl: “Vítězství, kterého Pavel Tykač dosáhl, se nakonec může ukázat vítězstvím Pyrrhovým. Aby mohl elektrárnu provozovat i po roce 2024, musel by nový vlastník Počerad splnit dvě nelehké podmínky současně: získat výjimku z nových limitů ochrany ovzduší nebo povolení k velké, komplikované a ekonomicky velice riskantní rekonstrukci elektrárny a zároveň zabránit tomu, aby o rychlém odstavení elektrárny mezitím rozhodla vládní uhelná komise. Je tedy možné, že uhlobaron Tykač v roce 2024 dostane za dvě miliardy, které ČEZ za elektrárnu zaplatí, jen hromadu bezcenného železa. Zajíc v pytli, kterého mu ČEZ prodal, je tak dost možná polomrtvý.”
Petra Jelínková z hnutí Limity řekla: “Vstupujeme do dekády, která bude naprosto zásadním obdobím, pokud chceme zmírnit postupující klimatickou krizi. Jediným skutečně zodpovědným, prozíravým a dlouhodobě výhodným krokem je špinavé uhelné elektrárny začít zavírat. Stát musí v této situaci jasně ukázat, že hodlá bránit zájmy a zdraví lidí – tedy že nebude udělovat výjimky z emisních limitů a zajistí co nejdříve spravedlivý přechod na bezuhlíkovou ekonomiku.”*
Gro (Zdroje: Hnutí Duha, Greenpeace a Limity jsme my)
Obrázky:
Elektrárna Počerady je největší český zdroj skleníkového plynu oxidu uhličitého i toxické rtuti v ovzduší. Foto František Vlček, Hospodářské noviny
Ekologičtí aktivisté na podzim na několik dnů na protest obsadila rypadlo v Lomu Vršany. Foto archiv/iRozhlas
