Evropská energetika se významně transformuje. Decentralizované zdroje, zejména obnovitelné, se opět postupně spojují, a to díky moderním informačním a komunikačním technologiím. Energetický sektor se mění v chytřejší a více soběstačný, s množstvím možností, aplikací, produktů, ale i nových subjektů. Vzniká koncept Smart Grids, neboli chytrých sítí, který budeme implementovat i v České republice. Článek v první části popisuje výchozí stav a cíle konceptu v Česku.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2020
Odvětví evropské energetiky se nachází v pomyslném bodu zvratu. Mezi hlavní cíle do roku 2030, potažmo do roku 2050, patří zejména dekarbonizace (snížení emisí CO2), decentralizace, digitalizace, zvýšení podílu OZE na výrobě elektřiny a zvýšení energetické účinnosti. Spojení rozvoje decentralizovaných zdrojů, zejména obnovitelných zdrojů energie, s chytrými technologiemi, které využívají moderní informační a komunikační technologie, mění energetiku v chytřejší a více soběstačný sektor s množstvím nových možností, aplikací, produktů ale i subjektů. To vše zahrnuje koncept Smart Grids, neboli chytrých sítí.
Smart Grids (SG) jsou chytré elektrické sítě, které se samy monitorují a které dokážou kombinovat klasické centrální zdroje s alternativními zdroji elektrické energie. Zahrnují inteligentní řídicí systém monitorující aktuální provoz sítě, přičemž data jsou pak v reálném čase vyhodnocována a podle aktuální situace se upravuje provoz sítě. Zároveň se monitoruje technický stav sítě, která je schopna tzv. self healingu, kdy se síť za pomoci implementovaných inteligentních prvků dokáže sama bez zásahu člověka uvést do rovnováhy. SG komunikují se zákazníkem v reálném čase a optimalizují jeho spotřebu s ohledem na aktuální cenu elektřiny a k zátěži životního prostředí, což umožňuje lépe začlenit obnovitelné zdroje elektřiny.
Legislativa v ČR je zakotvena ve třech zákonech, a to zejména v Energetickém zákoně – zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (poslední novelizace č. 131/2015), dále v zákoně č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energií a v zákoně č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, dále se jedná o Aktualizovanou státní energetickou koncepci (ASEK) z roku 2015 a začátku roku 2015 byl vládou schválen Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG), který vychází z globálních požadavků Státní energetické koncepce. V Národním akčním plánu je popsáno, kam by měl směřovat vývoj elektrizační soustavy v České republice v oblasti obnovy a jakým způsobem SG implementovat do elektrizační soustavy. Energetický sektor však prochází dynamickými změnami a současný legislativní rámec omezuje nastavení parametrů vývoje SG v ČR v návaznosti na evropskou legislativu.
V současném modelu trhu s elektřinou dodávka elektrické energie i komunikace probíhá jednosměrně a spotřebitel na konci řetězce má přisouzenu pouze pasivní roli. Chytré sítě dokážou propojit všechny uživatele, kteří jsou k nim připojení, tedy výrobce elektrické energie, provozovatele sítí, obchodníky s elektrickou energií i prosumery (aktivní spotřebitele) a umožňují jednotlivým uživatelům vzájemnou komunikaci a spolupráci.
Implementace SG, jejíž nutnost vyplývá z evropských a následně českých klimaticko-energetických cílů, se v České republice potýká s řadou bariér, ať už na straně výroby, přenosu nebo distribuce elektřiny, ale i na straně spotřebitelů. Pro splnění vytyčených cílů je v první řadě nutné upravit stávající legislativu a zaměřit se na Demand side management (DSM), včetně implementace chytrých měřidel (SM), nové tarifní struktury a zvýšení informovanosti a komunikace s koncovými zákazníky. Současně je třeba vzít v potaz významný vliv rozvíjející se elektromobility.*
(Pokračování článku v příštím čísle.)
Blanka Kučerková, Michaela Makešová, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, Fakulta elektrotechnická, ČVUT Praha
Obrázky:
Základní schéma chytré sítě
Budoucí model trhu s elektřinou
Podmínkou je inteligentní měření (AMM). Foto archiv/Landys+Gyr
